Vláda hospodaří v době ekonomického růstu, nemůže se vymlouvat na válku, říká Schillerová

Nahrávám video

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nesouhlasí s premiérem Petrem Fialou (ODS), že státní rozpočet je takzvaně „válečný“. „Nemůže za to schovat všechno,“ uvedla v Interview ČT24. Výdaje související s válkou na Ukrajině činí 22 miliard, kdežto schodek rozpočtu je 375 miliard korun, zdůraznila. Co se sestavování rozpočtu týče, covidová krize je podle ní se současnou krizí srovnatelná, vláda navíc podle Schillerové hospodaří v době ekonomického růstu. S principem daně z neočekávaných zisků hnutí ANO dle bývalé ministryně financí souhlasí, s provedením ale nikoliv.

Poslanci ve středu schválili v prvním čtení státní rozpočet na příští rok, jeho schodek činí 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře opozice kritizovala. Hnutí ANO s principem takzvané „válečné daně“ dle Schillerové souhlasí, „s provedením však nikoliv“.

Výhrady má hnutí ANO dle bývalé ministryně financí nejen k  dani z mimořádných příjmů. „Výhrad je daleko více. Tam takto legislativně nepodložených příjmů je za 150 miliard,“ uvedla. 

Premiér Petr Fiala (ODS) o návrhu rozpočtu říká, že se jedná o rozpočet válečný a krizový. „Nemůže za to schovat všechno,“ myslí si Schillerová. „Rozpočet je určitě sestavovaný v krizi, ale nenazývala bych ho válečným. Už za rok 2022 bylo výdajů, které jsou spojené s válkou na Ukrajině a migrační krizí, asi za dvaadvacet miliard. Schodek je 375 miliard. Takže to se za to schovat nedá,“ dodala. Vláda má podle ní k dispozici kvůli inflaci velkou část příjmů.

Covidová krize je s válkou na Ukrajině srovnatelná, myslí si Schillerová

Covidová krize, kterou musela řešit minulá vláda Andreje Babiše, je dle Schillerové s válkou na Ukrajině srovnatelná. „Za rok 2020 byl historicky největší propad ekonomiky v historii, minus 5,5 procenta HDP, kdežto tato vláda stále hospodaří v době ekonomického růstu,“ okomentovala bývalá ministryně financí. „Vláda předkládá rozpočet, který není reálný ani na příjmové, ani na výdajové straně. Takto se rozpočet nesestavuje, je to v rozporu se zákony“.

Současná vláda zvolila podle Schillerové špatný způsob řešení energetické krize. „Už od února 2022 ji vyzýváme, ať zastropuje ceny energií. Od prvního října vláda spustila úsporný tarif, ten měl být 66 miliard, nakonec je to šestnáct a skončí na konci tohoto roku. Zastropování bude až od prvního ledna 2023. Mezitím se utrhly ceny energií ze řetězu,“ říká.

Zrušení superhrubé mzdy, kterou by stát získal na příjmech sto miliard, Schillerová nelituje. „Díky tomu zůstalo zaměstnancům v peněženkách sedm procent čistého. To jsou úspory, ze kterých značná řada zaměstnanců dnes žije,“ upozornila.

Schillerová: Je potřeba provést revizi daňových výjimek

Vláda by měla připravit soubor strukturálních reforem, myslí si předsedkyně poslaneckého klubu ANO. „Jsou určité výdaje, které vám stoupnou v důsledku krize, teď je energetická, předtím to byla covidová. A pak máte takzvané strukturální výdaje, to je třeba trvalý výdaj, například zrušení superhrubé mzdy. (…) Tyto výdaje nevyřešíte ze dne na den,“ popsala.

Podle Schillerové je potřeba znovu provést revizi daňových výjimek. „Podpořili bychom takové zvyšování daní, jako jsou daně z neřesti (…) to není jenom hazard, bavíme se i o tvrdém alkoholu, o tabákových výrobcích,“ uvedla.

Hnutí ANO nominovalo na post místopředsedkyně sněmovny poslankyni Kláru Dostálovou (ANO), o které měli detektivové podezření, že svému manželovi koupila dodávku na kempování z financí dolní komory parlamentu. „Je to zkušená politička, bývalá ministryně a velmi úspěšná předsedkyně regionálního výboru,“ odpověděla na dotaz, z jakého důvodu ji ANO nominovalo. „Žádný takový trestný čin se nestal. Všechno to, co bylo v médiích, byla jakási konspirace,“ dodala Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 6 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 6 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 11 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.