Je nutné snížit administrativní zátěž pro občany, kteří potřebují pomoc, shodli se Stanjura, Zamrazilová a Hůle

21 minut
Události, komentáře: Pomáhají vládní kroky účinně nejohroženějším?
Zdroj: ČT24

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je zásadním krokem pro pomoc skupinám obyvatel ohroženým zvyšující se cenou energií zjednodušení složité administrativy. Uvedla to v pořadu Události, komentáře. Souhlasí s ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který zmínil, že se zjednodušením procesů žádostí o příspěvky bude zabývat vláda. Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle v diskuzi varoval, že kvůli nárůstu cen může do složité situace spadnout až milion českých domácností.

V souvislosti s boji proti dopadům inflace vláda proplácí příspěvek na bydlení lidem, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze pětatřicet procent příjmu a jinde třicet procent. Od ledna si podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) požádalo o příspěvek na bydlení více než čtyřicet tisíc zájemců, přičemž průměrný příspěvek se pohybuje kolem čtyř tisíc korun měsíčně.

Podle Hůleho je ale proces jeho proplácení příliš složitý. „Jde o frekvenci dokládání těch údajů a strukturu výdajů, které musí člověk dokládat,“ hodnotí. „Každé tři měsíce dokládat poměrně podrobnou strukturu nákladů na energie. To je komplikace i pro pronajímatele bytu, protože on si ji musí vyžádat od dodavatele. Standardní domácnost oproti tomu dostane jednou ročně zúčtování. Máte-li nájemníka, který potřebuje tuto pomoc od státu, najednou je pro vás zátěží,“ vysvětluje. 

Souhlasí s ním i předsedkyně Národní rozpočtové rady. „Chodí mi smutné zprávy, že někdo například nedostane příspěvek na bydlení, byť na něj má právo, jen proto, že mu jeho pronajímatel není ochoten dát potvrzení,“ dodala a vyzvala k tomu, aby se prováděly kontroly zpětně až poté, co nebudou Úřady práce zahlceny vlnou lidí, kteří do Česka utíkají před válkou na Ukrajině. 

„Navrhovala bych proto, aby se administrativní zátěž pro české občany snížila, aby nedopláceli na to, že jsme zahlceni uprchlickou krizí, a nezapomínali na ně. V administrativě bych se spokojila s čestným prohlášením a testování by nemělo být každé tři měsíce,“ dodala. 

Ministr financí zmínil, že podněty na zjednodušení celého procesu vítá. „Umím si představit, že se zvýší interval ověřování na šest měsíců, a umím si představit i nabízený přístup,“ řekl Stanjura v narážce na Zamrazilovou. Vládě doporučí se změnami procesu zabývat.

„Problém je, že se do neřešitelné situace dostává nemalá část nižší střední třídy, například senioři, kteří nemají kde vzít peníze navíc,“ podotýká Hůle. „Vládu bych chtěl poprosit, aby počítala s tím, že skupina obyvatel, která bude potřebovat podporu, bude výrazně větší, než byla před několika lety. Pokud jim nepomůžeme, může se to ve společnosti negativně promítnout při jiných příležitostech,“ uzavírá Hůle. 

Ceny pohonných hmot

Hodně se řeší ceny pohonných hmot. Ministr financí řekl po jednání se zástupci petrolejářů, že vláda nejpozději na konci dubna rozhodne, jestli bude od začátku května regulovat marže prodejců pohonných hmot. Už ve středu kabinet schválil zrušení silniční daně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun i konec přimíchávání biosložky do nafty. Také se dohodl na snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,5 koruny na litr.

„Na reakci vlády mi vyhovovalo, že opatření budou adresná. Středeční krok vlády nevnímám s největší radostí, vnímám ale, že tím byla donucena tlakem veřejnosti,“ hodnotí Zamrazilová s tím, že Česká republika podle ní měla zdanění benzinu a nafty šesté a sedmé nejnižší v Evropě. 

Cena nafty
Zdroj: ČT24

„Doufám, že opatření, byť plošné, bude doufám časově omezené a že bude vymahatelné s tím, že se snížení doopravdy propíše v plném rozsahu do ceny pro konečného spotřebitele,“ dodává. 

„Rozhodli jsme, že rozšíříme kontroly marží v celém řetezci –⁠ od rafinérií přes distributory až po prodejce, protože musíme zaručit, že to, o co stát sleví daň, že se to plně musí promítnout do koncové ceny. Rozšíříme proto kontroly cen na všechny články řetězce až k té koncové ceně,“ uvedl Stanjura.

83 minut
90’ ČT24: Dopady drahých pohonných hmot
Zdroj: ČT24

Drahé pohonné hmoty podle části firem už teď ovlivňují jejich podnikání. Snížení daně by pomohlo, ale ne tak výrazně, jak je třeba. Náklady na dopravu se měsíčně prodraží až o třetinu. 

„Nad krokem vlády jsem se spíš pozastavil. Myslím si nyní, když jsou rozdíly mezi pumpami kvůli ohromným cenám i v rámci jednoho města o korunu padesát nebo korunu osmdesát, tak ten rozdíl je tak nepatrný, že si toho prakticky nikdo nevšimne,“ komentoval vládní rozhodnutí Hůle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...