Výsledky šetření cen pohonných hmot nejsou uspokojivé a zcela vážně přemýšlíme o zastropování marží, řekl po jednání s Unií nezávislých petrolejářů a Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda podle něj o tomto kroku rozhodne nejpozději na konci dubna. Kabinet už ve středu rozhodl, že spotřební daň z pohonných hmot bude o korunu a 50 haléřů nižší. Podle dopravců, kterým zdražení nafty či benzinu zásadně zvýšilo náklady, to však nestačí, byť každou úlevu vítají. I podle opozice je koruna padesát na litr málo, volá po cenovém stropu.
Vážně přemýšlíme o zastropování marží, řekl Stanjura po jednání s petrolejáři. Rozhodne do konce dubna
Brífink ministrů financí a dopravy k výsledkům kontrol cen pohonných hmot (zdroj: ČT24)
Ministerstvo financí sbírá data od prodejců paliv zhruba od poloviny března. Marže na počátku kontrol klesly a následně už stagnovaly. „Myslíme, že je prostor pro další snížení,“ uvedl Stanjura. Průměrná marže u litru nafty v únoru podle něj činila 3,3 koruny a v březnu byla 4,91 koruny.
U litru benzinu ve druhém měsíci roku dosahovala 2,29 koruny a o měsíc později 4,39 koruny. Stanjura uvedl, že k dispozici má informace z přibližně 90 procent trhu, ale jedná se o průměrné marže. „Neznám, jak se ta marže pohybovala u konkrétních provozovatelů,“ uvedl dále a zdůraznil, že „není přijatelné, aby v tak krizové situaci průměrné marže rostly.“
Dodal, že však stále existuje prostor k dohodě, aby účastníci trhu „zareagovali adekvátním způsobem.“ Mají podle něj čas do konce dubna, což je podle něj nejzazší termín, kdy případně kabinet rozhodne. Nařízení by pak vešlo v platnost ihned na začátku května.
Kontroly podle něj budou probíhat až do 30. září jak na úrovni čerpacích stanic, tak i u distributorů pohonných hmot. „Chceme mít jistotu, že úspora se plně projeví v koncových cenách pro zákazníky,“ dodal Stanjura. Výsledky kontrol marží bude resort financí zveřejňovat na svém webu.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček po jednání s ministrem Stanjurou uvedl, že již inicioval schůzku s ministerstvem financí kvůli řešení cen pohonných hmot. Jeho data jsou prý rozdílná od těch, která prezentuje ministerstvo financí. Stanjura podle něj zřejmě mluví o celém petrolejářském průmyslu, tedy kromě čerpacích stanic také o distributorech a rafinériích. Uvedl, že chce o maržích nadále jednat, aby vláda nemusela k určení jejich maxima přistoupit.
Vláda už na svém středečním jednání schválila dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot – z nynějších 12,84 koruny u benzinu a 9,95 koruny u nafty, nařízení ještě však musí projít parlamentem. Stát zřejmě bude vybírat méně od začátku června do konce září. Ministerstvo financí očekává, že nafta a benzin v důsledku zlevní zhruba o 1,80 koruny, přičemž stát tak přijde o 4,2 miliardy korun.
Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia ale tvrdí, že řada firem se doby, kdy bude nižší daň, ani nedožije. Hrozí podle něj, že do dvou měsíců zastaví činnost až čtvrtina autodopravců v Česku. „Tím by byla vážně ohrožena dostupnost dopravních služeb a znamenalo by to i vážný propad příjmů státu, vždyť za jeden kamion český dopravce odvede státu ročně 800 tisíc korun na odvodech, kdežto cizí jen 70 tisíc korun za mýto,“ počítá prezident sdružení Josef Melzer.
Rozhodnutí o snížení spotřební daně podle něj dopravci sice vítají, ale nestačí to. „Bez překlenovací přímé pomoci však náš obor utrpí nevratné ztráty,“ míní Melzer.
Že by mělo snížení daně rozhodující vliv, si nemyslí ani jednatelka společnosti Šmídl Martina Šmídlová. Očekává, že ceny nafty zůstanou vysoké a na čerpacích stanicích se opatření promítne až se zpožděním. „Vzhledem k tomu, jaká je cena nafty, to určitě zásadní vliv mít nebude. Ale aspoň něco,“ poznamenala.
Podle ní již pocítili růst cen paliv zákazníci prostřednictvím palivových doložek. „Hned, jak šla cena nafty nahoru, začali jsme to promítat. Teď už máme týdenní doložky, kde stanovujeme poplatek za naftu na nadcházející týden. Dříve to bylo kvartální, což bez problémů fungovalo,“ dodala Šmídlová.
I podle městských dopravních podniků není jisté, do jaké míry může snížení daně kompenzovat současné náklady. „Vzhledem k současným cenám je to jen malá pomoc, navíc přichází pozdě a na omezenou dobu. I nadále za nás platí, že bychom uvítali zastropování cen pohonných hmot nebo výraznější snížení nebo zrušení spotřební daně pro poskytovatele městské hromadné dopravy,“ řekl předseda Sdružení dopravních podniků Tomáš Pelikán.
Drahá paliva ovlivňují podnikání
Drahá paliva podle části firem ovlivňují jejich podnikání už teď. Oproti začátku roku se nyní například provoz nákladního auta se 170litrovou nádrží prodraží měsíčně asi o třetinu.
„Máme nárůst od konce února do začátku dubna, plus mínus 130 tisíc korun na celý autopark měsíčně,“ říká obchodní ředitel stěhovací firmy Tomáš Podrazil.
Drahá paliva a vliv na podnikání (zdroj: ČT24)
Drahá paliva ale ovlivňují i drobné živnostníky, včetně trhovců. Třeba výrobkyně šperků Andrea Marcelová jezdí každoročně až na třicet trhů po celé republice. „Cena benzinu, nafty, mě ovlivnila hodně, platím o 15 korun za litr více,“ říká Marcelová s tím, že šetřit na pohonných hmotách v jejím případě nelze. „Jak se člověk se živí stánkařením, tak určitě ne, protože se musím dopravit a jiná cesta není,“ říká.
Na začátku stojí cena ropy, která je nyní v přepočtu na litr asi o pět korun dražší než před rokem. Ještě výrazněji pak vzrostly marže rafinérií, které vzrostly na jednom litru v průměru na sedm korun a padesát haléřů. Podstatnou část ceny tvoří i daně, přičemž ta spotřební je skoro deset korun a DPH dělá 21 procent z ceny. Do té se ještě promítají i marže distributorů a nakonec také čerpacích stanic. Obě dvě přitom podle výpočtů odborníků ve srovnání s loňskem také vzrostly.
„Podle mých výpočtů na všech úrovních z konečné ceny, která je u nafty průměrně 46 korun, tvoří marže víc než 14 korun,“ vysvětluje manažer Amundi Asset Management Petr Zajíc.
Cena nafty
Opozice je kritická, chce regulovat ceny
Za nedostatečnou podporu označili snížení spotřební daně i opoziční politici. Podle předsedy SPD Tomia Okamury řeší vláda zdražování způsobem, který „v podstatě nikomu nepomáhá“. „Snížení cen benzinu a nafty o korunu, to je fakt úplný výsměch ve srovnání s okolními zeměmi. Tady je důležité to porovnání s okolními zeměmi,“ řekl Okamura ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně.
Místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že hnutí by chtělo nejen kvůli cenám benzinu svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Snížení spotřební daně je nedostatečná a také pomalá pomoc, míní. Za vhodnější by považovala osvobození pohonných hmot od daně z přidané hodnoty kvůli jejich nynějšímu zdražení, což však vláda odmítla.
Podle předsedy ANO Andreje Babiše by hnutí chtělo zastropovat ceny maximálně na 36 korunách za litr, k čemuž by mohlo pomoci snížení DPH nebo spotřební daně.
Proti myšlence zastropování cen na benzinkách se ale ohradila právě Unie nezávislých petrolejářů. Indráček už dříve varoval, že jakékoliv opatření související se stanovením stropu cen paliv, ať už v podobě omezení marží prodejců, nebo určení maximální ceny za litr benzinu nebo nafty, povede k restrikci trhu.
Se zastropováním cen nesouhlasí ani místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle něj se jedná o neodpovědný krok. „Je to nebezpečné, vlastně nejhorší opatření, které může vést k nedostatku té komodity,“ řekl s tím, že regulace cen není nikdy nic dobrého.
Zda se současné kroky vlády projeví v cenách u spotřebitelů, nelze podle Skopečka úplně zaručit. „Ale na straně druhé v tom objemu počtu čerpacích stanic je v České republice poměrně velká konkurence, tak já věřím, že i spolu s tím psychologickým nátlakem ohledně kontroly marží se to přece jen může projevit alespoň v částečném poklesu cen benzinu,“ konstatoval Skopeček.
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Roman Kubíček (ANO) si myslí, že v rámci obecného balíku tam snížení je. „Já bych vládě doporučil, aby se zaměřila na celý distribuční řetězec od politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot i na ty marže čerpacích stanic,“ řekl. Stejně jako jeho straničtí kolegové považuje za nejvýhodnější zastropovat ceny pohonných hmot a provést přímou dotaci ohledně velkých dopravců.
90’ ČT24: Dopady drahých pohonných hmot (zdroj: ČT24)
Na vlivu nižší daně se analytici neshodnou, vědí, že ceny neklesnou hned
Nad podobou pomoci motoristům, potažmo autodopravcům, kterou připravila vláda, se podivují i někteří analytici. „Sleva má být pouze dočasná a platit až od června. Řidiči se však s vysokými cenami perou nyní a v polovině roku už může být situace odlišná,“ upozornil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Domnívá se navíc, že snížení cen bude nakonec nepatrné. „Snížení daně by se mohlo rozprostřít do marží celého řetězce dodavatelů paliv od rafinérií po čerpací stanice. Nevěřím, že by stát dokázal zamezit tomu, aby se tak nestalo,“ uvedl Tyleček.
Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka by se snížení spotřební daně o 1,50 koruny za litr mělo v koncových cenách projevit plně. Stane se tak ale opravdu až od června, kdy by měla daň klesnout.
Dopad na státní rozpočet očekává navíc analytik vyšší, než uvádí ministerstvo financí – asi pětimiliardový. „Ročně se v ČR spotřebuje kolem osmi miliard litrů, takže dopad včetně nižšího výběru DPH, která se při stanovovaní koncové ceny prakticky uvaluje i na spotřební daň, bude kolem pěti miliard korun, pokud tedy bude snížená daň trvat do konce září, jak vláda uvádí,“ řekl Tomčiak.
Dopravcům to podle něj pomůže, nebudou muset tolik zvyšovat cenu za své služby. Rozhodnutí také mírně přispěje ke snížení inflačních tlaků, soudí.
Benzin za 43,88 koruny za litr
Průměrná cena benzinu (Naturalu 95) činí nyní 43,88 koruny za litr a nafty 46,62 koruny za litr, vyplývá z dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Ve srovnání s minulým týdnem je benzin o 46 haléřů levnější, nafta stojí o 33 haléřů na litr méně.
Nejlevnější je tankování v Jihočeském kraji, kde stojí litr benzinu v průměru 43,22 koruny a litr nafty 46,09 koruny. Nejdražší jsou pohonné hmoty v Praze, benzin stojí v průměru 44,30 korun za listr a diesel za 47,22 koruny za litr.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 koruny za litr. V dalším období ceny převážně klesaly, k nárůstu se přechodně vrátily v předminulém týdnu.