Vláda hospodaří v době ekonomického růstu, nemůže se vymlouvat na válku, říká Schillerová

25 minut
Interview ČT24 - Alena Schillerová (26. 10. 2022)
Zdroj: ČT24

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nesouhlasí s premiérem Petrem Fialou (ODS), že státní rozpočet je takzvaně „válečný“. „Nemůže za to schovat všechno,“ uvedla v Interview ČT24. Výdaje související s válkou na Ukrajině činí 22 miliard, kdežto schodek rozpočtu je 375 miliard korun, zdůraznila. Co se sestavování rozpočtu týče, covidová krize je podle ní se současnou krizí srovnatelná, vláda navíc podle Schillerové hospodaří v době ekonomického růstu. S principem daně z neočekávaných zisků hnutí ANO dle bývalé ministryně financí souhlasí, s provedením ale nikoliv.

Poslanci ve středu schválili v prvním čtení státní rozpočet na příští rok, jeho schodek činí 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře opozice kritizovala. Hnutí ANO s principem takzvané „válečné daně“ dle Schillerové souhlasí, „s provedením však nikoliv“.

Výhrady má hnutí ANO dle bývalé ministryně financí nejen k  dani z mimořádných příjmů. „Výhrad je daleko více. Tam takto legislativně nepodložených příjmů je za 150 miliard,“ uvedla. 

Premiér Petr Fiala (ODS) o návrhu rozpočtu říká, že se jedná o rozpočet válečný a krizový. „Nemůže za to schovat všechno,“ myslí si Schillerová. „Rozpočet je určitě sestavovaný v krizi, ale nenazývala bych ho válečným. Už za rok 2022 bylo výdajů, které jsou spojené s válkou na Ukrajině a migrační krizí, asi za dvaadvacet miliard. Schodek je 375 miliard. Takže to se za to schovat nedá,“ dodala. Vláda má podle ní k dispozici kvůli inflaci velkou část příjmů.

Covidová krize je s válkou na Ukrajině srovnatelná, myslí si Schillerová

Covidová krize, kterou musela řešit minulá vláda Andreje Babiše, je dle Schillerové s válkou na Ukrajině srovnatelná. „Za rok 2020 byl historicky největší propad ekonomiky v historii, minus 5,5 procenta HDP, kdežto tato vláda stále hospodaří v době ekonomického růstu,“ okomentovala bývalá ministryně financí. „Vláda předkládá rozpočet, který není reálný ani na příjmové, ani na výdajové straně. Takto se rozpočet nesestavuje, je to v rozporu se zákony“.

Současná vláda zvolila podle Schillerové špatný způsob řešení energetické krize. „Už od února 2022 ji vyzýváme, ať zastropuje ceny energií. Od prvního října vláda spustila úsporný tarif, ten měl být 66 miliard, nakonec je to šestnáct a skončí na konci tohoto roku. Zastropování bude až od prvního ledna 2023. Mezitím se utrhly ceny energií ze řetězu,“ říká.

Zrušení superhrubé mzdy, kterou by stát získal na příjmech sto miliard, Schillerová nelituje. „Díky tomu zůstalo zaměstnancům v peněženkách sedm procent čistého. To jsou úspory, ze kterých značná řada zaměstnanců dnes žije,“ upozornila.

Schillerová: Je potřeba provést revizi daňových výjimek

Vláda by měla připravit soubor strukturálních reforem, myslí si předsedkyně poslaneckého klubu ANO. „Jsou určité výdaje, které vám stoupnou v důsledku krize, teď je energetická, předtím to byla covidová. A pak máte takzvané strukturální výdaje, to je třeba trvalý výdaj, například zrušení superhrubé mzdy. (…) Tyto výdaje nevyřešíte ze dne na den,“ popsala.

Podle Schillerové je potřeba znovu provést revizi daňových výjimek. „Podpořili bychom takové zvyšování daní, jako jsou daně z neřesti (…) to není jenom hazard, bavíme se i o tvrdém alkoholu, o tabákových výrobcích,“ uvedla.

Hnutí ANO nominovalo na post místopředsedkyně sněmovny poslankyni Kláru Dostálovou (ANO), o které měli detektivové podezření, že svému manželovi koupila dodávku na kempování z financí dolní komory parlamentu. „Je to zkušená politička, bývalá ministryně a velmi úspěšná předsedkyně regionálního výboru,“ odpověděla na dotaz, z jakého důvodu ji ANO nominovalo. „Žádný takový trestný čin se nestal. Všechno to, co bylo v médiích, byla jakási konspirace,“ dodala Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...