Opoziční lídři neskrývají zklamání z rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podepsat změnu valorizací důchodů. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ujistila, že hnutí podá ústavní stížnost, jakmile důchodová novela vyjde ve sbírce zákonů. Kritizovala i samotnou hlavu státu za to, že změnu valorizací nevetovala. Kritický vůči Pavlovi je i předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Pavel podle něj ukázal, že je „exponentem“ vládní koalice.
„Jsem zklamaná,“ reagovala Alena Schillerová (ANO) poté, co Petr Pavel oznámil své rozhodnutí, že podepíše změnu valorizací důchodů. Připustila, že se nový prezident ocitl v těžké pozici, když měl před sebou vyhlídku, že hned první zákon, který se k němu dostal, bude vetovat. Přesto je k němu kritická.
„Měl šanci ukázat, že je prezidentem všech, že je pojistkou ústavnosti a ne takzvaným automatem na podpisy, jak se někdy s nadsázkou říká. Co zbývá než vzít to na vědomí,“ podotkla. Dodala, že se ANO obrátí na Ústavní soud, stížnost připraví tak, aby ji mohlo podat, jakmile novela vyjde ve sbírce zákonů.
„Důvodů je několik. Vedle způsobu přijetí tohoto zákona je to především retroaktivita. Jsme přesvědčeni, že nárok vznikl 31. ledna 2023, a teď už běží lhůta pro jeho vyplacení,“ shrnula jádro chystané stížnosti.
Ke stížnosti by se chtělo připojit i opoziční hnutí SPD. „Je potřeba, aby to podání mělo co největší sílu, aby to podala celá opozice,“ řekl jeho předseda Tomio Okamura. Schillerová však uvedla, že s koordinací s SPD nepočítá. „Hnutí ANO má dostatek poslanců, aby stížnost podalo samo,“ upozornila.
Okamura by to považoval za politikaření. „Měli bychom jako opozice zatáhnout za jeden provaz. Myslím, že to od nás ty miliony příjemců důchodů očekávají,“ uvedl.
Šéf SPD obvinil prezidenta Pavla, že se rozhodl „hodit přes palubu tři miliony invalidních, starobních, vdovských a sirotčích důchodců“. „Potvrdilo se, že to není prezident všech občanů České republiky, potvrdilo se, že prezident Petr Pavel je exponentem Fialovy vládní pětikoalice. Upřednostnil své kamarády, kteří ho podpořili ve volbách,“ prohlásil Tomio Okamura.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř uvedl, že i jeho hnutí považuje novelu za retroaktivní a zároveň považují za protiústavní i způsob jejího schválení v Poslanecké sněmovně. „Nesouhlasíme se způsobem, jakým to bylo uděláno. Myslíme si, že je tam retroaktivita, ale stav legislativní nouze je naprosto nesmyslný,“ uvedl.
Předseda ANO a Pavlův protikandidát z prezidentských voleb Andrej Babiš vnímá aktuální prezidentovo rozhodnutí jako krok, který nepomůže spojit společnost. „Pan prezident Pavel promarnil první velkou příležitost, jak spojit společnost. Je to škoda. A hlavně velké zklamání,“ napsal Babiš na Twitteru.
Havlíček: Prezident neměl podepsat, Ústavní soud není testovací mašinka
Místopředseda ANO, Poslanecké sněmovny a také předseda stínové vlády Karel Havlíček se v Interview ČT24 připojil ke kritice postupu vlády i prezidenta. Havlíčkovi se především nelíbí, že Pavel zákon podepsal, i když si není jist tím, zda je ústavně konformní.
„On se za to postaví a současně říká, že Ústavní soud musí rozhodnout. To se mně nezdá úplně fér,“ řekl Havlíček s tím, že ANO nebude s ústavní stížností čekat a nepřenechá ji až hlavě státu. Pavel totiž avizoval, že kdyby se opozice nakonec na Ústavní soud neobrátila, učinil by to on sám.
Havlíček ovšem míní, že si nový prezident chce zákon u Ústavního soudu vlastně otestovat. K tomu podle něj tato instance neslouží. „Ústavní soud není testovací mašinka,“ konstatoval. Prezident by si podle něj „neměl dovolit“ podepsat zákon, u nějž má pochybnosti, zda je ústavněprávně v pořádku.
Dodal, že výhrady, které ANO ke změně červnové valorizace má, vycházejí z toho, že vláda předložila návrh dle mínění hnutí pozdě. Podobně jako Schillerová hovořil o termínu 31. ledna jako nejzazším, do kdy měla vláda změnu předložit. „Od 1. února to je z našeho úhlu pohledu a úhlu pohledu řady ústavních právníků nepřípustná retroaktivita,“ řekl Karel Havlíček.
Poslanec z klubu ANO Patrik Nacher smýšlí o rozhodnutí Petra Pavla podobně jako Havlíček. „Podepíše zákon, který by pak poslal před Ústavní soud. Kdyby ho Ústavní soud shodil, tak shodí zákon, pod kterým je podepsán prezident, který je autorem ústavní stížnosti. To by byla fakt pikantnost, dvojnásob v momentě, kdy je to první zákon, který podepsal,“ zhodnotil prezidentův postup v 90' ČT24.
Za chybu vlády považuje, že se rozhodla zasáhnout do takzvaného automatu, kterým se zvyšují důchody, během roku. „Automat (…) můžete měnit, ale až od příštího časového období, ne v tom časovém období, kdy se spustil. To je jasné jako žebřík, to se nedá obejít,“ použil přirovnání Nacher.
Že se změny navíc schvalovaly ve stavu legislativní nouze, připisuje tomu, že kabinet nechtěl o změnách v důchodech hovořit, dokud neskončí prezidentské volby, čímž se ale zdržel. „Stav legislativní nouze není napsán proto, aby ulehčil práci vládě, ale když nastane mimořádná situace. Ta tady nenastala, nebylo tornádo nebo povodně,“ míní opoziční poslanec.
Že by načasování schvalování změn ve valorizaci penzí souviselo s prezidentskými volbami, odmítl v 90' ČT24 místopředseda rozpočtového výboru z koaliční TOP 09 Miloš Nový. „Prezidentské volby s tímto nesouvisely. I když (…) zpětně jsem rád, že otázka valorizací nebyla součástí volební kampaně,“ podotkl.
Míní, že vláda zkrátka musela počkat na přesné údaje o lednové inflaci. „Odhad inflace není vůbec jednoduchý a vláda čekala do poslední chvíle na přesná statistická data, od kterých se valorizace odvíjí,“ uvedl.
Koaliční politici věří, že novela u Ústavního soudu obstojí
Premiér Petr Fiala (ODS) prezidentovo rozhodnutí uvítal a zdůraznil, že považuje změnu výše valorizace za velmi důležitou. „Zabraňuje enormnímu nárůstu zadlužení naší země a zároveň zaručí všem, kteří pobírají důchody, jejich zvýšení,“ uvedl.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujistil, že je vláda připravena na to, že se opozice obrátí na Ústavní soud, a věří, že dokáže soudce přesvědčit, že změna valorizace je v souladu s ústavou – jak to, že se novela schvalovala ve stavu legislativní nouze, tak v otázce retroaktivity.
Jurečka podotkl, že vychází z jiného data než opozice. „O tom, jak bude valorizace nastavena, s jakými parametry, rozhoduje vydané nařízení vlády. Od toho okamžiku – v tomto případě by to byl nejpozději 23. březen – je legitimní očekávání všech důchodců, kteří pobírají důchody v této zemi,“ shrnul Jurečka.
I místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochman je přesvědčen, že novela u Ústavního soudu obstojí. Ohledně retroaktivity připustil, že jej až Jurečka přesvědčil, že je vše v pořádku. „Dal takové argumenty, že jsme jako poslanecký klub byli ochotni podpořit jeho návrh. On nese plnou odpovědnost,“ řekl.
Postoj Starostů ke stavu legislativní nouze je pevnější. Lochman se neobává, že by nynější novelu potkal osud krácení státních příspěvků na stavební spoření, které v roce 2011 Ústavní soud zrušil právě kvůli projednání ve stavu legislativní nouze. Místopředseda klubu jedné z koaličních stran je přesvědčen, že opozice dostala dost času k přednesení svých postojů. „V Poslanecké sněmovně byl opravdu prostor se vyjádřit, s kolegy předsedy a místopředsedy klubů jsme dávali pozor na to, aby opozice měla příležitost se vyjádřit v každé fázi legislativního procesu,“ míní.
Ústavní právník: Ohledně retroaktivity je novela někde mezi
I Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého si myslí, že by Ústavní soud mohl k nynějšímu zrychlenému schvalování přistoupit jinak než před dvanácti lety. Důvody ale hledá jinde. „Myslím, že tady to ‚zavinění‘ pozdního projednání ze strany vlády není tak flagrantní, jako to bylo v předchozím případě. To, jak se přesně bude vyvíjet inflace, nebylo dopředu úplně jasné,“ poznamenal.
Upozornil také, že tehdy uplatnilo šest ústavních soudců odlišná stanoviska a rozhodnutí bylo schváleno nejtěsnější možnou většinou, což by se nemuselo opakovat.
Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy se domnívá, že opozice mohla své šance u Ústavního soudu podrýt obstrukcemi, protože její hlas byl v Poslanecké sněmovně slyšet velmi intenzivně. „Ten (soud) u některých rozhodnutí z poslední doby (…) vyjádřil tezi, že nestačí to, aby postup byl protizákonný, ale musí to být ústavně intenzivní. To znamená, aby to přesáhlo nezákonnost, ale skutečně to bylo protiústavní. Tím, že opozice donutila sněmovnu tak dlouho debatovat tu otázku, tak je otázka, jestli tím nesnížila intenzitu protiústavnosti,“ uvažuje Preuss.
Složitější je to podle Tomoszka s retroaktivitou. „Je to někde mezi, co se týče retroaktivity. Není to něco, s čím bychom se běžně setkávali,“ upozornil. Aby se k tomu Ústavní soud vyjádřil, proto považuje do budoucna za velmi důležité.
Rozhodnutí Petra Pavla zákon podepsat a zároveň se obrátit na Ústavní soud je podle Preusse nezvyklé. Připomněl, že předchozí prezidenti, když se domnívali, že by předpis mohl být neústavní, spíše uplatnili veto. Připustil ale, že Pavlova situace byla zvláštní v tom, že zbývá už jen málo času na vyhlášení zákona, aby podle něj vláda stihla valorizaci nastavit, a v případě veta by se to již možná nestihlo.
A chce-li prezident znát postoj Ústavního soudu, nic jiného než zákon podepsat mu nezbývá, připomněl ústavní právník. „Dokud zákon nevstoupí v platnost, tak nemůže být přezkoumán,“ poukázal.
