Z Ukrajiny dorazilo do Česka na 300 tisíc uprchlíků. Jejich proud slábne

Nahrávám video

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Na Ukrajině žilo před válkou na 37 milionů lidí, nepočítá-li se poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 Ruskem. Své domovy muselo opustit už na 11,4 milionu lidí, z toho 4,4 milionu uteklo do zahraničí. Informovala o tom v sobotu ruská verze serveru BBC s odvoláním na údaje Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Většinu běženců tvoří ženy a děti, pro muže ve věku od 18 do 60 let byla bezprostředně po začátku invaze vyhlášena mobilizace.

Proud uprchlíků slábne

Asistenční centrum pro uprchlíky v Praze před měsícem odbavovalo denně až 3,5 tisíce lidí. „Nyní je to zhruba šest set až sedm set lidí,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. 

O slábnoucím proudu uprchlíků svědčí i to, že v celé republice jich v pátek získalo dočasnou ochranu dva tisíce. Před měsícem to bylo kolem 17 tisíc. 

Ubytovatelé si mohou zažádat o příspěvek

Domácnosti, které ubytovaly válečné uprchlíky z Ukrajiny, budou moci od pondělí on-line žádat o příspěvek od státu. Získat můžou měsíčně až 12 tisíc korun, a to i zpětně za březen. Žádat o příspěvek půjde pouze on-line přes elektronickou identitu na webu davkyuk.mpsv.cz. Žadatelé musí doložit čestným prohlášením vlastnictví nebo nájemní vztah k nemovitosti, ve které běžence ubytují. Ti už zároveň musí být registrovaní.

„Podmínkou této výplaty je, aby ubytování bylo poskytováno bezplatně. Musí tam být přístup k možnosti si vařit, k toaletě, koupelně a podobně. To jsou všechno věci, které pak následně je možné i odkontrolovat,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lidé před ruskou ambasádou v Praze připomínali masakr civilistů v Buče

Skupina lidí si v sobotu před ruským velvyslanectvím v Praze připomněla civilní oběti masakru v ukrajinské Buče a v dalších městech, která obsadila ruská armáda. Účastníci happeningu sugestivně ztvárnili záběry z fotografií, které před týdnem obletěly svět. Přímo na vozovce před ambasádou nehybně leželi staří i mladí figuranti polití umělou krví, někteří s rukama svázanýma za zády.

Připomenutí masakru v Buče před ruským velvyslanectvím v Praze
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Projíždějícím řidičům a kolemjdoucím lidem se naskytl pohled na „mrtvá“ těla mužů s jízdními koly, na bezvládnou matku se zakrváceným dítětem v náručí či na ležící seniorku s berlemi. Mezi těly se povalovala opuštěná zavazadla, dětské boty či plyšová zvířátka.

Na poklidnou akci dohlížela policie, která z jízdního pruhu před ambasádou odkláněla dopravu. Část účastníků tichého protestu se následně přesunula ke vstupu na ambasádu u parku Stromovka, kde rozprostřeli na zem papíry s názvy napadených ukrajinských měst jako Izjum, Mariupol, Cherson, Kyjev a polili je rudou barvou.

Před velvyslanectvím se navíc začaly hromadit použité domácí spotřebiče jako lednice či pračka. K vidění jsou také prodlužovací kabely, kávovar, hrnec s vařečkou, počítačový monitor či květináč. Na železných zábranách před objektem visí kusy oblečení včetně spodního prádla. Lidé, kteří nesouhlasí s ruskou invazí, se tímto způsobem připojili k aktivitám demonstrantů v zahraničí. Ti před ruské ambasády přinášejí věci, které si podle svědků odnesli ruští vojáci z vyrabovaných ukrajinských bytů.

Uprchlíci se učí češtinu na univerzitě, získají větší šanci na práci

Lidé z Ukrajiny, kteří našli zázemí v olomouckém regionu při útěku před válečným konfliktem, se začali učit česky v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Prvního běhu kurzu se účastní 15 zájemců. Fakulta ho pořádá ve spolupráci s úřadem práce, jeho cílem je zvýšit šanci uchazečů na získání zaměstnání, informovali zástupci univerzity.

Kurz je třítýdenní a pro uprchlíky z Ukrajiny jej zdarma zajišťuje filozofická fakulta. „Pilotní běh kurzu češtiny začal tento týden a účastní se ho prvních 15 zájemců. Všichni se registrovali jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce v Olomouci a zároveň projevili zájem o rekvalifikaci, tedy o český jazyk se zaměřením na trh práce,“ uvedla Pavla Poláchová z Centra jazykového vzdělávání olomoucké filozofické fakulty. Už nyní se mohou do kurzu registrovat další zájemci, přihlášky úřad práce přijímá do 13. dubna.

Účastníci pilotního kurzu se učí ve fakultních prostorách na třídě Svobody, a to od pondělí do pátku, vždy od 8:30 do 11:45. Na závěr kurzu mají absolvovat písemnou a ústní zkoušku. Pokud ji složí, obdrží certifikát. Po kurzu by tak měli rozumět základním otázkám a měli by být schopni na ně v předvídatelných situacích reagovat. Absolventi kurzu rovněž budou umět podat základní informace o sobě a také o všedních věcech, které se jich a jejich práce bezprostředně dotýkají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 14 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.