Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.
„Nebudeme ustupovat,“ řekl Fiala k vyjednávání o úspornému balíčku v Otázkách Václava Moravce
62 minut
Otázky Václava Moravce s Petrem Fialou
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové vláda „sníží HDP a zaškrtí ekonomický vývoj“. Šéf největší odborové centrály v Česku (ČMKOS) Josef Středula balík zase označil za „deformu se vším všudy“.
Podle Fialy je balík úsporných opatření reakcí na rusko-ukrajinskou válku, která „bude mít dopad prakticky na všechno“. „Na to také reagujeme adekvátním způsobem,“ řekl. Premiér rozumí tomu, že s jednotlivými kroky nejsou spokojeni ti, kterých se úspory dotýkají. „Konkrétní zájmové skupiny budou lobovat za své zájmy. Tak to má být, ale my musíme mít na paměti zájem celku,“ uvedl. Bez opatření by podle něj stát zkrachoval.
Změny budou přípustné při opravě chyb, uvedl Fiala
V pondělí proběhne jednání tripartity, kterého se kromě zástupců vlády zúčastní také odbory a zaměstnavatelé. Prostor pro změny však podle Fialy „v zásadních věcech určitě není“.
Kabinet podle něj nechce ustupovat nátlaku, protože přijetí úsporných kroků je nutné. A to i v případě, že by hrozila například generální stávka. „Přece si nebudeme vynucovat to, že tady budeme žít na dluh, když se řítí do katastrofy celá země,“ uvedl.
Změnám v balíku podle Fialy kabinet zcela nepřístupný není – pokud by další jednání s odbory nebo opozicí odhalily evidentní nebo technickou chybu, je vláda připravená ji v legislativním procesu upravit.
Neústupnost ministrů zdůvodnil premiér tím, že opatření fungují jako celek, jsou sociálně citlivá a vyvážená tak, aby nedopadla pouze na určitou skupinu obyvatel.
Lidé si podle něj však zvykli na benefity, na které nyní stát nemá. To se týká například dotací, které čerpají i firmy, které vykazují zisky. Stejně tak si stát nemůže dovolit rozsáhlé množství daňových výjimek. „Nemáme na to, je to nepřehledné, je to špatné, a proto jsme to upravili,“ uvedl.
Když byl ovšem Fiala v předchozím volebním období v opozici, kritizoval vládu Andreje Babiše za zvyšování daní a označil je za „látání děr v rozpočtu“. Také před parlamentními volbami koalice SPOLU deklarovala, že zastaví zadlužování státu, ale ke zvýšení daní nepřistoupí. O omluvě voličům předseda vlády přesto neuvažuje.
„Slíbili jsme, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení, a celkové daňové zatížení nezvyšujeme,“ uvedl. O nárůstu podle něj kabinet rozhodl na doporučení odborníků například u dani z nemovitosti, na druhou stranu kromě malé úpravy nepřistoupil k změnám v dani z příjmů fyzických osob.
„Všichni ekonomové říkají: Zvyšte daně a zvyšte je razantně. My jsme řekli ne, budeme se snažit držet celkové daňové zatížení stejné,“ uvedl. Kritika by podle něj byla platná v případě, kdy by vláda nehledala řešení především na výdajové stránce rozpočtu. Osekání výdajů ale tvoří dvě třetiny úsporných opatření, uvedl předseda vlády.
Zmatky kolem DPH a tiskovin
V případě DPH, které chce vláda zredukovat ze tří na dvě sazby, jde podle premiéra například o celkové snížení daně. I když se některé položky přesunuly do vyšší daňové sazby, celkově lidé na DPH podle propočtů kabinetu odvedou méně. „U některé položky se to zvedlo, u jiných – a těch podstatných – to kleslo,“ řekl Fiala. Předchozí systém plný výjimek podle něj navíc nebyl logický.
Právě kvůli nelogičnosti navrhovaného způsobu výběru DPH ale vláda čelí kritice. Projevil se například u tiskovin – zatímco noviny přesunula do základní sazby, časopisy mají patřit do té snížené. Při nákupu lifestylového časopisu tak lidé odvedou méně peněz do státní kasy než při nákupu seriózního deníku.
Vláda se podle Fialy snažila systém DPH v prvé řadě zjednodušit – a v takovém případě nelze rozlišovat mezi jednotlivými tituly časopisů, které mají například vědecký nebo kulturní přínos od spíše bulvárních tiskovin.
Někteří vydavatelé regionálních novin ale nyní mluví o hrozbě zastavení tisku. „Moc tomu nevěřím, že by někdo zastavil vydávání tištěných novin. Navíc lidé se dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, navíc veřejnoprávní média jsou dostupná všem volně. Určitě nehrozí katastrofa,“ hájil opatření premiér.
„Ano, někde to může být těžkopádné. Ale je to daň za jednoduchost (systému DPH – pozn. redakce),“ dodal.
Hlasitá kritika zdanění tichého vína
Stejně tak čelí kabinet kritice ohledně zachování nulové spotřební daně u tichého vína, i když pro změnu se v tomto případě vyslovila i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Současná vláda i předchozí kabinet Andreje Babiše přitom argumentovaly tím, že by dalším zdaněním nad rámec DPH přišli čeští vinaři o konkurenceschopnost vůči producentům ze zemí, které také daň neuplatňují.
Otázka dle Fialy není jednoduchá a koalice jí během jednání věnovala „důkladnou diskuzi“. Silné jsou však argumenty pro i proti, domnívá se Fiala. O zachování nulové sazby podle něj nakonec rozhodly podmínky v okolních vinařských zemích, které tuto daň také nezavedly. „V těch zemích, s kterými naši vinaři musí vstupovat do konkurence (…) Nemá to Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko,“ vyjmenoval.
Opatření ohledně tichého vína ale podle něj nemusí být konečná. „Jsme domluveni, že se k situaci vrátíme a ve spolupráci s vinaři se budeme snažit najít nějaké řešení. Jsme si dobře vědomi toho, že to dopadá především jako výhoda na dovozová vína. V tuto chvíli jsme ale považovali za větší zlo tu daň zavést,“ prohlásil Fiala.
Fialův kabinet ambice pro snížení zadlužování zatím nenaplnil. Podle předběžné zprávy Eurostatu se v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení vůbec nejvíc v rámci zemí Evropské unie, a to o 2,1 procenta HDP.
Balík opatření se přitom vztahuje až na příští rok, ne na ten letošní. Přestože koalice pěti stran vládne už jeden a půl roku, jde podle Fialy o pochybení předchozí vlády. Ministři podle něj k menšímu státnímu dluhu dosud přispěli seškrtáním 80 miliard korun, které slibovali před volbami. „My jsme splnili svůj slib. Přišla válka na Ukrajině a museli jsme pomáhat lidem,“ pronesl. Pomoc občanům podle něj „něco stojí“, přesto byl schodek rozpočtu loňského roku nižší než návrh bývalé Babišovy vlády, upozornil.
Právě tento týden představený balíček má pomoci snižování státního dluhu v budoucnu. „Kdybychom balíček neudělali, tak by byl deficit (pro příští rok – pozn. redakce) o 94 miliard vyšší, ať by byl rozpočet jakýkoliv,“ řekl premiér. Dodal však, že reálně budou úspory nižší, protože kabinet zároveň navyšuje výdaje například „na obranu, na učitele“. I s těmito výdaji by podle propočtů vlády měly úspory v příštím roce dosáhnout 70 miliard korun.
Snižování zadlužování je podle něj „postupný proces“. Nelze tak předpokládat, že by se v roce 2024 mohl státní dluh dostat pod 220 miliard korun. „I toto je razantní snižování deficitu,“ uvedl a zopakoval, že jeho kabinet se musí vyrovnávat se situací po předchozích vládách.
„Kdybychom to neudělali, tak je systém neufinancovatelný a neudržitelný,“ dodal k úspornému balíčku.
