Ústavní stížnost proti novele, která změnila výpočet nadcházející mimořádné valorizace důchodů, podá opoziční ANO 5. května. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová, podle které ji podá ANO jen samo za sebe. Nenechá tedy další kritiky, aby se k ní připojili. Schillerová věří, že opozice u Ústavního soudu uspěje, čímž se ovšem ještě zvýší letošní výdaje, s nimiž nepočítá rozpočet. V Otázkách Václava Moravce se shodla s bývalými ministry financí Jiřím Rusnokem a Miroslavem Kalouskem, že se vládě i bez toho nepodaří dodržet naplánovaný schodek letošního rozpočtu. Podle Kalouska ale nebude nutná novela zákona o státním rozpočtu, všechny problémy jsou podle něj na příjmové straně.
V červnu se kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší důchody, ale po dlouhé únorové parlamentní „bitvě“ prosadila vládní koalice novelu, která mění výpočet této mimořádné valorizace a způsobí, že se v průměru sníží méně. Také to vezme méně peněz ze státního rozpočtu – 15 miliard oproti původně předpokládaným 34.
Opoziční ANO, které se snažilo obstrukcemi v Poslanecké sněmovně schválení novely zabránit, avizovalo, že se kvůli novele obrátí na Ústavní soud. Argumentovat chce jednak tím, že koalice návrh prosazovala ve stavu legislativní nouze, která podle ANO nebyla potřeba, jednak tvrdí, že je změna retroaktivní – což ale vláda odmítá. Ústavní stížnost zatím ještě není hotová, ale podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové již brzy bude. „Podávat ji chceme 5. května,“ upřesnila.
K ANO by se rádo přidalo přinejmenším také opoziční SPD, to se ale zřejmě nestane. ANO se chce na Ústavní soud obrátit jen samo za sebe. „Počítáme s tím, že to podepíše 71 poslanců hnutí ANO,“ plánuje Schillerová.
Schodek se nepodaří dodržet, očekávají tři exministři
Kdyby ANO u Ústavního soudu uspělo, znamenalo by to mimo jiné, že by stát musel letos vyplatit na penzích ještě téměř dvacet miliard korun navíc. Schillerová, která byla ministryní financí v minulém volebním období, přitom vládu a zejména nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) kritizuje, že i tak bude mít větší schodek, než je schválených 295 miliard korun.
V tom se shoduje i s dalšími dvěma exministry financí – Miroslavem Kalouskem, který byl ve funkci v letech 2007 až 2009 a 2010 až 2013, a Jiřím Rusnokem, který jím byl v letech 2001 až 2002 (později byl také premiérem a guvernérem České národní banky). Neshodují se ovšem v tom, jak velký deficit nakonec bude, i když shodně předpokládají, že to bude přes 300 miliard korun.
Rusnok hovoří s jistotou, že schodek „pod 300 nemůže skončit“, nechtěl ale predikovat, jestli nakonec bude ve výši například 320 nebo 310 miliard. Kalousek uvedl, že se nepodaří vybrat 120 až 130 miliard, s nimiž ministr financí původně počítal, nemyslí si ale, že by to nezbytně muselo znamenat, že bude deficit půlbilionový. „Kdybych byl na místě ministra financí, tak dělám velmi ostré škrty, zavazuji provozní výdaje v jednotlivých kapitolách, aby se neutratilo vše, co se plánovalo, že se utratí. (…) Záleží na aktivních krocích, které je vláda do konce roku schopna udělat na výdajové straně,“ řekl.
Alena Schillerová označila schválený schodek za „fiktivní schodek na základě nějakých účetních triků“. Mezi peníze, které se nepodaří vybrat, počítá 60 miliard, které se zřejmě nevyberou na windfall tax (tedy dani z mimořádných zisků uvalené na vybraná odvětví) a 50 miliard, které by se převedly z prodeje emisních povolenek, k čemuž se zřejmě nepodaří získat souhlas Bruselu. Zároveň Schillerová předpokládá, že bude mít na schodek vliv i patnáctimiliardová (nebo ještě vyšší) mimořádná valorizace důchodů a chybí podle ní i 30 miliard na zasmluvněné akce ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Podle Schillerové by kvůli tomu měl nynější ministr financí odstoupit.
Kalousek naopak vidí problémy pouze na příjmové straně. „Vláda má šanci vejít se do slíbených výdajů,“ očekává exministr. To podle něj znamená, že vláda nebude muset předložit novelu zákona o státním rozpočtu. Ta je nutná tehdy, když se nedaří dodržet výdaje.
Požadavek opoziční političky, aby odstoupil ministr financí, považuje Kalousek za pomýlený. Schillerovou obvinil, že na nynějších potížích s rozpočtem má jako ministryně financí minulé vlády velký podíl. „Ministr Stanjura se teď trápí, jak to mléko rozlité od paní doktorky Schillerové uklidit. Ona místo toho, aby mu pomohla, protože to mléko rozlila, tak říká: rezignuj,“ konstatoval.
Kalousek a Rusnok jsou proti zvyšování platů, Schillerová to považuje za asociální
Bez ohledu na to, jak velký bude nakonec letošní schodek, i na to, zda Stanjura situaci politicky ustojí, je všem zřejmé, že je potřeba rozpočty konsolidovat a zbavit se strukturálního deficitu, tedy rozdílu mezi běžnými výdaji a pravidelnými příjmy bez mimořádných nákladů.
Miroslav Kalousek a Jiří Rusnok se principiálně hlásí k souboru návrhů, s nimiž přišla Národní ekonomická rada vlády (NERV). „NERV vypracoval ucelený návrh, který je mimo jiné velmi kvalitní tím, že je ucelený. Říká, co se má udělat na výdajové a příjmové straně. Vláda si z toho neměla vyzobávat,“ apeloval Rusnok. Podle Kalouska by bylo předložení celého úsporného plánu najednou „i politicky prozíravé, protože to schytáte najednou při stejných politických nákladech“. Situaci státu srovnal s rodinným hospodařením. „Rodina si může půjčit na auto nebo na pračku, ale nemůže si půjčovat každý měsíc na nájem svého bytu. (…) My si půjčujeme každý měsíc na nájem svého bytu,“ řekl.
V úvahu podle obou exministrů připadají plošné škrty a oba se zmínili o zmrazení, případně jen velmi mírném růstu platů ve státní sféře. Kalousek je přesvědčen, že je potřeba odmítnout i požadavky zdravotnických odborů, které chtějí ještě letos zvýšit tarify o pět procent. „Ať pochopí, že nedostanou ani korunu. Do jednání na příští rok bych šel s pozicí nula, tedy ani korunu, a maximum jsou pro mě tři procenta,“ prohlásil někdejší ministr financí druhé Topolánkovy a později i Nečasovy vlády.
Podle Aleny Schillerové ale takto Kalousek „ordinuje stejný recept“ jako když byl sám ministrem v době globální hospodářské krize a zmíněný postup označila za asociální. „Určitě bych s nimi vyjednávala a hledala konsenzus. Jestliže je propad 7,5 procenta v celé ekonomice, je propad i v tomto segmentu,“ popsala, jak by k požadavku odborářů přistoupila. Připustila ale, že navýšení platů by „určitě nemohlo kopírovat inflaci, která je dnes obrovská“.
Tři sazby DPH zatím mají zatím zůstat
Žádný ze tří bývalých ministrů financí by nepřistoupil na myšlenku poslance ANO Martina Kolovratníka na snížení, případně zrušení DPH na základní potraviny, kterou vyřkl při interpelacích v Poslanecké sněmovně. Podle všech tří je za současné situace nejlepší nechat DPH, jak je. Podle Schillerové je potřeba „nesahat teď rozhodně na DPH“, Kalousek by „dnes na DPH vůbec nesahal, protože dnes nejsme v krizi, jsme v inflaci“ a také Rusnok si myslí, že „možná je lepší nesahat na to vůbec“, i když hlavně proto, že by bylo potřeba vzít v úvahu, že každá změna by s sebou nesla nějaké náklady.
On i Kalousek se totiž zároveň netají tím, že se jim nezamlouvá ani současný systém tří sazeb DPH a jsou pro to, aby se výhledově snížil na dvě, oba by se přimlouvali i za jednu. „Ideální je jedna, ale nemyslím si, že je u nás dnes jedna sazba reálná,“ konstatoval bývalý ministr Topolánkovy a Nečasovy vlády.
Ministryně Babišovy vlády naopak trojici sazeb hájí. Třetí sazba byla podle ní určena na podporu segmentů, kterých se týkalo zavedení EET, a potom na podporu těch, které nejvíce postihly restrikce s covidem-19. Ale nerušila by je ani teď, když EET není a minulostí jsou již i všechna covidová opatření. „Ne, protože to nikomu nedělá problém. (…) Ani státu to nedělá. Všechno jsou dneska IT systémy. Nikomu to nedělá problém,“ prohlásila Alena Schillerová.
ANO má výhrady ke změnám budoucích valorizací a předčasných důchodů
Jednou z nejdůležitějších položek, na které vydává stát peníze, jsou důchody. Vláda slibuje reformu, zatím přišel ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kromě úpravy červnové valorizace se změnami, které by měly do budoucna natrvalo změnit podobu valorizací a také zpřísnit podmínky pro předčasný odchod do penze.
ANO k tomu má podle Schillerové výhrady. Souhlasí podle ní se zkrácením doby, o kterou je možné jít dřív do důchodu, z pěti na tři roky, ale nechce zvyšovat minimální počet odpracovaných let z 35 na 40. Schillerová také odmítla, aby se mimořádné inflace, jako je ta letošní červnová, v budoucnu nahradily jednorázovým příspěvkem, který by nezvýšil základnu pro výpočet budoucích valorizací, ani změny vztažené na pracující důchodce.
Podle Rusnoka přichází změna, která se týká předčasných důchodů, pozdě. Současné důchody označil za sociální dávku, která jen málo zohledňuje zásluhy. „Dovolili jsme si generaci přeplacených důchodců, přičemž je to sociální dávka. Žádná zásluhovost v tom už skoro není. (…) Nemáme sociální systém, máme sociální dávku ve stáří,“ prohlásil.
Miroslav Kalousek kritizoval hlavně to, že minulé dvě vlády (Sobotkova, v níž byly ČSSD, ANO a KDU-ČSL, a Babišova menšinová ANO a ČSSD podporovaná komunisty) opakovaně zasahovaly do původního důchodového „automatu“. Ten předpokládal, že se budou penze navyšovat tak, aby dosahovaly 40 procent průměrných příjmů s tím, že počítal i s mimořádným zvyšováním o inflaci. „Kdyby se do toho automatu nevstupovalo, není situace tak dramatická,“ míní Kalousek.
