Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.
Bartoš připustil, že bude podporovat zrušení státního příspěvku na stavební spoření. Zároveň však zdůraznil, že v takovém případě bude chtít garanci, že stát ušetřené peníze použije na jinou formu podpory bydlení. Zmínil například příspěvky pro obce na podporu nájemního bydlení a další.
„Je to jakýsi zvykový způsob spoření, byť ho lidé stále uzavírají, ale státní příspěvek ,požerou‘ banky na tom, že spravují tento titul,“ řekl Bartoš. Upozornil, že v minulosti byl státní příspěvek na stavební spoření více než dvakrát vyšší a v dnešní době by musel být ještě mnohem výraznější, aby byl stejně efektivní jako v minulosti. Lidé navíc podle ministra už naspořené peníze často používají k jiným účelům. „Nyní už tak svou původní roli toto spoření neplní,“ dodal.
Bartošova slova potvrdil i hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. „Je veřejným tajemstvím, že spousta lidí to spoření nepoužívá na žádné účely, které by byly jakkoliv spojené se zajištěním vlastního bydlení, ale prostě to využívají jako státem dotované spoření. Není důvod, aby stát z kapes daňových poplatníků tohle dotoval, to opravdu nedává žádný smysl,“ řekl.
Vlastnické bydlení je podle ministra v Česku zastoupeno více než osmdesáti procenty. V devadesátých letech stát podle něj skrze obce a privatizace významně „v řádu několika bilionů“ podpořil právě tento typ bydlení. „Teď je na čase pracovat s alternativou, vyrovnat poměry a nabídnout dostupné nájemní bydlení v obcích,“ sdělil Bartoš s tím, že lépe jsou na tom ty státy, které dokáží poskytovat nájemní bydlení jako alternativu.
Co může občany motivovat?
Dostálová odmítá rušení podpory stavebního spoření, stát by podle ní ovšem měl zavést mechanismus k tomu, aby vynaložené peníze byly využívány výhradně na bydlení. Do budoucna by pak naopak uvažovala o zvýšení státního příspěvku. V této souvislosti připomněla například návrh Evropské komise na povinné zateplování domů, na které budou majitelé potřebovat peníze navíc.
„Efekt stavebního spoření je, že motivuje lidi k úsporám. Není možné říct, že zrušíme stavební spoření a vy občané si sáhnete na termínované vklady,“ sdělila. Stát by prý měl myslet na budoucnost a s bankami se domluvit, že půjde o státní příspěvek buď na družstevní podíl či na energetické úspory.
Na českém trhu působí pět stavebních spořitelen. Loni u nich uzavřelo novou smlouvu zhruba 572 tisíc klientů, poskytly úvěry za 56,7 miliardy korun.
V pořadu vystoupil i expert Evropského hospodářského a sociálního výboru a poradce Hospodářské komory ČR Petr Zahradník. Ten si myslí, že stavební spoření by mělo být v nějaké podobě zachováno po nutných úpravách – třeba právě v posílení účelovosti či zahrnutí rekonstrukcí, revitalizací, fotovoltaiky či tepelných čerpadel. Ve výsledku by tak diferencioval příspěvek dle míry intenzity, jakou je aktér zapojen do stavebního procesu. Peníze na příspěvek by se mohly najít třeba z Národního fondu obnovy.
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková v pořadu prohlásila, že pokud stát vysílá negativní signály do společnosti třeba v tom smyslu, že nebude stavební spoření, tak to není motivační. „Je potřeba motivovat lidi a dát jim naději, že se situace stabilizuje,“ prohlásila.
Zrušení podpory stavebního spoření, na které stát loni vydal 4,3 miliardy korun, je jedním z opatření, která kabinetu navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV) ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu, který je nyní více než 200 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulosti uvedl, že pracuje se šesti desítkami návrhů, celková úspora by měla podle něho dosáhnout 70 miliard korun od příštího roku. Některé koaliční strany požadují mnohem vyšší úsporu.
Shoda není ani v koalici
Úplná shoda na zrušení státního příspěvku u stavebního spoření zatím není ani uvnitř vládní koalice. „Když je stát v deficitu, tak musí velmi dobře zvažovat, které opatření a kterou podporu zachová,“ podotýká Stanjura.
„Hledáme nějaký kompromis, tím by mohlo být navázání na účelovost, to znamená, že ten státní příspěvek by byl vyplácen pouze v případě, že by byly našetřené prostředky použity třeba na rekonstrukci,“ uvedl poslanec KDU-ČSL a člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda.
Opoziční SPD je jasně proti. „Pokud by se ta podpora zrušila, tak by to byl odliv střadatelů, tím pádem by stavební spořitelny neměly peníze na to, aby mohly poskytovat zvýhodněné úvěry,“ sdělil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Tím argumentují i stavební spořitelny, podle kterých by omezení státní podpory zkomplikovalo poskytování úvěrů především lidem s nižšími příjmy.
Stavební spoření mají více než tři miliony Čechů
Přesná statistika toho, kolik lidí použije peníze ze stavebního spoření na svou nemovitost, neexistuje. Nikdo totiž po ukončení spoření nemusí dokládat, co si z peněz pořídil. V současné době mají stavební spoření 3,152 milionu lidí.
Řada z nich toto spoření používá jako výhodnější alternativu třeba k termínovanému vkladu nebo spořicímu bankovnímu účtu. Střadateli totiž při splnění podmínek přispívá na zhodnocení peněz stát, a to až dvěma tisíci ročně.
Chyby v daňových přiznáních prý hrozí tisícům živnostníků
V Otázkách Václava Moravce přišla řeč i na podávání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku. Podle Bartoše kvůli nové povinnosti hrozí u vyššího tisíce živnostníků problémy s nesprávným podáním daňového přiznání. Chce proto s ministerstvem financí jednat o vstřícném přístupu finančních úřadů vůči těm, kteří novou povinnost nesplnili a postupovali podle starého způsobu.
Nemělo by jít o plošné prominutí, ale v odůvodněných případech chce, aby úřady například povolovaly ještě listinnou formu podání nebo promíjely případnou pokutu. Připomněl, že mezi živnostníky, kteří musejí podávat daňové přiznání elektronicky, jsou i lidé bez počítačů. „Věřím proto, že vstřícný postoj bude,“ dodal.
Dostálová souhlasila, aby letošní rok fungoval kvůli elektronickým daňovým přiznáním jako přechodný. Stát by podle ní měl živnostníkům lépe vysvětlovat novinky, které pro ně v této věci od letoška začaly platit. Vládě vytkla, že v předcházejících měsících zaspala s osvětou.
Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května. V listinné podobě ho lidé musejí odevzdat do 3. dubna. Elektronické daňové přiznání musí od letoška podávat všichni živnostníci s datovou schránkou zřízenou ze zákona. Finanční správa v této souvislosti upozornila, že živnostníci, kteří podali přiznání v papírové podobě, přestože měli zpřístupněnou datovou schránku, ho musejí znovu co nejdříve podat elektronicky. Podle úřadů letos výrazně vzrostl počet lidí, kteří po zavedení povinných datových schránek zrušili svou živnost.
Bartoš také prý navrhne do konce dubna vládě novelu, která by omezila zveřejňování osobních údajů vlastníků datových schránek. Jde o reakci na protesty jejich vlastníků, které řeší Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle Dostálové přichází Bartošova iniciativa pozdě.
