Inflace v české ekonomice již doznívá, uvedl koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Havlíček v pořadu Otázky Václava Moravce. Vláda má v následujících dnech ohlásit konsolidační balíček, ale podnikatelé i odbory si stěžují, že s jejich zástupci ministři zatím nejednali o konkrétních opatřeních. Jejich odborníci by přitom mohli poukázat na případné nedostatky.
Konsolidační balíček bude působit protiinflačně, uvedl Havlíček z NERVu. Středula se obává dopadu změn v DPH
Otázky Václava Moravce 1. část: David Havlíček, Jan Rafaj a Josef Středula (zdroj: ČT24)
„Inflace doznívá. Objevila se v ekonomice kvůli energetické krizi. Když se podíváme na aktuální čísla, tak ta meziměsíční inflace se prakticky zastavila. Ten růst byl 0,1 procenta,“ poznamenal poradce předsedy vlády David Havlíček. Inflace v české ekonomice podle něj rychle vyrostla. „Důvodem je struktura ekonomiky, protože Česká republika je nejvíce průmyslovou zemí v EU, takže je i hodně energeticky náročná,“ řekl.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula se vymezil proti slovům o doznívající inflaci, podle jeho odhadu inflace v roce 2024 dál poroste, pokud dojde k úpravě DPH, jak o tom podle zveřejněných informací jedná vláda. „Když se sníží DPH, tak se nesníží cena pro koncového spotřebitele. Pokud se zvýší, tak se zpravidla cena ještě zvýší víc, než je ta faktická cena DPH. To má samozřejmě dopad na spotřebitele,“ uvedl Středula.
„Podle dat, která máme od evropského statistického úřadu, jsme skutečně na páté nejnižší pozici (v meziměsíčním růstu inflace) v rámci EU. Když se podíváme na prognózu ČNB, tak ta předpovídá inflaci dvě procenta,“ poznamenal Havlíček. Středula ovšem oponoval, že ČNB může do své prognózy promítnout pouze platné zákony a znovu se odkázal na projednávání takzvaného konsolidačního balíčku. Středula varoval, že pokud se naplní předpoklady související s konsolidačním balíčkem, tak hrozí, že inflace bude přes jedenáct procent.
Podle Havlíčka však bude konsolidační balíček jako celek působit protiinflačně. „Když se obecně snižují schodky státního rozpočtu, tak to znamená méně peněz v ekonomice a tím pádem menší tlak na růst cen,“ prohlásil Havlíček. „Já můžu hovořit za návrhy NERVu, které byly ve smyslu, že se sníží počet sazeb DPH ze tří na dvě, neprezentovali jsme to jako hlavní zdroj příjmů konsolidačního balíčku,“ doplnil.
NERV se podle něj do vládních jednání zapojil na podzim, kdy přestavil přibližně třicet opatření. Následně členům kabinetu poskytovali jeho členové svou odbornost. „V řádu dnů hodin vláda představí kompletní balík,“ prohlásil Havlíček.
Otázky Václava Moravce 2. část: Hosty byli předseda ČMKOS Středula, koordinátor NERVu Havlíček a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj (zdroj: ČT24)
Platy ve veřejné a soukromé sféře
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je potřeba najít spouštěče inflace a postupně je odstraňovat. Jedná se podle jeho názoru například o vysoké ceny energií, které se však budou držet na dosavadní hladině. Důvodem jsou částečně i některá opatřením EU, jako jsou emisní povolenky, míní Rafaj. Doplnil, že existují i vnitřní vlivy působící na inflaci.
„My jsme si jako stát žili v některých oblastech nad poměry,“ podotkl Rafaj a poukázal na vyšší úroveň průměrných platů ve veřejné sféře ve srovnání se mzdami v soukromé oblasti.
Zároveň zmínil i nedostatek pracovníků na trhu práce, který vede k tomu, že nefungují opatření ČNB se zvyšováním úrokových sazeb na ochlazení ekonomiky. „Když došlo k zvýšení sazeb, tak se očekávalo, že například stavební trh se výrazně ochladí, ale jiné firmy pracovníky okamžitě pojaly. To znamená, že nenarostla nezaměstnanost, protože tady máme jednu z nejpřísnějších migračních politik,“ řekl Rafaj.
Mzdy a platy
Středula však k platům ve veřejné sféře poukázal na vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. „Když stát zřídil nový úřad pro digitalizaci o sto padesáti lidech, tak tam určitě nebudou najímat lidi za průměrný výdělek, jaký dostávají na úřadech práce,“ podotkl a doplnil, že v rámci konsolidačního balíčku by nemělo dojít ke zmrazení platů státních zaměstnanců. „Nejde o to, jestli jsou platy a mzdy vyšší, nebo nižší, protože tady se hraje o kvalifikační kategorii,“ řekl.
Podobný názor vyslovil i Havlíček. „Veřejná správa má skutečně jinou kvalifikační strukturu zaměstnanců. Pracuje tam daleko více vysokoškoláků a historicky je doložitelné, že průměrný výdělek je tam vyšší. To, co NERV navrhoval, je snížení prostředků ve veřejné správě, aby se optimalizovala struktura, aby bylo méně úředníků a byli efektivnější,“ doplnil poradce premiéra.
Jednání o konsolidačním balíčku s vládou
Připravované změny daní se ovšem zatím nedostaly ani k odborům, ani k podnikatelům. Vláda je přitom chce už brzy zveřejnit. Schůze tripartity se bude podle Středuly konat 15. května, na pořadu jednání bude změna důchodového systému i daňový balíček.
„Už podruhé máme na programu daňový balíček, kde nám pan ministr Marian Jurečka poslal pouze návrhy NERVu,“ řekl předseda ČMKOS. „My jako sociální partneři bychom s tou věcí měli být konzultováni, a dosud nejsme vůbec,“ prohlásil Středula. Podobně jsou na tom i podnikatelé.
„O konsolidačním balíčku slyšíme jen z médií,“ uvedl Rafaj. Pokud bude na podobě opatření politická shoda, tak pro tripartitu zůstane pouze malý manévrovací prostor, míní.
Schodek rozpočtu v dubnu
Sociální chudoba
Rafaj však zároveň doplnil, že představená opatření nemusí znamenat sociální chudobu. „Pokud tady máme daňové úlevy u daní z příjmu fyzických osob ve výší 400 miliard, tak ten pořádek skutečně může přinést úsporu,“ řekl.
„V roce 2021 tady byl deficit státního rozpočtu 420 miliard korun, letos je naplánovaných 290 miliard a teď se bavíme o dalším snížení o sedmdesát miliard. Vláda hned po svém nástupu snížila deficit státního rozpočtu o osmdesát miliard. Nominálně se deficit příští rok dostane na polovinu. Když ještě započteme inflaci, tak reálně se během tří let sníží deficit o šedesát procent,“ prohlásil Havlíček.
Přitom dubnový schodek státního rozpočtu činil loni sto miliard, ale letos byl dvakrát vyšší. Podle člena NERVu to zapříčinilo několik faktorů, kvůli kterým se řada příjmů do státního rozpočtu teprve dostane. Podle něj se jedná například o odvody výrobců cen energií, osob samostatně výdělečně činných a čerpání evropských fondů bude probíhat více v druhém pololetí.