Část zříceného mostu Carolabrücke v Drážďanech bude nutné kontrolovaně strhnout, uvedl mluvčí hasičů Michael Klahre. Demoliční práce začaly ve čtvrtek večer. Rozhodnutí předcházel středeční pád zhruba stometrové části betonového mostu, na němž se nacházela stezka pro pěší, cyklostezka a tramvajová kolej. Podle Klahreho není reálné, aby se stihlo odstranit trosky z Labe před možnou víkendovou povodní. Pád mostu si nevyžádal žádné zraněné, vyvolal ale velké komplikace v dopravě a debatu o stavu mostů v celém Německu. Česko mezitím nabídlo Sasku pomoc s odstraňováním zříceného mostu, spolková země to však odmítla.
Most Carolabrücke se skládá ze tří částí označených A, B a C. Po částech A a B jezdí automobily, na části C byly tramvajové koleje a chodník. Ve středu se zřítil kus mostní části C blíže drážďanskému Starému Městu, podle hasičů ale měření prokázala, že se mírně pohybuje i díl blíže k Novému Městu, a bude ho tak nutné kontrolovaně strhnout. Mluvčí hasičů Klahre přitom nevyloučil, že by se mohl před stržením zbytek mostu sám zřítit.
Dělníci nejprve přerušili tramvajové koleje, které po mostě vedly, následovat bude odpojení inženýrských sítí, napsal portál deníku Sächsische Zeitung. Z břehů se rozhodlo událost sledovat mnoho obyvatel města. Koleje demoliční četa oddělila s pomocí termitu, což je pyrotechnická směs používaná zároveň i ke svařování. Termit má uplatnění i ve zbrojním průmyslu, mimo jiné jako zápalná látka střel a granátů.
Technici se k demolici části mostu rozhodli kvůli tomu, že kus konstrukce, který se nezhroutil, se pohybuje. Pokud by ke kontrolovanému strhnutí nepřistoupili, hrozil by samovolný pád. List Sächsische Zeitung napsal, že sledovat demolici přišlo k Labi mnoho obyvatel města. Za místa k výhledu si vybrali mimo jiné turisty oblíbenou Brühlovu terasu u nábřeží či Augustův most.
Technici ze státní agentury pro civilní ochranu a mimořádné události (THW) a zaměstnanci specializované firmy už v noci na čtvrtek most zčásti zajistili pomocí třicetitunové konstrukce ze dřeva a kovu, aby tak zabránili jeho sklouznutí z pilíře. Práce na zajištění pokračovaly i dopoledne. Středeční událost také způsobila velké problémy v dopravě, omezení se dotklo aut, tramvají, cyklistů, chodců i lodí na Labi.
Drážďanský most procházel rozsáhlou rekonstrukcí, opravena už byla část pro automobilovou dopravu – tedy díly A a B. Na část C s tramvajovými kolejemi, která se ve středu zřítila, měla podle webu listu Sächsische Zeitung přijít řada až na počátku příštího roku. Příčina pádu zatím není jasná, policie ale nepředpokládá cizí zavinění. Odborníci se domnívají, že ke zřícení konstrukce mohla výrazně přispět koroze.
Zřícení sekce Carolabrücke vyvolalo v Německu debatu o stavu mostů v zemi. Podobně tomu bylo i v Česku po zřícení Trojské lávky na začátku prosince 2017, kdy utrpěli zranění čtyři lidé, z toho dva těžká. Podle odborníka na mostní konstrukce Martina Mertense lze říci, že u velkých německých mostů jsou „problémovými pacienty“ všechny postavené před rokem 1980.
Česká nabídka pomoci
Česká strana ve čtvrtek nabídla Sasku pomoc s odstraňováním zříceného mostu, oznámil na tiskové konferenci po jednání Ústřední povodňové komise ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Německá strana ale večer nabídku odmítla, sdělil posléze generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
„Po diskusi se rozhodli, že použijí techniku Bundeswehru. Nasadí jejich vyprošťovací tanky,“ oznámil. Česká jednotka byla na vyslání připravená. Vlček předpokládal nasazení dvou vyprošťovacích tanků. Do Německa by podle něj odjelo maximálně dvacet hasičů. Připomněl, že tuzemští hasiči mají s podobnou akcí zkušenost z odstraňování lávky v pražské Troji, která se zřítila do Vltavy v prosinci 2017.
Problém mohou být hrozící povodně
Kvůli stavebnímu boomu po druhé světové válce je v této kategorii přitom většina německých velkých mostů. „Drážďany jasně ukázaly: Je pět minut po dvanácté,“ řekl profesor vysoké školy v Bochumi mediální skupině RND.
Německý svaz měst a obcí vyzval vládu, aby zahájila „investiční ofenzivu“ namířenou na zlepšení německé dopravní infrastruktury včetně mostů. Podle ministra dopravy Volkera Wissinga je v rozpočtu na příští rok, který se nyní projednává ve Spolkovém sněmu, více než devět miliard eur (226 miliard korun) na investice do dálnic a mostů. Zároveň ale upozornil, že řada mostů, včetně drážďanského Carolabrücke, patří obcím, a nelze tak při jejich sanaci počítat s penězi ze státního rozpočtu.
Pozornost se k mostu nyní upíná i v souvislosti s hrozícími povodněmi, při kterých by mohla zřícená konstrukce představovat hráz a způsobit zaplavení drážďanského historického centra. V Sasku má pršet od pátku do pondělí, zatím není jasné, jak vydatně. Podle aktuální předpovědi Německé meteorologické služby (DWD) by mohlo napršet mezi dvaceti a sedmdesáti litry na metr čtvereční. Větší obavy mají němečtí meteorologové ze srážek v Česku, odkud Labe do Drážďan teče. Varování před povodněmi pro saskou metropoli ale zatím DWD nevydala.
