Vláda ve středu schválila zrušení silniční daně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun i povinné přimíchávání biosložky do nafty. Kabinet se také dohodl na snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,5 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády také uvedl, že koalice zvažuje omezení marží prodejců pohonných hmot. Kabinet se rovněž shodl na pomoci pro firmy z oblastí zasažených tornádem, které zatím nedosáhly na žádnou podporu.
Vláda schválila balík novel. Částečně ruší silniční daň a sníží spotřební daň
Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun, předloni to bylo 5,96 miliardy korun. Tyto peníze zůstanou českým podnikatelům, kteří mají firemní auta.
Vláda také schválila snížení spotřební daně z pohonných hmot, a to o 1,5 koruny za litr. Nařízení bude platné od 1. června do 30. září. „Jednoznačně to pomůže všem občanům, kteří potřebují využívat automobily, ale také všem dopravcům. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině,“ řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí spotřební daň 12,84 koruny, z nafty 9,95 koruny.
Pokles cen u čerpacích stanic
Snížení spotřební daně z pohonných hmot by mohlo vést k poklesu cen u čerpacích stanic, ekonomičtí ministři už na úterním večerním jednání ale probírali také negativní dopady plošných opatření.
„Pokud by došlo opravdu k dočasnému snížení spotřební daně, měli bychom jasný přehled o tom, zda se projeví, nebo neprojeví na totemech benzinových pump. Opravdu chceme, aby se to promítlo do konečných cen,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
25 minut
Brífink po jednání vlády 6. dubna
Rozhodnutí kvitují i poslanci opozice. „Je to jeden z prvních kroků správným směrem – nebo správnějším směrem, podle mě to stačit nebude,“ říká místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. „Přál bych si, aby se to promítlo v cenách pohonných hmot. Samozřejmě i tuto změnu podpoříme,“ řekl také předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Stanovení marží
Vláda také zvažuje stanovení maximálních marží u pohonných hmot. Stanjura je podle svých slov nespokojen s výsledky kontrol. V této souvislosti připomněl, že se ve čtvrtek setká se zástupci Unie nezávislých petrolejářů a České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).
První výsledky kontrol ministerstvo financí zveřejnilo 22. března. Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic tehdy zatím neprokázaly potřebu regulace. Podle prvních předběžných výsledků kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze.
„S těmi výsledky (kontrol, pozn. red.) nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů,“ uvedl Stanjura. Kontrola prodejních cen a přiměřenosti marží je jedním z nástrojů vlády proti vysokým cenám pohonných hmot, jejichž ceny stoupaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Konec přimíchávání biosložky do nafty
Kabinet na středečním jednání rovněž zrušil povinnost přimíchávat biosložku do nafty. „Zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do nafty pak povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vedle toho jsme dopravcům prominuli zálohy na silniční dani na celý rok a umožnili odložit platby DPH až do konce října, což jim výrazně pomůže s jejich cash flow,“ řekl Stanjura. Kombinace všech vládou schválených opatření by tak mohla snížit cenu jednoho litru pohonných hmot o čtyři až 4,50 koruny na litr.
Záměr zrušit přimíchávání biosložky do paliv a silniční daň schválila vláda již na svém zasedání 9. března, ve středu kabinet odsouhlasil příslušné novely zákonů. Nyní je musí projednat sněmovna a podepsat prezident.
Balíček opatření zároveň snižuje i sazbu silniční daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16 tisíc korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle Stanjury evropská legislativa. Ministr dopravy má podle něj zahájit jednání na evropské úrovni, aby povinnost silniční daně byla zrušena pro země, které mají mýto.
Opoziční poslanci ANO navrhovali osvobodit pohonné hmoty od daně z přidané hodnoty. To však vláda Petra Fialy odmítla. Ministerstva v připomínkách poukazovala na rozpor předlohy s evropským právem a na dopady na veřejné rozpočty v řádu „vyšších jednotek miliard korun“ za každé čtvrtletí.
„Stávající znění (evropské) směrnice o DPH neumožňuje osvobodit od daně s nárokem na odpočet daně dodání pohonných hmot, návrh je tak v jednoznačném rozporu s unijním právem,“ uvedlo ministerstvo financí, obdobně jako například ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu. Česku by podle nich hrozilo řízení pro porušení unijního práva a peněžitá sankce. Ministerstva upozornila rovněž na to, že by se zkrátily příjmy nejen státního rozpočtu, ale také rozpočtů obcí a krajů.
Podpora elektromobility
Dalším schváleným opatřením je také možnost započítat do emisních cílů i neveřejné dobíjecí stanice pro elektromobily a odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Dále by se měly zkrátit odpisy z deseti na pět let u dobíjecích stanic pro elektromobily. To má podle Stanjury motivovat k instalaci dobíjecích stanic tak, aby pořizovaly elektromobily nejen firmy, ale i jejich zaměstnanci.
V této souvislosti také ministerstvo financí do balíku změn zařadilo podporou nízkoemisních vozidel, tedy elektromobilů, hybridních vozidel nebo vozidel na zemní plyn v rámci novely zákona o daních z příjmu. Zaměstnanci, kteří využívají tato vozidla nejen ke služebním, ale i k soukromým účelům, by měli odvádět na daních za jejich používání méně peněz.
Nákup vojenského materiálu
Vláda rovněž schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zmínila, že se tak stalo v reakci na ruskou invazi na Ukrajině.
Zároveň kabinet schválil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize a zajištění stabilního financování obrany v dlouhodobém horizontu.
Podpora pro podniky zasažené tornádem
Vláda rovněž podpoří firmy z oblastí, které loni zasáhlo tornádo a které nedosáhly na dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu jim poskytne 30 milionů korun prostřednictvím Jihomoravského kraje. Podniky budou muset splnit předem daná kritéria. Která to budou, však premiér neupřesnil.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v minulém roce pro podnikatele připravilo program Pomoc po tornádu na obnovu nebo nákup nového majetku. Podnikatelé v něm podali 211 žádostí za zhruba 94,6 milionu korun. Prostřednictvím Agentury pro podnikání a inovace mohli dále do konce roku žádat o pomoc na obnovu poškozených provozoven. Agentura přijala 16 žádostí za přibližně 260 milionů korun.
Fiala s dalšími ministry letos začátkem února navštívili tornádem zasažené obce. Tehdy uvedl, že na vypsané dotační programy nedosáhla asi desítka podnikatelů. Přes Národní rozvojovou banku mohli podnikatelé zasažení tornádem získat bezúročný úvěr od půl milionu do 45 milionů korun na investice v rozšířeném programu Expanze – úvěry.
