168 hodin: Ukrajinky v Česku začínají pracovat na „mužských“ pozicích. Firmy to vítají

8 minut
168 hodin: Ženská síla
Zdroj: ČT1

Ukrajinské uprchlice v Česku začaly pracovat i na pozicích, na kterých častěji vidíme muže. Mezi pracovními místy, která se nedařilo dlouhodobě obsadit a nyní je obsadily ženy utíkající před válkou, patří například lakýrnice karosérií, montážní dělnice kabelů, konstruktérky brzdových systémů do aut nebo řidičky autobusů.

Na českém trhu práce teď firmy nabízejí celkem 364 tisíc volných pracovních míst. Na některá se nedaří sehnat lidi dlouhodobě. 

„Většinou se jedná o místa ve výrobě, logistice nebo ve službách, takže se mezi nimi najdou i místa určená původně mužům. Místa, která občané Ukrajiny obsazují, jsou opravdu taková, která už dlouhodobě nejsou obsazená, což v praxi znamená, že určitě není možné říci, že by občané Ukrajiny brali práci občanům České republiky,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková. 

Například Jana z Kryvého Rohu před válkou učila děti výtvarnou výchovu a ruční práce. Teď vyměnila školní štětce za mnohem těžší nástroje –⁠ lakuje karosérie v továrně v Kopřivnici. Právě tam stále nabírají zaměstnance, protože v uprchlících našli potřebnou pracovní sílu: ženy, kterým se snaží přizpůsobit typicky mužské pracovní pozice.

„Vyrábíme nákladní automobily, takže skutečně potřebujeme i tu mužnou sílu, a proto jsme šli místo po místu. Podívali jsme se, kde jsou ženy schopny se to naučit a kde jsou schopny fyzicky tu práci dělat,“ říká personální ředitelka firmy Tatra Trucks Natalie Linhartová. 

Kopřivnická Tatra dosud zaměstnávala hlavně muže. V poslední době se to ale mění, a ve firmě jsou zhruba tři čtvrtiny mužů a jedna čtvrtina žen, nově i deset Ukrajinek.

Iryna Klymenková, která uprchla z průmyslového města Kamjanske poblíž Dnipra, se s novou prací vrátila do studijních let. V Kopřivnici programuje stroje. „Studovala jsem technickou univerzitu a učila jsem se psát programy právě pro takové stroje. Ale nikdy jsem tu práci nedělala. A teď poprvé dělám svou původní profesi,“ popisuje. 

Chybějící řidiči a řidičky autobusů

Využít pracovní sílu ukrajinských žen plánuje i dopravce z Liberce. Pracovníci, kteří by se posadili za volant autobusu, jim zoufale chybí. Dopravní společnost chce proto založit celý ukrajinský autobusový pluk. Prý klidně naberou rovnou sto žen. 

„Chybí nám řidiči a řidičky, takže pro nás je to situace, která může být řešením pro obě strany. Tedy jak pro nás při hledáni zaměstnanců nebo zaměstnankyň, tak pro ukrajinské uprchlíky, když se rozhodnou zůstat déle v České republice,“ míní mediální zástupce společnosti BusLine Radovan Vrátný. 

V továrně v Dolním Podluží, kde se vyrábí kabely, do práce nastoupila dvaačtyřicetiletá Natalija Korutanová. Vystudovaná inženýrka podnikala na Ukrajině s obuví, v Česku nyní pracuje jako montážní dělnice propojovacích kabelů. „Dělala a hledala bych jakoukoliv práci, protože za prvé jsem zvyklá pracovat a za druhé je psychologicky těžké jen tak sedět a nic nedělat,“ říká. 

Natalija je z ukrajinské Buči. Uprchnout stihla těsně před ruským masakrem místních obyvatel a z dění doma je na dně. „Chci si vydělat nějakou korunu, abych mohla nějak pomoci rodině na Ukrajině, která teď nemá možnost pracovat,“ vrací se v myšlenkách do domovské země. 

Ve firmě na výrobu brzdových systémů do aut v Liberci začaly pracovat Ljudmila s dcerou Anastasií, které přijely z Kyjeva. Vedoucí pobočky personální agentury Hoffman Wizard vysvětluje, že ve společnosti se cíleně pozměnil systém rozdělení výroby. 

„Sám klient nám nabídl, že se pokusil práci trošičku upravit a změnit pozice mužů, které posunul dál k těžším komponentům. Našel pak část, na které umožnil pracovat ženám, když skládají lehčí komponenty,“ říká. I tak jde ale o těžkou manuální dřinu a dvanáctihodinové směny. 

Chvíli nemyslet na to, co se děje doma

Ljudumila je přitom zemědělská inženýrka a pracovala ve výzkumu v laboratoři. Dcera je vystudovaná lékárnice. „Je to úplně jiný obor, nikdy jsem se předtím s touhle práci nesetkala, ani šroubovák jsem v ruce nedržela, je to pro mě novinka. Ale máme dobré učitele, kluci nám dobře a rychle vše vysvětlují. Snažíme se a pracujeme,“ říká. 

Ljudmilin manžel bojuje na frontě. Těžká práce jim pomáhá nemyslet na to, co se doma děje. Slouží pro ně i jako zdroj k úniku a terapii. Na tom se shodují i ostatní ženy z Ukrajiny. „V téhle situaci díky práci mohu vypnout hlavu. Díky tomu, že dělám nějakou práci, tak se necítím zbytečná,“ uzavírá Anastasija.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli hasiči. Nyní je v péči lékařů. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána je muž ve stabilizovaném stavu, má zlomenou nohu. Viděl se také již se svou rodinou. Patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 2 hhodinami

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 2 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 3 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 13 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 14 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 17 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 18 hhodinami
Načítání...