Všechny sněmovní výbory mají nově zvolené předsedy

Ve sněmovně po středečních hlasováních skončily ve čtvrtek volby vedení jednotlivých výborů. Sněmovna celkem zřídila 18 výborů. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO. Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Do funkce Tomia Okamuru na první povolební schůzi petičního výboru navrhl jeho bratr Hayato Okamura (KDU-ČSL), nominaci podpořil také poslanec ANO Ladislav Okleštěk. Oba bratři se kvůli názorovým rozdílům léta nestýkali. Dříve Okamura opakovaně neuspěl při volbě místopředsedy sněmovny, tuto pozici zastával v minulém volebním období.

Vedení šestnáctičlenného petičního výboru patří podle politických dohod SPD a jeho předseda v tajné volbě dostal hlasy všech členů. Okamurovo zvolení ještě musí v pátek potvrdit sněmovní plénum, stejně jako ostatní nově zvolené předsedy výborů. Místopředsedy výboru se stali Petr Vrána (ANO), Nina Nováková (KDU-ČSL) a Tomáš Müller (STAN).

Okamura řekl, že nyní nedokáže odpovědět na otázku, zda by kandidoval do funkce šestého místopředsedy sněmovny v předpokládané další volbě na plénu. Poukázal na to, že poslanecký klub SPD o této záležitosti ještě nejednal.

Výbor pro evropské záležitosti

Ondřej Benešík z KDU-ČSL bude předsedou výboru pro evropské záležitosti již třetí období po sobě. Benešík je místopředsedou KDU-ČSL a v letošních sněmovních volbách byl lídrem ve Zlínském kraji.

Zdůraznil, že výbor se v mnoha věcech shodne napříč stranami a stranické záležitosti jdou stranou, protože klíčové je definovat národní zájem a národní pozici.

Výbor má 20 členů. Jeho místopředsedy se stali Lucie Potůčková (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Jaroslav Bžoch (ANO) a Petr Fifka (ODS).

Výbor pro média

Aleš Juchelka z ANO vystřídal v čele výboru svého stranického kolegu Stanislava Berkovce. Juchelka, který byl v minulém funkčním období místopředsedou výboru, byl v souladu s dohodami poslaneckých frakcí jediným kandidátem a zvolen byl jednomyslně.

Výbor by si podle Juchelky měl založit podvýbor pro svobodu slova. K tématům bude patřit i změna názvu výboru na mediální, k čemuž bude třeba změna zákona.

Šestnáctičlenný výbor bude mít tři místopředsedy. Stali se jimi staronová členka výboru Pavla Golasowská (KDU-ČSL), klatovský starosta a náměstek hejtmanky Plzeňského kraje Rudolf Salvetr (ODS) a starostka městské části Praha-Satalice Milada Voborská (STAN). Martin Kolovratník (ANO) se pokusil navrhnout rozšířit počet místopředsedů na čtyři. Petr Bendl (ODS) a Jan Jakob (TOP 09) ale doporučili nenabourávat dohodu vedení poslaneckých klubů o obsazení funkcí.

Branný výbor

Miloslav Janulík z ANO dostal všech 16 hlasů. Je poslancem třetí volební období, všechna provází jeho působení ve zdravotnickém výboru. V minulosti zasedal také v bezpečnostním a v právním výboru.

V minulém volebním období vedla branný výbor Jana Černochová (ODS). Nyní je kandidátkou na ministryni obrany v budoucí vládě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. V branném ani jiném sněmovním výboru proto již Černochová nezasedá.

Kvůli neslučitelnosti funkcí nefiguruje v branném výboru ani dosluhující ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Je pravděpodobné, že hnutí ho do výboru vyšle potom, co menšinová vláda ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) skončí. Následně by Metnar mohl v čele výboru Janulíka vystřídat.

Členové branného výboru zvolili vedle předsedy jednomyslně také tři místopředsedy. Pozice získali Pavel Růžička (ANO), jenž ve výboru působil už v minulém volebním období, a noví poslanci Jan Hofmann (ODS) a Josef Flek (STAN).

Své vedení budou v průběhu čtvrtka volit ještě organizační výbor, volební výbor, výbor pro zdravotnictví, kontrolní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Výbor pro zdravotnictví

I Bohuslav Svoboda (ODS) byl jediným kandidátem, jehož členové výboru zvolili jednomyslně. Svobodovou předchůdkyní byla lékařka Věra Adámková (ANO), která se stala jedním z pěti místopředsedů výboru. Tuto pozici v minulém funkčním období zastával Svoboda.

Své zvolení do čela výboru označil sedmasedmdesátiletý Svoboda za dovršení své kariéry ve sněmovně. Své předchůdkyni poděkoval za to, že jednání výboru udržela na odborné úrovni. „Mám odkaz, na který mohu navazovat,“ dodal.

Místopředsedou pětadvacetičlenného výboru se spolu s Adámkovou stal opět lékař Julius Špičák (ANO). Pětici doplnili lékaři Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Tom Philipp (KDU-ČSL) spolu se staronovou členkou výboru a zdravotní sestrou Karlou Maříkovou (SPD).

Výbor pro veřejnou správu

Robert Stržínek (ANO) bude možná v čele výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jen dočasně. V budoucnu by ho podle kuloárových informací ČTK mohla nahradit dosluhující ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Dostálová kvůli vládnímu angažmá teď ve výboru být nemůže. Klub hnutí ji bude moci do výboru vyslat potom, co menšinová vláda ANO a ČSSD skončí.

V minulém volebním období vedl správní výbor předseda Pirátů Ivan Bartoš. Nyní je nominantem na ministra pro místní rozvoj v budoucí vládě, v žádném ze sněmovních výborů proto nefiguruje.

Členové správního výboru zvolili vedle předsedy jednomyslně také čtyři místopředsedy. Pozice získali Ladislav Okleštěk (ANO), jenž stejnou funkci zastával v předminulém volebním období, Jana Bačíková (ODS), Eliška Olšáková STAN a Jiří Carbol KDU-ČSL.

Kontrolní výbor

Kontrolní výbor nově povede poslanec SPD Radovan Vích. Je poslancem od roku 2017 a v minulém volebním období byl mimo jiné místopředsedou výboru pro obranu. Kontrolní výbor patří ve Sněmovně k těm menším. Bude mít 16 poslanců. Místopředsedy budou vedle bývalého předsedy Romana Kubíčka (ANO) také Hana Naiclerová (STAN) a Jiří Slavík (TOP 09).

Před rokem 2017 vedla kontrolní výbor KSČM. Jeho dlouholetým předsedou byl poslanec KSČM Vladimír Koníček, který nyní působí v širším vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Výbor vedl také bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Výbory mají kompletní vedení

Osm výborů volilo své vedení ve středu, osm ve čtvrtek. Vedení dvou výborů je zřejmé již z dřívějška - předsedkyní organizačního výboru je šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předsedkyní mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO).

Výbory se zabývají odbornými oblastmi podle svého zaměření a působnosti. Posuzují v tomto směru například návrhy zákonů, jednotlivé kapitoly státního rozpočtu a různé informativní nebo koncepční materiály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 9 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 12 hhodinami
Načítání...