Vláda hospodaří v době ekonomického růstu, nemůže se vymlouvat na válku, říká Schillerová

Nahrávám video

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nesouhlasí s premiérem Petrem Fialou (ODS), že státní rozpočet je takzvaně „válečný“. „Nemůže za to schovat všechno,“ uvedla v Interview ČT24. Výdaje související s válkou na Ukrajině činí 22 miliard, kdežto schodek rozpočtu je 375 miliard korun, zdůraznila. Co se sestavování rozpočtu týče, covidová krize je podle ní se současnou krizí srovnatelná, vláda navíc podle Schillerové hospodaří v době ekonomického růstu. S principem daně z neočekávaných zisků hnutí ANO dle bývalé ministryně financí souhlasí, s provedením ale nikoliv.

Poslanci ve středu schválili v prvním čtení státní rozpočet na příští rok, jeho schodek činí 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře opozice kritizovala. Hnutí ANO s principem takzvané „válečné daně“ dle Schillerové souhlasí, „s provedením však nikoliv“.

Výhrady má hnutí ANO dle bývalé ministryně financí nejen k  dani z mimořádných příjmů. „Výhrad je daleko více. Tam takto legislativně nepodložených příjmů je za 150 miliard,“ uvedla. 

Premiér Petr Fiala (ODS) o návrhu rozpočtu říká, že se jedná o rozpočet válečný a krizový. „Nemůže za to schovat všechno,“ myslí si Schillerová. „Rozpočet je určitě sestavovaný v krizi, ale nenazývala bych ho válečným. Už za rok 2022 bylo výdajů, které jsou spojené s válkou na Ukrajině a migrační krizí, asi za dvaadvacet miliard. Schodek je 375 miliard. Takže to se za to schovat nedá,“ dodala. Vláda má podle ní k dispozici kvůli inflaci velkou část příjmů.

Covidová krize je s válkou na Ukrajině srovnatelná, myslí si Schillerová

Covidová krize, kterou musela řešit minulá vláda Andreje Babiše, je dle Schillerové s válkou na Ukrajině srovnatelná. „Za rok 2020 byl historicky největší propad ekonomiky v historii, minus 5,5 procenta HDP, kdežto tato vláda stále hospodaří v době ekonomického růstu,“ okomentovala bývalá ministryně financí. „Vláda předkládá rozpočet, který není reálný ani na příjmové, ani na výdajové straně. Takto se rozpočet nesestavuje, je to v rozporu se zákony“.

Současná vláda zvolila podle Schillerové špatný způsob řešení energetické krize. „Už od února 2022 ji vyzýváme, ať zastropuje ceny energií. Od prvního října vláda spustila úsporný tarif, ten měl být 66 miliard, nakonec je to šestnáct a skončí na konci tohoto roku. Zastropování bude až od prvního ledna 2023. Mezitím se utrhly ceny energií ze řetězu,“ říká.

Zrušení superhrubé mzdy, kterou by stát získal na příjmech sto miliard, Schillerová nelituje. „Díky tomu zůstalo zaměstnancům v peněženkách sedm procent čistého. To jsou úspory, ze kterých značná řada zaměstnanců dnes žije,“ upozornila.

Schillerová: Je potřeba provést revizi daňových výjimek

Vláda by měla připravit soubor strukturálních reforem, myslí si předsedkyně poslaneckého klubu ANO. „Jsou určité výdaje, které vám stoupnou v důsledku krize, teď je energetická, předtím to byla covidová. A pak máte takzvané strukturální výdaje, to je třeba trvalý výdaj, například zrušení superhrubé mzdy. (…) Tyto výdaje nevyřešíte ze dne na den,“ popsala.

Podle Schillerové je potřeba znovu provést revizi daňových výjimek. „Podpořili bychom takové zvyšování daní, jako jsou daně z neřesti (…) to není jenom hazard, bavíme se i o tvrdém alkoholu, o tabákových výrobcích,“ uvedla.

Hnutí ANO nominovalo na post místopředsedkyně sněmovny poslankyni Kláru Dostálovou (ANO), o které měli detektivové podezření, že svému manželovi koupila dodávku na kempování z financí dolní komory parlamentu. „Je to zkušená politička, bývalá ministryně a velmi úspěšná předsedkyně regionálního výboru,“ odpověděla na dotaz, z jakého důvodu ji ANO nominovalo. „Žádný takový trestný čin se nestal. Všechno to, co bylo v médiích, byla jakási konspirace,“ dodala Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 54 mminutami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 4 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 19 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 22 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

Evropský pohled