Vládní politici ve středu v podvečer doladili poslední detaily konsolidačního balíčku, od nějž si slibují, že zpomalí zadlužování státu a zmenší strukturální schodek rozpočtu. Jeho konkrétní náplň představí ve čtvrtek. Již dopoledne, ještě než koaliční partaje dohodly poslední detaily, seznámil s obrysy konsolidačních opatření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prezidenta Petra Pavla. Ten poté v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že vláda připravila 55 konkrétních opatření.
Vláda doladila podobu konsolidačního balíčku, představí ho ve čtvrtek. Podle prezidenta je v něm 55 opatření
Brífink ministra Stanjury po jednání s premiérem Fialou (zdroj: ČT24)
O tom, co v konsolidačním balíčku definitivně bude, a co ne, se dohadovaly špičky koaličních stran od úterního večera až hluboko do noci na středu. Jednání skončilo v jednu hodinu s tím, že vznikla obecná dohoda, ale že je zcela hotovo, oznámili politici až po jednání vlády ve středu v podvečer.
„Dotáhli jsme všechna jednání, která jsme potřebovali, abychom mohli konsolidační balíček a důchodovou reformu představit veřejnosti. Ústupky museli dělat všichni, nikdo nemůže říct, že je jednoznačný vítěz všech jednání,“ řekl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
UDÁLOSTI: Necelý den zbývá do zveřejnění očekávaného vládního úsporného balíku (zdroj: ČT24)
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ovšem míní, že jeho strana prosadila vše, co chtěla. „My si uvědomujeme, že současná situace s rekordním zadlužováním státu je výrazný problém. Hledáme jak úspory, tak nové zdroje. Důchodová reforma se udělat musí. Bude to náročné pro všechny segmenty společnosti,“ řekl. Spokojen je s výsledkem i předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. „Měli jsme tlak, aby byly úspory co největší, aby se snižoval schodek, aby se snižovalo strukturální saldo. Máme výsledek a za tím musíme pevně stát,“ uvedl Jakob, když politici opouštěli Strakovu akademii.
V té době již měl za sebou ministr financí Zbyněk Stanjura návštěvu na Pražském hradě, kde se souhrnem navrhovaných změn seznámil hlavu státu. „Odcházím s poměrně dobrým pocitem. Pan prezident ví, co bude zítra (ve čtvrtek) vláda prezentovat,“ řekl po jednání Stanjura. Zmínil, že prezident chápe, že je potřeba snížit schodek státního rozpočtu. Jednání Pavla se Stanjurou bylo původně plánováno na hodinu, trvalo ale dvě hodiny. Podle ministra byla debata na Pražském hradě poměrně podrobná a detailní.
Petr Pavel řekl Českému rozhlasu Radiožurnál po setkání se Stanjurou, že vítá, že konsolidační balíček „směřuje k větší rozpočtové odpovědnosti i ke snižování deficitu při zachování možnosti růstu ekonomiky a také s akcentem na to, aby tím balíčkem nebyli postiženi ti, kteří už dnes mají problémy s existencí“. Ozřejmil také, že jeho součástí je 55 opatření.
Podrobnosti o nich ale sám nezná, Stanjura ho seznámil o balíčku jako celku. Představil mu celkový přístup vlády i představu, s jakou jde koalice do projednávání v parlamentu. Protože prezident nezná detaily, nemůže říct, zda návrhy podepíše. Nejprve o tom chce hovořit se svými poradci, ale například i zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců nebo guvernérem České národní banky Alešem Michlem. „To jsou všechno takové stavební bloky na cestě k tomu, jestli budu, nebo nebudu připraven ten balíček podepsat,“ poznamenal.
Vláda podobu balíčku zveřejní ve čtvrtek
Z vyjádření koaličních politiků vyplývá, že by balíček měl schodek rozpočtu na příští rok srazit až o 120 miliard korun, a to o 70 miliard na výdajové straně a 50 miliard na příjmové. Jak konkrétně toho chce vláda dosáhnout, zveřejní ve čtvrtek na tiskové konferenci ohlášené na 11:55. „Zítra představíme balíček úplně kompletní,“ avizoval ministr financí s tím, že dlouhé a tvrdé vyjednávání začalo již na konci loňského roku.
Situaci podle Stanjury dál zkomplikovalo přijetí některých zákonů, které zvyšují výdaje. Za takový považuje uzákonění povinných výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produkt, což pro příští rok bude znamenat zvýšení státních výdajů zhruba o 48 miliard korun. O to vyšší podle něj budou muset být úspory obsažené v konsolidačním balíčku.
Ačkoli vláda podobu balíčku ještě tají, u některých opatření je vcelku jasné, že v něm budou. Z dřívějších vyjádření koaličních politiků vyplývá, že by se měly zvýšit spotřební daně z alkoholu a cigaret, zrušit některé daňové výjimky, zřejmě se pozmění rozsah podpory stavebního spoření a zpřísní dávky v nezaměstnanosti. Výrazný nesouhlas není ani v případě zavedení nemocenského pojištění nebo snížení národních dotací o desítky miliard korun. Členové kabinetu avizovali i rušení finančích úřadů, zdražení dálničních známek nebo omezení počtu pracovníků ve státní sféře.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) si myslí, že návrh vlády je „po dlouhé době“ výrazný pokus, jak dostat veřejné finance na udržitelnou úroveň. „Nesmí to ale být první a poslední krok, jak uzdravit veřejné finance. Cesta bude muset pokračovat i v dalších letech a pro celkové uzdravení nás musí čekat ještě složitější debata, než jaké daně zvýšit a jaké výdaje snížit,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Je podle něj rovněž nutné dál razantně snižovat strukturální deficit, a od kabinetu očekává další a širší vizi, jak má být stát velký, kolik peněz má přerozdělovat a jak velkou roli bude hrát soukromý sektor.
Skopeček a Juchelka o úsporném balíčku (zdroj: ČT24)
Opozice je předem kritická
Opozice dala již před představením balíčku najevo, že se proti němu vymezí. S tím, že je potřeba šetřit, sice souhlasí, je však přesvědčena, že vláda na to jde špatně. „Bude to jakýsi vak nebo ruksak dílčích kroků, které možná účetně v kratším horizontu pomohou, ale v delším horizontu přinesou více škody než užitku,“ očekává místopředseda ANO a předseda jeho stínové vlády Karel Havlíček. Předseda SPD Tomio Okamura očekává, že vláda „chce zvyšovat výdaje a zároveň zvyšovat občanům daně“, což označil za kroky špatné a proinflační.
Také poslankyně SPD Karla Maříková podle vyjádření v 90' ČT24 očekává, že dojde zejména k daňovým úpravám a v některých případech ke zvýšení daní. To považuje za chybné, míní, že vláda může především šetřit sama na sobě. „Pokud chce šetřit, očekávali bychom, že začne u sebe a půjde příkladem,“ řekla.
Domnívá se, že kabinet má „tři zbytečná ministerstva“, za která považuje aparáty ministrů bez portfeje, respektive vicepremiéra pro digitalizaci. „Lidé by přijímali ta řešení jinak, kdyby viděli, že vláda šetří u sebe, snaží se osekat výdaje,“ dodala.
Místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka varoval před tím, aby se škrtání vlády na straně výdajů netýkalo nejzranitelnějších skupin. Od balíčku údajně kvůli nedostatku informací neví, co čekat. „Do poslední chvíle sama pětikoalice neví, jak to bude vypadat. Posledních pár měsíců se těžko komentuje cokoliv, protože se zdá, že informace zdánlivě uniknou, jsou lživé, je to pracovní materiál nebo se v průběhu času modifikují. Už by byl čas vědět, co se bude dít,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Vláda chce balíčkem reagovat na situaci, kdy se deficit státního rozpočtu již roky pohybuje v tříciferných sumách a nedaří se výrazně ho zmenšit. V roce 2020 po příchodu covidové pandemie a vyhlášení mnoha dříve nepředstavitelných restrikcí skončilo státní hospodaření s 367miliardovým schodkem, v druhém covidovém roce byl rozdíl mezi výdaji a příjmy státu již téměř 420miliardový. Loni se deficit vrátil na 360 miliard a letos je sice schválen rozpočet se schodkem 295 miliard, ale znějí pochybnosti o tom, zda se podaří dodržet ho. I kdyby ano, stále by byl desetkrát větší než v roce 2019.
Sadu úsporných opatření připravila již loni na podzim Národní ekonomická rada vlády. Podle ní by měla vláda zvýšit DPH u části zboží a služeb, zvýšit daně z příjmu, spotřební daně, daň z nemovitosti i poplatky z těžby surovin, zpomalit růst důchodů a snížit podpory v nezaměstnanosti. NERV také doporučil zrušit výchovné, tedy příspěvek k penzi za vychované děti, a státní podporu stavebního spoření. Vláda by se podle něj také měla znovu zabývat slevami ve veřejné dopravě, i když ty snížila již loni.