Poslanci potvrdili předsedy výborů. SPD požadovalo zrušení nouzového stavu

Poslanci ve funkcích potvrdili předsedy sněmovních výborů, které jejich členové volili ve středu a ve čtvrtek. Zvolili i členy stálých sněmovních komisí pro kontrolu různých zpravodajských služeb. Hnutí SPD neprosadilo na program schůze debatu o zrušení nouzového stavu, který vyhlásila končící vláda. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) postup kabinetu před poslanci hájil.

Debatu k nově zvoleným předsedům výborů poslanci nevedli. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO.

Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Osm výborů volilo své vedení ve středu, osm ve čtvrtek. Vedení dvou výborů je zřejmé již z dřívějška, předsedkyní organizačního výboru je šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předsedkyní mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO). 

Peníze pro strany

Sněmovna také doporučila ministerstvu financí uhradit volební příspěvek stranám, hnutím a jejich koalicím, které uspěly v letošních sněmovních volbách. V souladu se zákonem schválila usnesení svého mandátového a imunitního výboru, v němž informovala ministerstvo o rozdělení poslaneckých mandátů a počtech odevzdaných hlasů.

Stát má podle propočtů vyplatit stranám a hnutím za hlasy voličů ve sněmovních volbách zhruba 515 milionů korun. Rozdělí si je osm formací, které získaly nad 1,5 procenta hlasů. Za hlasy letos dostane nejvíce peněz vítězná koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a to přibližně 149,4 milionu korun.

ANO dostane zhruba 145,8 milionu korun. Koalice Pirátů se STAN získá za hlasy 84 milionů korun. Hnutí Svoboda a přímá demokracie vydělá na hlasech 51,4 milionu korun. Tato uskupení dostanou rovněž příspěvky na mandát ve výši 900 tisíc korun za jednoho poslance.

Nouzový stav

Poslanci hnutí SPD neprosadili sněmovní debatu o zrušení nouzového stavu, který vyhlásila končící vláda ANO a ČSSD. Pro nově přijatá protikoronavirová opatření je podle Vojtěcha nouzový stav nutný, opřít je o pandemický zákon nestačí.

Pro návrh předsedy SPD Tomio Okamury hlasovali prakticky jen poslanci hnutí. Okamura ohlásil, že bude sbírat podpisy pro svolání mimořádné schůze, kterých ale potřebuje dvakrát tolik, než je poslanců SPD.

Vojtěch řekl, že se epidemická situace vyvíjí nepříznivě. „Pokud v tuto chvíli neuděláme razantní opatření, situace by mohla být do Vánoc kritická,“ uvedl. Pokud by vláda nic neudělala, podle Vojtěcha by reálně hrozilo přetížení nemocnic i jednotek intenzivní péče. „Bez omezení sociálních kontaktů není možné situaci zvládnout,“ dodal.

Okamura kritizoval zejména zrušení adventních trhů a již dřívější zrušení možnosti využívat negativní testy na koronavirus jako takzvaného covidového certifikátu. „Odmítáme segregaci neočkovaných,“ prohlásil Okamura, podle kterého vláda „hrubě porušuje práva občanů“. Nouzový stav podle něho vláda v minulosti zneužila pro plošná opatření a lockdowny.

Budoucí vláda SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN oznámila, že bude opatření respektovat, podle jejího AntiCovid týmu jsou ale přijímaná ve zmatku. Podnikatelé většinou kroky kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...