Stát povinně zřizuje datové schránky více než dvěma milionům lidí, především podnikatelům a živnostníkům. Tisíce z nich proto svá živnostenská oprávnění ruší. Důvodem je jejich neochota datovou schránku provozovat. Týká se to hlavně seniorů, kteří už roky aktivně nepodnikají nebo mají živnost pozastavenou. Úřady kvůli tomu teď musí vyřizovat někde i desetinásobek běžné agendy.
Stát zřizuje povinně datové schránky, tisíce seniorů proto svá živnostenská oprávnění ruší
Události: Lidé ruší datové schránky (zdroj: ČT24)
Jan Bruna z Jihlavy přišel na živnostenský odbor v den, kdy dopis s přístupovými údaji dostal. Jednu datovou schránku jako předseda sdružení vlastníků už má a o další nestojí. „Datovku už nechci, já jsem před třiceti lety umdlel živnost stavební a už to asi nikdy neobnovím, protože je mi 74 let,“ říká muž.
A právě Živnostenský odbor v Jihlavě je jedním z míst, která teď musí odbavit velké množství lidí přicházejících živnost zrušit. Zájem se prý kontinuálně zvedá od listopadu, za únor zatím přijali a zpracovali více než tři sta žádostí.
Podobné je to i na dalších místech republiky – například v Brně je to za únor více než tisíc lidí. Pražské městské části se potýkají s náporem žadatelů o zrušení živnosti až pětinásobně.
„Máme na to 30 dní, ale my se v Jihlavě snažíme veškeré ty žádosti zpracovat okamžitě na počkání,“ prohlašuje vedoucí živnostenského odboru z jihlavského magistrátu Jan Kubišta. „Do systému se to zaznamená a my automaticky schránku zablokujeme,“ upřesňuje ředitel odboru eGovernmentu z ministerstva vnitra Roman Vrba.
Ministerstvo vnitra připravilo spot, ve kterém o zřízení datové schránky informuje, přesto si na sociálních sítích lidé stěžují, že informací mají málo. Automatické zřízení schránky kritizují hlavně kvůli seniorům, kteří s počítačem často neumí pracovat.
obrázek
Kdo má datovou schránku a k čemu slouží
Povinnost mít datovou schránku se zatím týkala jen firem, advokátů nebo daňových poradců. Od letošního roku jí ale nově musí mít i všechny ostatní právnické osoby, živnostníci nebo spolky, společenství vlastníků a různé další organizace.
Před koncem roku bylo aktivních schránek skoro jeden a třičtvrtě milionu. Z toho milion si lidé založili dobrovolně. Teď přibydou další dva miliony 200 tisíc – jeden a půl milionu z nich už ministerstvo vnitra zřídilo. Proces rozesílání přístupových údajů má skončit začátkem března.
Majitel datové schránky dostává zprávy od úřadů výhradně jejím prostřednictvím. A online pak také podává daňové přiznání nebo komunikuje s úřady. Bez nutnosti někam chodit tak může získat třeba výpis z trestního rejstříku nebo se podívat na řidičské bodové konto.
Datovou schránku je možné ovládat i pomocí aplikace v mobilním telefonu. A díky státem ověřené identitě je možné pomocí stejného přihlášení komunikovat i s řadou dalších institucí v Portálu občana. Třeba se zdravotními pojišťovnami nebo městskými úřady.
Odpadá hlídání úředních hodin
Například malíř Jan Zeman má datové schránky tři. Dvě z nich si založil dobrovolně během covidové pandemie. Jednu měl už z dřívějška povinně jako majitel firmy. „Chodí mi tam i věci pro mé zaměstnance, což je velký pomocník. Můžu to vyřešit ve své pauze pomocí aplikace na telefonu,“ uvádí Zeman.
„Můžete mít vícero datových schránek, protože vystupujete ve vícero rolích. Pokud máte datovku fyzické osoby, tak to je vaše soukromá záležitost, kde se řeší věci vašeho soukromého charakteru,“ vysvětluje Vrba z ministerstva vnitra.
V aplikaci jsou vidět všechny schránky najednou. Zatímco osobní schránku je možné zrušit, tu pro právnické osoby ne. Ta je povinná ze zákona. Zeman tudy posílá kromě daní nebo přehledů pro sociální správu třeba cenové nabídky nebo dostává pozvánky do výběrových řízení.
„Minimálně dvakrát třikrát za měsíc jsem předtím chodil vždycky na nějaký úřad, musel jsem něco dokládat, nebo mi přišlo nějaké psaní domů. Musel jsem to jít na poštu vyzvednout. Přes den je ale člověk v práci, takže se zase hledá čas, kdy dojít na poštu,“ popisuje Zeman. Ministerstvo vnitra potvrzuje, že vše je dostupné 24/7 a člověk se při komunikaci s úřady nemusí řídit úředními hodinami.
obrázek
Pomoc seniorům
Na příchozí zprávy můžou kromě aplikací Datovka nebo Mobilní klíč upozorňovat i e-maily. Nevyzvednutá zpráva se považuje za doručenou po deseti dnech. Základní paměť archivu do jednoho gigabajtu je zdarma, větší za příplatek. Další zpoplatněnou službou je upozornění na nové zprávy pomocí SMS. Samotná komunikace s úřady je bezplatná, soukromé zprávy ale stojí deset korun.
„Datová schránka je výborná věc, ale musí se s tím pracovat, což někteří nezvládají, a proto jsme i u nás v cechu udělali službu pro seniory, že pokud to nebudou zvládat, tak my se jim o tu datovou schránku postaráme, budeme jim všechno hlídat,“ uvádí ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR Pavel Žatečka.
Své přístupové údaje už od státu dostalo přes milion živnostníků nebo zástupců spolků. Kdo si dopis nepřevezme, bude si muset povinnou schránku založit třeba na Czechpointu nebo online pomocí jména a hesla do elektronického bankovnictví.