Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je zásadním krokem pro pomoc skupinám obyvatel ohroženým zvyšující se cenou energií zjednodušení složité administrativy. Uvedla to v pořadu Události, komentáře. Souhlasí s ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který zmínil, že se zjednodušením procesů žádostí o příspěvky bude zabývat vláda. Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle v diskuzi varoval, že kvůli nárůstu cen může do složité situace spadnout až milion českých domácností.
Je nutné snížit administrativní zátěž pro občany, kteří potřebují pomoc, shodli se Stanjura, Zamrazilová a Hůle
Události, komentáře: Pomáhají vládní kroky účinně nejohroženějším? (zdroj: ČT24)
V souvislosti s boji proti dopadům inflace vláda proplácí příspěvek na bydlení lidem, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze pětatřicet procent příjmu a jinde třicet procent. Od ledna si podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) požádalo o příspěvek na bydlení více než čtyřicet tisíc zájemců, přičemž průměrný příspěvek se pohybuje kolem čtyř tisíc korun měsíčně.
Podle Hůleho je ale proces jeho proplácení příliš složitý. „Jde o frekvenci dokládání těch údajů a strukturu výdajů, které musí člověk dokládat,“ hodnotí. „Každé tři měsíce dokládat poměrně podrobnou strukturu nákladů na energie. To je komplikace i pro pronajímatele bytu, protože on si ji musí vyžádat od dodavatele. Standardní domácnost oproti tomu dostane jednou ročně zúčtování. Máte-li nájemníka, který potřebuje tuto pomoc od státu, najednou je pro vás zátěží,“ vysvětluje.
Souhlasí s ním i předsedkyně Národní rozpočtové rady. „Chodí mi smutné zprávy, že někdo například nedostane příspěvek na bydlení, byť na něj má právo, jen proto, že mu jeho pronajímatel není ochoten dát potvrzení,“ dodala a vyzvala k tomu, aby se prováděly kontroly zpětně až poté, co nebudou Úřady práce zahlceny vlnou lidí, kteří do Česka utíkají před válkou na Ukrajině.
„Navrhovala bych proto, aby se administrativní zátěž pro české občany snížila, aby nedopláceli na to, že jsme zahlceni uprchlickou krizí, a nezapomínali na ně. V administrativě bych se spokojila s čestným prohlášením a testování by nemělo být každé tři měsíce,“ dodala.
Ministr financí zmínil, že podněty na zjednodušení celého procesu vítá. „Umím si představit, že se zvýší interval ověřování na šest měsíců, a umím si představit i nabízený přístup,“ řekl Stanjura v narážce na Zamrazilovou. Vládě doporučí se změnami procesu zabývat.
„Problém je, že se do neřešitelné situace dostává nemalá část nižší střední třídy, například senioři, kteří nemají kde vzít peníze navíc,“ podotýká Hůle. „Vládu bych chtěl poprosit, aby počítala s tím, že skupina obyvatel, která bude potřebovat podporu, bude výrazně větší, než byla před několika lety. Pokud jim nepomůžeme, může se to ve společnosti negativně promítnout při jiných příležitostech,“ uzavírá Hůle.
Ceny pohonných hmot
Hodně se řeší ceny pohonných hmot. Ministr financí řekl po jednání se zástupci petrolejářů, že vláda nejpozději na konci dubna rozhodne, jestli bude od začátku května regulovat marže prodejců pohonných hmot. Už ve středu kabinet schválil zrušení silniční daně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun i konec přimíchávání biosložky do nafty. Také se dohodl na snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,5 koruny na litr.
„Na reakci vlády mi vyhovovalo, že opatření budou adresná. Středeční krok vlády nevnímám s největší radostí, vnímám ale, že tím byla donucena tlakem veřejnosti,“ hodnotí Zamrazilová s tím, že Česká republika podle ní měla zdanění benzinu a nafty šesté a sedmé nejnižší v Evropě.
Cena nafty
„Doufám, že opatření, byť plošné, bude doufám časově omezené a že bude vymahatelné s tím, že se snížení doopravdy propíše v plném rozsahu do ceny pro konečného spotřebitele,“ dodává.
„Rozhodli jsme, že rozšíříme kontroly marží v celém řetezci – od rafinérií přes distributory až po prodejce, protože musíme zaručit, že to, o co stát sleví daň, že se to plně musí promítnout do koncové ceny. Rozšíříme proto kontroly cen na všechny články řetězce až k té koncové ceně,“ uvedl Stanjura.
90’ ČT24: Dopady drahých pohonných hmot (zdroj: ČT24)
Drahé pohonné hmoty podle části firem už teď ovlivňují jejich podnikání. Snížení daně by pomohlo, ale ne tak výrazně, jak je třeba. Náklady na dopravu se měsíčně prodraží až o třetinu.
„Nad krokem vlády jsem se spíš pozastavil. Myslím si nyní, když jsou rozdíly mezi pumpami kvůli ohromným cenám i v rámci jednoho města o korunu padesát nebo korunu osmdesát, tak ten rozdíl je tak nepatrný, že si toho prakticky nikdo nevšimne,“ komentoval vládní rozhodnutí Hůle.