Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to v úterý uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení nicméně bude pokračovat. Náměstek ministra financí Roman Binder (ODS) upřesnil, že monitoring potrvá do konce dubna.
Pokles cen pohonných hmot z posledních dní se v Česku přitom již zastavil. Průměrná cena benzinu v pondělí poprvé po deseti dnech stoupla, a to o čtyři haléře na 44,02 koruny za litr. Po předchozích sedmi dnech poklesů zdražila v úvodu týdne i nafta. Její průměrná cena stoupla proti neděli o devět haléřů na 46,08 Kč. Například letos 10. března litr benzinu Natural 95 stál v průměru 47,26 Kč a litr dieselu 13. března podle společnosti CCS stál 49,57 Kč.
Do kontroly marží se zapojilo téměř šest set provozovatelů a 2400 veřejných čerpacích stanic. Ministerstvo financí tak aktuálně disponuje kompletními cenovými informacemi od více než devadesáti procent trhu za období od 15. února do 20. března 2022. Provozovatelé čerpacích stanic, kteří dosud údaje nezaslali, budou znovu individuálně vyzváni ke splnění této povinnosti. „Zásadní je, že od hlavních provozovatelů čerpacích stanic data máme,“ zdůraznil náměstek Binder.
Někde byly marže i záporné
„Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů. U vývoje cen pohonných hmot jsme viděli paniku na burzách, která se promítla na totemy čerpacích stanic a rozšířila se mezi spotřebitele, kteří se začali masivně předzásobovat,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V takové situaci podle něj ničemu nepomohou „laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách,“ dodal ministr.
Povinnost denně hlásit průměrné prodejní ceny zadalo čerpacím stanicím ministerstvo financí minulý týden. Zjišťování výše marží čerpacích stanic je jedním z nástrojů vlády kvůli rekordním cenám pohonných hmot. Vláda v reakci na růst cen před týdnem rozhodla také o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun.
Provedená analýza prokázala dílčí cenové odchylky oběma směry, kdy v jednotlivých případech byly vidět i prodeje se zápornou marží. Vyšší kolísání prodejních cen lze s ohledem na mechanismus cenotvorby podle ministerstva považovat do jisté míry za pochopitelnou, protože většina čerpacích stanic po obdržení dodávky pohonných hmot zná cenu někdy až za 30 dnů a musí v současném nestabilním prostředí na cenové výkyvy operativně denně reagovat.
MF aktuálně nepředpokládá, že by se průměrné marže v březnu nakonec výrazněji odchýlily od února, nicméně v monitoringu cen bude nadále pokračovat a vyhodnotí data za celý březen. Prozatím podobně jako většina zemí EU nepřistoupí ministerstvo k cenové regulaci formou zafixování maximální výše marží.
