Národní ekonomická rada vlády strana 3 z 5

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.

Vládní politici ve středu v podvečer doladili poslední detaily konsolidačního balíčku, od nějž si slibují, že zpomalí zadlužování státu a zmenší strukturální schodek rozpočtu. Jeho konkrétní náplň představí ve čtvrtek. Již dopoledne, ještě než koaliční partaje dohodly poslední detaily, seznámil s obrysy konsolidačních opatření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prezidenta Petra Pavla. Ten poté v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že vláda připravila 55 konkrétních opatření.

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Inflace v české ekonomice již doznívá, uvedl koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Havlíček v pořadu Otázky Václava Moravce. Vláda má v následujících dnech ohlásit konsolidační balíček, ale podnikatelé i odbory si stěžují, že s jejich zástupci ministři zatím nejednali o konkrétních opatřeních. Jejich odborníci by přitom mohli poukázat na případné nedostatky.

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

V jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí budou politici stran vládní koalice pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. Po středečním šestihodinovém jednání takzvané K15 ve Strakově akademii to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Premiér Petr Fiala (ODS) už před jednáním avizoval, že shodu během středy neočekává.

Ústavní stížnost proti novele, která změnila výpočet nadcházející mimořádné valorizace důchodů, podá opoziční ANO 5. května. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová, podle které ji podá ANO jen samo za sebe. Nenechá tedy další kritiky, aby se k ní připojili. Schillerová věří, že opozice u Ústavního soudu uspěje, čímž se ovšem ještě zvýší letošní výdaje, s nimiž nepočítá rozpočet. V Otázkách Václava Moravce se shodla s bývalými ministry financí Jiřím Rusnokem a Miroslavem Kalouskem, že se vládě i bez toho nepodaří dodržet naplánovaný schodek letošního rozpočtu. Podle Kalouska ale nebude nutná novela zákona o státním rozpočtu, všechny problémy jsou podle něj na příjmové straně.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření sto miliard korun.

Výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Zmínil, že se někteří obchodníci pokoušeli vyšponovat ceny na maximum. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v březnu podle statistiků meziročně stouply o 23,5 procenta.

Nový solidární příspěvek místo mimořádné valorizace by se začal důchodcům a důchodkyním vyplácet, pokud by cenový přírůstek překročil pět procent. Poskytoval by se dočasně do konce roku. Část příspěvku by byla stejná pro všechny, část by se stanovila podle výše penze, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O změnách valorizací a pravidlech předčasných penzí jednal s opozičním hnutím SPD. Po schůzce řekl, že mimořádné valorizace důchodů by tak nově neměly mít vliv na další řádná zvyšování penzí. O penzích ve čtvrtek jednala také Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle ní je důchodový systém neudržitelný. Navrhuje fixní dobu pro důchodový věk či zpřísnění předčasné penze.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Setrvání Miroslava Ševčíka na pozici děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) je problematické kvůli dlouhodobě špatnému vedení fakulty, které poškozuje reputaci celé univerzity, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek. „Nejproblematičtější otázkou je, jak se mohl stát docentem a děkanem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Naopak člen fakultního senátu Jan Vondráček nepovažuje odvolání Ševčíka za opodstatněné a výtky vůči jeho působení považuje za osobní.

Lidé s penzí by mohli při vysoké inflaci dostávat dočasně příspěvek na náklady, který by mohl nahradit mimořádné valorizace. Běžný růst důchodů by se mohl zpomalit, přidávalo by se znovu o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Do důchodu by mělo být v budoucnu možné jít předčasně o tři roky místo o pět. Podle Deníku N se na tom dohodla koalice. Server píše, že to vyplývá z krátkého písemného záznamu, který má k dispozici. Zmiňuje také prodloužení povinné doby placení odvodů ze 35 na 40 let.

Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) má v plánu vytvořit větší tlak na zlevnění jablek a brambor, kvůli tomu, že u nich činí obchodní přirážka až 200 procent. V rozhovoru pro deník Blesk také zmínil, že u cukru a vajec už je podle něj pokles cen patrný. Během následujícího měsíce čeká ministr výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) a potravinářské inspekce k vysokým cenám potravin.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Stát zintenzivní kontroly ve všech částech dodavatelského řetězce při výrobě a prodeji potravin. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády zmínil, že když klesají ceny energií a pohonných hmot, musí se to podle něj projevit i ve zlevnění potravin. Kontroly by podle ministrů měly vyvinout tlak na zemědělce, výrobce potravin i obchodníky, aby klesla koncová cena pro zákazníky.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Vládní hnutí STAN navrhuje zpomalit růst platů politiků stejně jako valorizaci penzí. O případné úpravě chce jednat. V pořadu Partie televize Prima CNN News to řekl vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan. Prezident Petr Pavel vyzval ve středu vládu, aby s opozicí hledala řešení v otázce zmrazení platů. Podle hlavy státu není možné snížit růst penzí, a platy politiků ponechat beze změn. Podle Rakušana je prezidentův požadavek k vedení diskuse legitimní. Zmrazení platů na pět let navrhlo už opoziční hnutí ANO. Rakušan v pořadu Partie také řekl, že každá strana a hnutí ve vládní koalici má jiný vzorec ke zpomalení budoucího růstu penzí.