Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září znovu kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun, schválil ve středu kabinet Petra Fialy (ODS). Ten měl na programu i návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do osmnácti let, nakonec ho ale odložil. Projednávat ho ministři budou až příští týden spolu s novelou o podpoře zkrácených úvazků a státní sociální podpoře.
Důchody kvůli inflaci vzrostou, potvrdila vláda. Zákon o příspěvku na dítě odložila
4 minuty
Události ČT: Vláda jednala o důchodech i příspěvku na děti
Česká správa sociálního zabezpečení na konci března vyplácela celkem přes 2,84 milionu penzí, z toho přes 2,36 milionu starobních. Své důchodové systémy mají i policie, obrana a justice. Na druhé mimořádné přidání je potřeba 7,8 miliardy korun.
Podle zákona o důchodovém pojištění mimořádná valorizace následuje pátý měsíc po měsíci, ve kterém zvyšování cen za sledované období překročí pětiprocentní hranici. Upravuje se zásluhová část důchodů, tedy takzvaná procentní výměra. Zvedá se o tolik procent, o kolik ceny od posledního sledování vzrostly.
Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná. Odpovídat má desetině průměrné mzdy. Letos činí 3900 korun. Zbytek důchodu je zásluhová procentní část podle odpracovaných let a výše výdělků a odvodů.
Na penze má jít o 57 miliard víc než loni
Důchody se letos zvedají celkem třikrát. Poprvé se upravily od ledna při běžné valorizaci. V průměru se starobní penze navýšila o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu.
Od června se kvůli vysoké inflaci uskuteční mimořádná valorizace. Procentní díl důchodu se upraví o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod poroste o 1017 korun. Od září se tak důchody zvednou už potřetí, kdy se o 5,2 procenta upraví také příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich.
Celkem má do penzí letos putovat o téměř 57 miliard korun víc než loni. Minulý rok se na důchody podle údajů ministerstva financí vyplatilo 537,4 miliardy korun. Je to téměř třetina výdajů státu.
Při první mimořádné valorizaci se zohlednil cenový vývoj od loňského července do konce letošního ledna. Do zářijového navýšení se promítá růst cen od února do konce dubna. Za toto období se ceny v Česku sice zvedly o 4,8 procenta, domácnostem důchodců ale rostly o 5,2 procenta. Při přidávání se využívá vyšší hodnota.
V lednu zřejmě dostanou senioři přidáno méně, než je běžné
Od ledna příštího roku se pak podle zákona důchody budou upravovat znovu. Porostou ale nejspíš méně než obvykle, bude se totiž brát v potaz růst cen za kratší období. Při běžné valorizaci se penze navyšují v lednu vždy o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za období od července předminulého roku do konce června minulého roku.
Inflace z větší části této doby se do výše penzí promítá ale už při letošních mimořádných navýšeních v červnu a září. Podle ministerstva se pro lednové přidání bude posuzovat cenový vývoj za letošní květen a červen.
Příspěvek na dítě
Projednání zákona o pětitisícovém příspěvku na dítě pro rodiče s příjmem do jednoho milionu korun hrubého ročně vláda ve středu odložila. Příspěvek by mohl státní rozpočet vyjít zhruba na 9,1 miliardy korun. Vyplácet by se měl na děti, kterým 1. srpna nebude ještě 18 let.
Pokud na své děti rodiče pobírají přídavky, mohli by novou dávku dostat automaticky už v srpnu. Ostatní rodiče by o ni budou museli požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v takzvaných CzechPointech.
Podle ministra práce a sociální věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je nutné dopracovat technické záležitosti. „Vláda by všechny tyto návrhy měla projednat na příštím jednání, abychom stíhali zhruba v polovině června projednání sněmovnou,“ řekl. U předpisů bude vláda navrhovat zrychlené projednání, týdenní odklad na vládě schválení předpisů v Parlamentu nezbrzdí, doplnil.
Připomínky k příspěvku na děti mohly podat jen resorty financí, vnitra, obrany, spravedlnosti a úřad vlády, a to do středy. Podle mluvčí ministerstva Evy Davidové se parametry zákona ale měnit nebudou.
Odklad kritizuje opozice. „Je to (příspěvek na dítě) krok správným směrem, ale pomoc je to pomalá a nedostatečná, protože to je jakýsi první náznak plošné pomoci, ale s velkým množstvím nespravedlností. Je to prostě nedomyšlené, proto si myslím, že se vláda zasekla,“ komentovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
SPD by příspěvek nahradila rozšířením přídavku na dítě. „Nezavádět žádné nové dávky a nové formuláře. Máme tady přídavek na děti. Zvýšit limity, aby se to dostalo k více rodinám, aby ten příspěvek dostaly hlavně všechny nezaopatřené děti,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Nouzový stav
Fialův kabinet potvrdil, že nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovnu žádala vláda o prodloužení tohoto právního nástroje o 30 dnů od konce května, souhlas zejména díky hlasům poslanců pěti koaličních stran získala 19. května. Do července chce kabinet prosadit takové úpravy zákonů ke zvládání migrační krize, aby nouzový stav už nebyl potřebný.
Nouzový stav kvůli migrační vlně platí v Česku od 4. března. Za tři měsíce trvání ruské invaze dostalo víza dočasné ochrany 354 631 lidí. Podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v současné době v zemi mezi 75 až 80 procenty z registrovaných běženců. Cizinecké policii se od počátku ukrajinsko-ruského konfliktu přihlásilo 259 415 lidí, v úterý jich přibylo 2049.
Opatření vláda prodloužila podruhé. Koncem března sněmovna umožnila kabinetu jeho prodloužení téměř o dva měsíce do konce května po zhruba devítihodinové debatě. Vládní představitelé zdůrazňují, že nynější nouzový stav na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi nijak neomezuje české obyvatele. Je potřebný kvůli ubytovávání uprchlíků i kvůli naplňování zásobníků plynu.
Plynové zásobníky
Vláda ve středu rozhodla také o tom, že obchodníci, kteří nevyužívají svou rezervovanou kapacitu v plynových zásobnících v požadovaném minimálním množství, by mohli o část své kapacity přijít. Sněmovna by normu měla podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) projednat ve stavu legislativní nouze.
Cílem navrhované úpravy je reagovat na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. „Je třeba bezodkladně přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky,“ píše se v předkládací zprávě.
Změna by zavedla princip zvaný „use it or lose it“. „Zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, kterou je využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil,“ uvádí se ve zprávě.
Účelem principu má být efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Proto vedle pozbytí práva k nevyužité skladovací kapacitě zásobníku plynu je nezbytné upravit postup zpřístupnění nevyužité skladovací kapacity jiným subjektům na trhu.
Putin používá energetiku jako zbraň, řekl Síkela
Síkela uvedl, že pokud se má Česko postavit případné další eskalaci energetické války ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, musí zajistit, aby bylo co nejvíce plynu v tuzemských zásobnících. Rusko podle něj používá energetiku jako zbraň a situace je tak těžko předvídatelná.
„My už ale teď víme, že to nebyla náhoda, že zásobníky s plynem napříč Evropou před minulou zimou si pronajala ruská společnost Gazprom. Nechala je schválně prázdné a tak zvýšila tlak na růst cen energií v Evropské unii a vystavila celou Evropu hrozbě nedostatku plynu,“ dodal. Pro případ, aby se taková situace neopakovala, má sloužit zmíněná úprava zákona.
Zásobníky plynu v Česku jsou nyní naplněné zhruba z 56 procent, vyplývá z dat organizace Gas Infrastructure Europe (GIE), sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur. Plynové zásobníky mají být před letošní zimou naplněné nejméně z 80 procent, rozhodl Síkela mimořádným opatřením.
Česká republika odebírá podle Fialy přes 95 procent plynu z Ruska, za současné situace je tak ve velmi riskantním postavení. „Nemůžeme si dovolit mít na svém území nenaplněné zásobníky plynu,“ řekl ministerský předseda. Tyto zásobníky jsou schopné pojmout zhruba třetinu roční spotřeby plynu, doplnil.
Rektorem VŠPJ bude Horák
Vláda také podpořila jmenování nového rektora Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ). Stane se jím dosavadní prorektor pro tvůrčí a projektovou činnost Zdeněk Horák, kterého v lednu zvolil akademický senát. Funkční období Horáka má začít 24. července a mělo by trvat do července 2026.
Zdeněk Horák
Ve funkci rektora má Horák vystřídat Václava Báču, který vedl školu od roku 2014, tedy po dvě funkční období, a do jejího čela tak už znovu kandidovat nemohl. Horák ve volbě neměl protikandidáta. Hlas mu dalo 13 z 15 členů akademického senátu, jeden senátor se zdržel a jeden byl proti.
Šestačtyřicetiletý Horák je absolventem biomedicínského a rehabilitačního inženýrství na ČVUT v Praze, kde se stal také docentem. Na jihlavské vysoké škole působí od roku 2015. Současně je akademickým pracovníkem na třetí lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Nová základna armády v Mošnově
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve středu informovala vládu o tom, že resort plánuje u ostravského letiště v Mošnově výstavbu nového logistického centra. Na základně by v budoucnu mohla působit část vojáků z logistické jednotky v Rakovníku. V červnu se ministerstvo chystá podepsat memorandum s Moravskoslezským krajem, které umožní bezúplatný převod pozemků poblíž letiště.
