Až třítisícový příspěvek na ubytovanou osobu a měsíc začal vyplácet stát lidem, kteří u sebe přijali válečné uprchlíky z Ukrajiny a nežádají od nich další peníze. I když se příspěvek vyplácí poprvé, nárok na něj lze uplatnit i zpětně od začátku března. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že úřady k 17:00 dostaly 1158 žádostí. V Česku je nyní již 279 229 ukrajinských uprchlíků s vízem dočasné ochrany. Většina z nich nějaké ubytování našla. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek uvedl, že jen necelá tisícovka lidí z Ukrajiny využívá humanitární ubytování, jaké je k dispozici například v tělocvičnách.
Vyřízení státní podpory pro solidární domácnost je možné jen elektronicky. Peníze by lidé měli mít na účtu do několika dnů.
„K dnešní (pondělní) 17. hodině evidujeme 1158 žádostí o solidární příspěvek. Mohl se objevit problém se zadáváním adresy. Usilovně pracujeme na jeho odstranění,“ uvedlo ministerstvo.
Dávka, kterou začal stát vyplácet, je určena pro ty, kdo zdarma ubytovali uprchlíky z Ukrajiny u sebe doma nebo ve volném bytě, který jim patří. Na pokrytí nákladů dostanou až 3000 korun na osobu měsíčně, maximálně však 12 tisíc korun za měsíc.
Peníze stát pošle na bankovní účet. Poštovní poukázkou je možné je získat jen při přihlášení přes eGovernment, uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Podpora se nezahrnuje do příjmu pro posuzování nároku na dávky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dřív řekl, že se příspěvek nebude danit. Podle ministerstva přišla první žádost o příspěvek 17 minut po půlnoci, před pondělním polednem jich úřad evidoval 462.
Podmínkou pro vyplacení příspěvku je, že jejich příjemce ubytoval Ukrajince alespoň na 16 dní v kuse, ubytovaní také musí mít prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě.
Žádat o příspěvek může na webu davkyuk.mpsv.cz nebo na webu úřadu práce každý, kdo ubytoval Ukrajince od začátku března, dávka je zatím schválena do pololetí. Potom vláda podle situace částku přehodnotí.
„Přijímání žádostí běží v pilotním provozu. Tištěný formulář nyní neexistuje. Je klíčové elektronickou formu odzkoušet. Máme zjištěno, že cílová skupina (ubytovatelů) má o toto propojení zájem. Peníze úřady vyplatí v řádu dnů,“ uvedla mluvčí.
Téměř 280 tisíc speciálních víz
Většina lidí, kteří z Ukrajiny do Česka přišli, ubytování našla. Podle ministra vnitra Víta Rakušana využívá některou z forem humanitárního ubytování jen devět set lidí. V Praze takto například bydlí v tělocvičnách.
Celkový počet válečných uprchlíků v republice se blíží 280 tisícům. V neděli vydaly úřady 2572 nových speciálních víz za účelem dočasné ochrany, od začátku ruské invaze na Ukrajinu jich je celkem 279 229. Na cizinecké policii se nahlásilo celkem 162 892 lidí, z nich 1576 nově v neděli, uvedlo ministerstvo vnitra.
Množství běženců, kteří přicházejí, je sice nižší než v prvních týdnech války, ale v poslední době se ustálilo a již výrazně neklesá. Například Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Hradci Králové denně odbaví mezi stem a dvěma sty lidí. V neděli jich bylo 151, v sobotu 140, v pátek 112. V posledním dnu také asi třetina příchozích potřebovala pomoc s hledáním ubytování.
Žádosti o humanitární dávku
Úřady práce dostaly dosud od uprchlíků z Ukrajiny 218 tisíc žádostí o humanitární dávku a 189 tisíc jich už vyplatily. Dávka 5000 korun na pokrytí základních potřeb a pořízení nezbytného vybavení pro začátek života v Česku se začala poskytovat před třemi týdny.
Úřady práce evidují nyní také asi 9400 žadatelů o práci s vízem k ochraně. Mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková uvedla, že podle dostupných údajů od začátku války do zaměstnání v Česku nastoupilo asi devatenáct tisíc lidí z Ukrajiny.
„Aktuálně vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože stále věří, že se vrátí brzy domů. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem,“ upřesnila.
Dodala, že nejčastěji uprchlíci nastupují na místa ve výrobě, logistice či službách, která byla dlouho neobsazená. Nyní úřady práce evidují asi 9200 zájemců o práci a 200 nezaměstnaných s vízem k ochraně.
V Česku začala vysílat ukrajinská zpravodajská televize
České radiokomunikace nově zařadily do pozemního digitálního televizního vysílání ukrajinskou zpravodajskou televizi 1+1. Podle generálního ředitele radiokomunikací Víta Vážana je možné ji bezplatně naladit na multiplexu 23. K dispozici bude, dokud to bude potřeba, dodal.
„Zahájení vysílání zpravodajského kanálu 1+1 je velmi důležité, protože ukrajinští občané u nás budou mít možnost zůstat ve spojení se svou zemí v jejich rodném jazyce a způsobem, na jaký jsou zvyklí,“ uvedl při zahájení vysílání ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Vedle televizní stanice je v Česku už několik týdnů možné naladit i vysílání Ukrajinského rozhlasu, který poskytuje Český rozhlas na svém webu i v klasických sítích DAB+ a DVB-T2. Samotný Český rozhlas vysílá na Radiožurnálu a Plusu rovněž zprávy v ukrajinštině. Zpravodajství v ukrajinštině poskytuje i Česká televize, která tlumočí do tohoto jazyka Události. Mediální skupina Media Bohemia koncem března zahájila vysílání Rádia Ukrajina.
Databáze pracovních míst pro ukrajinské vědce
Vědci, kteří museli opustit Ukrajinu a dostali se do Česka, mohou nově shánět zaměstnání v databázi, kterou připravilo ministerstvo školství spolu s kabinetem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Je k dispozici na webu researchin.cz.
„Je to jak pro seniorní vědce, tak pro doktorandy. Může to být třeba i pro laboratorní pracovníky,“ upřesnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Dosud měli ukrajinští vědci s hledáním práce často problém kvůli jazyku i proto, že zkrátka nevěděli, kde mají hledat. S přípravou webu pomáhala Ukrajinka Taisiia Kryvosheiová, která pracuje na úřadu vlády. Její rodina je z Charkova a matka je vědkyně. „Přijela sem, takže jsem hned začala přemýšlet, jak jí najít práci. Nechtěla jsem, aby skončila na neoborové, nízko kvalifikované práci,“ zdůraznila.
Univerzita Palackého naopak ruší spolupráci s ruskými vědci. „Rozhodla se pro vypovězení memorand a smluv s partnery na území Ruské federace už na začátku března krátce po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. Celkem se jedná o více než dvě desítky subjektů, v drtivé většině případů jsou to univerzity nebo další vzdělávací a vědecké instituce,“ shrnul mluvčí univerzity Egon Havrlant.
Upřesnil, že ukončení spolupráce je aktuálně v běhu. „Bylo nutné nejprve kontaktovat všechny předkladatele dokumentů uzavřených mezi naší stranou a ruskými subjekty a prověřit, zda naše kroky nebudou mít negativní dopad na ruské studenty působící na naší univerzitě. Čeští studenti byli ze stáží v Rusku úspěšně staženi už na začátku března,“ doplnil.
Na Ukrajinu míří z Česka 127 tun potravin
Humanitární pomoc v podobě 127 tun potravin pošle na Ukrajinu Správa státních hmotných rezerv. Náklad tvoří 224 palet, jde především o těstoviny, sušené mléko nebo paštiky. Podle předsedy správy rezerv Pavla Švagra přepraví jeho lidé zásilku vlastní technikou. Podle ministerstva zemědělství má zásilka hodnotu zhruba 14 milionů korun. Celkem SSHR Ukrajině pomohla vybavením a potravinami v hodnotě 120 milionů korun.
O dodávku potravin požádal ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) při nedávné schůzce ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Příjemcem je regionální vláda v Užhorodu, informovalo ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě. Poskytnutí pomoci odsouhlasila minulý týden vláda.
Česko už dříve na Ukrajinu poslalo zhruba 950 palet nejrůznějšího zdravotnického materiálu. Šlo například o tisíce lůžek, pacientských monitorů nebo injekčních stříkaček v hodnotě 85 milionů korun. Šlo o největší jednorázovou pomoc v historii českých rezerv. Zásoby se posílají také do krajů v Česku, jde především o přikrývky, spací pytle, karimatky, plastové příbory, jednorázové nádobí nebo respirátory FFP2. Vybavení se používá například v ubytovacích v centrech pro uprchlíky.
Minulý týden poslala SSHR ve spolupráci s hasiči dva konvoje, jeden z nich na Ukrajinu, druhý do Moldavska. Šlo zejména o zdravotnické ochranné pomůcky, například obličejové masky, ochranné obleky, vyšetřovací rukavice či respirátory.
