Vláda hospodaří v době ekonomického růstu, nemůže se vymlouvat na válku, říká Schillerová

Nahrávám video
Interview ČT24 - Alena Schillerová (26. 10. 2022)
Zdroj: ČT24

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nesouhlasí s premiérem Petrem Fialou (ODS), že státní rozpočet je takzvaně „válečný“. „Nemůže za to schovat všechno,“ uvedla v Interview ČT24. Výdaje související s válkou na Ukrajině činí 22 miliard, kdežto schodek rozpočtu je 375 miliard korun, zdůraznila. Co se sestavování rozpočtu týče, covidová krize je podle ní se současnou krizí srovnatelná, vláda navíc podle Schillerové hospodaří v době ekonomického růstu. S principem daně z neočekávaných zisků hnutí ANO dle bývalé ministryně financí souhlasí, s provedením ale nikoliv.

Poslanci ve středu schválili v prvním čtení státní rozpočet na příští rok, jeho schodek činí 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře opozice kritizovala. Hnutí ANO s principem takzvané „válečné daně“ dle Schillerové souhlasí, „s provedením však nikoliv“.

Výhrady má hnutí ANO dle bývalé ministryně financí nejen k  dani z mimořádných příjmů. „Výhrad je daleko více. Tam takto legislativně nepodložených příjmů je za 150 miliard,“ uvedla. 

Premiér Petr Fiala (ODS) o návrhu rozpočtu říká, že se jedná o rozpočet válečný a krizový. „Nemůže za to schovat všechno,“ myslí si Schillerová. „Rozpočet je určitě sestavovaný v krizi, ale nenazývala bych ho válečným. Už za rok 2022 bylo výdajů, které jsou spojené s válkou na Ukrajině a migrační krizí, asi za dvaadvacet miliard. Schodek je 375 miliard. Takže to se za to schovat nedá,“ dodala. Vláda má podle ní k dispozici kvůli inflaci velkou část příjmů.

Covidová krize je s válkou na Ukrajině srovnatelná, myslí si Schillerová

Covidová krize, kterou musela řešit minulá vláda Andreje Babiše, je dle Schillerové s válkou na Ukrajině srovnatelná. „Za rok 2020 byl historicky největší propad ekonomiky v historii, minus 5,5 procenta HDP, kdežto tato vláda stále hospodaří v době ekonomického růstu,“ okomentovala bývalá ministryně financí. „Vláda předkládá rozpočet, který není reálný ani na příjmové, ani na výdajové straně. Takto se rozpočet nesestavuje, je to v rozporu se zákony“.

Současná vláda zvolila podle Schillerové špatný způsob řešení energetické krize. „Už od února 2022 ji vyzýváme, ať zastropuje ceny energií. Od prvního října vláda spustila úsporný tarif, ten měl být 66 miliard, nakonec je to šestnáct a skončí na konci tohoto roku. Zastropování bude až od prvního ledna 2023. Mezitím se utrhly ceny energií ze řetězu,“ říká.

Zrušení superhrubé mzdy, kterou by stát získal na příjmech sto miliard, Schillerová nelituje. „Díky tomu zůstalo zaměstnancům v peněženkách sedm procent čistého. To jsou úspory, ze kterých značná řada zaměstnanců dnes žije,“ upozornila.

Schillerová: Je potřeba provést revizi daňových výjimek

Vláda by měla připravit soubor strukturálních reforem, myslí si předsedkyně poslaneckého klubu ANO. „Jsou určité výdaje, které vám stoupnou v důsledku krize, teď je energetická, předtím to byla covidová. A pak máte takzvané strukturální výdaje, to je třeba trvalý výdaj, například zrušení superhrubé mzdy. (…) Tyto výdaje nevyřešíte ze dne na den,“ popsala.

Podle Schillerové je potřeba znovu provést revizi daňových výjimek. „Podpořili bychom takové zvyšování daní, jako jsou daně z neřesti (…) to není jenom hazard, bavíme se i o tvrdém alkoholu, o tabákových výrobcích,“ uvedla.

Hnutí ANO nominovalo na post místopředsedkyně sněmovny poslankyni Kláru Dostálovou (ANO), o které měli detektivové podezření, že svému manželovi koupila dodávku na kempování z financí dolní komory parlamentu. „Je to zkušená politička, bývalá ministryně a velmi úspěšná předsedkyně regionálního výboru,“ odpověděla na dotaz, z jakého důvodu ji ANO nominovalo. „Žádný takový trestný čin se nestal. Všechno to, co bylo v médiích, byla jakási konspirace,“ dodala Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 20 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 22 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...