Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument získala Česká televize. Obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard. Doporučuje například pomalejší růst důchodů, zvedání věku odchodu do penze, zvýšení daně z příjmu lidí na předloňskou úroveň nebo zrušení podpory stavebního spoření.
NERV přináší recept na schodky: pomalejší růst důchodů i vyšší daně
Události: NERV přináší recept na zbrždění zadlužování (zdroj: ČT24)
Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl poslancům ve středu při projednávání rozpočtu jasně – příští rok přijde vláda s několika návrhy na trvalé snížení schodku státního rozpočtu, které nebudou populární. „Nebude to jednoduché, nebude to bezbolestné a budou to provázet velké politické střety, to si musíme přiznat,“ připustil ve středu.
Ekonomická rada navrhuje jedenáct úprav na snížení výdajů a čtrnáct rad, jak zvýšit příjmy. „Doporučení NERV si vážíme. Posloucháme je a diskutujeme s NERV a jeho reprezentanty, samozřejmě odpovědnost je na vládě. Chceme, aby veřejné rozpočty byly konsolidované, abychom nezvyšovali zadlužení. Vláda bude určitě ta doporučení ve své politice zohledňovat,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Všechna doporučení si kabinet nejspíš neosvojí. Premiér i ministr financí například odmítají zvyšovat lidem daně. Zároveň ale Fiala vůbec poprvé připustil, že některé jiné odvody by kabinet mohl zvednout – například spotřební daně.
ČT zjistila, že kromě zvýšení daně z příjmu lidí na úroveň roku 2020 NERV navrhuje i přeřazení části zboží a služeb do vyšší sazby DPH, růst spotřebních daní z alkoholických výrobků nebo z cigaret, zvýšení daně z nemovitosti nebo růst poplatků z těžby surovin. Konečné slovo bude mít vláda. „Jsou tam věci typu zdanění těžby a nerostných surovin, které je extrémně nízké, když tím stát vyprodává své nerostné bohatství,“ okomentoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Kabinet podle Fialy nechce zvyšovat celkové daňové zatížení. „To nevylučuje, že některou položku, třeba u spotřební daně nebo někde, můžeme zvýšit. Ale pak to znamená, že zase jinde něco snížíme,“ dodal.
Nižší podpora v nezaměstnanosti i méně obcí
NERV kabinetu navrhl i výrazné rozpočtové škrty. Vedle zpomalení růstu důchodů jde například o zrušení výchovného, tedy pětisetkorunového příspěvku za každé vychované dítě, které stát od ledna plánuje vyplácet hlavně penzistkám. Zároveň ekonomové z NERV chtějí zrušit státní podporu stavebního spoření nebo snížit podporu v nezaměstnanosti.
NERV navrhuje ušetřit například i snížením počtu obcí. Sloučení sídel s méně než tisíci obyvateli do větších celků by podle zprávy uspořilo až deset miliard ročně na provozu samospráv.
Ekonomická rada dále doporučuje získat desítky milionů ročně zrušením takzvaného školkovného – dnes si rodiče mohou z daní odečíst za dítě v mateřské škole ročně až 16 200 korun. NERV navrhl i zavedení odloženého školného na veřejných univerzitách po vzoru Británie. Ročně pevnou částku pět až deset tisíc. Absolvent by ji splácel až ve chvíli, kdy jeho příjmy po studiu přesáhnou určitou hranici.
Národní ekonomická rada vlády také Fialovu kabinetu doporučuje snížit slevy na jízdném a vrátit je do podoby, kterou měly na začátku roku 2018. Stát by tak ušetřil víc než tři miliardy ročně.
Se souhlasem sněmovny
Případné škrty ale zatím vládní politici komentují jen velmi obecně. „Vláda bude muset přijít s nějakým střednědobým plánem s tím, že nastaví nějaké úspory,“ podotkla místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN).
Většinu návrhů podstatně snižující deficit státního rozpočtu by musela schválit dolní komora. S případným zvyšováním daní nebo s úsporami v sociální oblasti ale nesouhlasí sněmovní opozice. „Rozhodně bych nebyla pro, aby se zvedaly plošné daně. Nebyla bych pro, aby se zvedaly daně přímé, ale ani daně nepřímé,“ nechala se slyšet předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Šéf opozičního SPD Tomio Okamura se domnívá, že pro úspory je třeba zrušit „předražené nesmyslné zakázky typu nákupu nejdražších amerických stíhaček F-35 za sto miliard korun“.
Premiér bude s členy NERV jednat ve Strakově akademii ve středu. O návrzích na snížení schodku státního rozpočtu pak bude vládní koalice dál vyjednávat v příštích měsících. „Abychom splnili svůj cíl, že budeme rozpočtovat nižší schodky. Z toho důvodu je potřeba se zaměřit nejen na výdajovou, ale i příjmovou stránku rozpočtu,“ řekla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Když jsou těžké časy, tak se nezvyšují daně lidem, tam je potřeba, aby zůstaly peníze v rodinách,“ podotkl místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Na konkrétním úsporném balíčku pro rok 2024 se chce vládní koalice dohodnout nejpozději příští rok na jaře.