Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje základní principy balíčku za definitivní. „Pokud bychom něco neudělali, tak bychom dostali Českou republiku do problémů ještě větších, než v jakých je, protože nám prakticky rekordně – když se podíváme i z hlediska Evropy – roste zadlužení. Rostou nám deficity, nemůžeme žít dále na dluh,“ uvedl. Nevyloučil jenom technické změny balíčku.
K drobným úpravám může ještě dojít, když se plány vlády budou přepisovat do konkrétních návrhů vyhlášek a zákonů, či během jejich schvalování. Výsledný balíček je podle Stanjury kompromisem všech pěti koaličních stran a hnutí. „Základní body dohody podle mě budou platit, ale když řeknu za sebe – pokud se najde 23., 24., 25. daňová výjimka, na které by byla shoda, tak jako ministr financí bych to určitě podpořil, ale já aktivně nebudu navrhovat žádné změny,“ uvedl Stanjura.
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný také už informoval, že první čtení balíčku by ve sněmovně mělo být na přelomu června a července, tedy ještě před parlamentními prázdninami. Druhé a třetí čtení by se mělo uskutečnit na podzim. Vláda by měla balíček projednat v půlce června.
Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) bude projednávání záležet i na tom, do jaké míry bude opozice jednání obstruovat. Podotkl, že vzhledem k navrhovaným změnám v sazbách daně z přidané hodnoty by měl parlament balíček projednat nejpozději do konce třetího čtvrtletí, aby se všichni mohli na změny připravit. Vládní koalice může například prosadit zkrácení některých lhůt.
Opozice je kritická
Opozice je k představenému úspornému plánu kritická a avizuje, že k úsporám podá řadu pozměňovacích návrhů. A to nejen u věcí, se kterými nesouhlasí. Zástupci hnutí ANO a SPD podporují například zvýšení daní z neřestí nebo krácení některých dotací. Chybí jim ale detaily k jednotlivým záměrům.
„Já bych to nazvala spíš daňovým balíčkem než konsolidačním, protože tam se z osmdesáti procent, a to jsem velmi laskavá, jedná o zvyšování daní a z dvaceti procent o úspory na výdajové straně,“ podotkla pro Českou televizi předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Podotkla, že jde prozatím jen o „jakousi politickou dohodu“. „Neustále vyplouvají nové a nové věci, protože – jak se říká – ďábel je skryt v detailu, takže neexistuje legislativní text, neprošlo to připomínkovým řízením, tam se teprve bude lámat chleba,“ uvedla.
O případných obstrukcích spekulovat nechtěla. „Uvidíme, co schválí vláda, a jakmile to přijde do sněmovny, tak se o našem postupu poradíme na klubu,“ sdělila také ČTK Schillerová.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje zvýšení odvodů pro živnostníky. „Domníváme se, že u těch drobných živností ve venkovských oblastech to skutečně může mít fatální dopad, může to vést k ukončení činnosti. Nelíbí se nám také zrušení podpor školkovného,“ dodal.
V Senátu s ohledem na jasnou převahu zástupců vládních frakcí obstrukce zástupci opozice neplánují, uvedl Ondřej Feber (ANO). „Obstrukci u nás nepředpokládám, protože je nutné něco dělat,“ řekl také České televizi a ČTK senátor Michael Canov z klubu Starostů. Osobně se mu ale nelíbí to, že část výnosu daně z nemovitostí už nemá být příjmem obcí, ale uznává, že konsolidační balíček je výsledkem kompromisu mezi vládními stranami.
Kritika zástupců firem
Ke kritice balíčku se připojili také odboráři a zástupci firem. Vadí jim hlavně to, že chystané změny s nimi kabinet předem neprojednal. Úpravami se proto chtějí zabývat na pondělní tripartitě.
Od ministerstev a jejich vedení přicházejí zatím podrobnosti vztahující se k představenému úspornému plánu. Zklamání už vyjádřil předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš. „My jsme především zklamáni z toho, jaký je poměr škrtů na straně státních výdajů versus opatření, která míří na podnikatele. Takto odcházíme s dojmem, že většinu má zaplatit podnikatel a zaměstnanec a to je pro nás nepřijatelné,“ uvedl.
„Podnikatelé nemohou vítat zvyšování daně ze zisku – teď mluvím o dani z příjmu právnických osob – to tak je, i když chápeme, že vláda musela sáhnout i po nějaké velké plošné dani,“ uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák podotkl, že se situace ohledně zvyšování daní firmám z konkurenčního hlediska, například vůči Polsku, velmi zkomplikuje.
Do státního rozpočtu má peníze navíc přinést například i růst daně z nemovitostí – jejím příjemcem byly dosud jen obce. Podle návrhu se má sazba zvýšit dvojnásobně a dodatečný výnos jít státu. „Je to pochopitelně nepříjemná zpráva, ale musím říct, že se dala očekávat. Není tajemstvím, že naše výše daně z nemovitostí v České republice je jedna z nejnižších,“ uvedl předseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR Milan Krček. Se sdílením výnosů se státem nesouhlasí sdružení místních samospráv. Také oni si stěžují, že s nimi nikdo z vlády o úpravách nejednal.
Dopady ve zdravotnictví
Změny se týkají i resortu zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) už avizoval, že zdravotnictví, zejména nemocnice, ušetří snížením daně z přidané hodnoty (DPH) hlavně na zdravotnické prostředky 3,2 miliardy korun, pojišťovny naopak zaplatí za léky s vyšší DPH o 1,5 až dvě miliardy korun navíc.
DPH na léky je v současné době deset procent, navrhuje se zvýšení na dvanáct procent. Do nejnižší sazby DPH klesnou z patnácti procent také zdravotnické prostředky, což je veškerý používaný materiál od obvazů po invalidní vozíky, a zdravotnické přístroje, které jsou v současné době zatížené 21procentní daní.
Za léky a prostředky s desetiprocentní daní zdravotní systém podle Válka vydá deset miliard ročně, za ty s patnáctiprocentní daní asi 100 miliard korun. Většinu peněz podle něj ušetří zdravotnická zařízení, která materiál nakupují. „Zvýšení dopadne na pojišťovny,“ dodal s tím, že to finančně umožní valorizace plateb státu za státní pojištěnce.
Léky sice zůstanou v nejnižší sazbě, ta se ale zvedne o dva procentní body. Celkově podle Válka nebudou stát více, připustil ale, že mohou zdražit některé volně prodejné léky. V novele zákona o zdravotním pojištění chce dát zdravotním pojišťovnám možnost centrálního nákupu léků, který by mohl cenu snížit. Část změn bude podle něj součástí změny zákona o léčivech a mohla by začít platit ještě v letošním roce, většina v příštím.
Rušení dotace pro školství, které lze nahradit evropskými fondy
Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová uvedla, že vláda chce zrušit národní dotace pro školství, které lze nahradit lepším využíváním peněz z evropských fondů. Podle ní se na tom domluvili premiér Fiala s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). O tom, ve kterých národních dotačních programech se bude konkrétně škrtat, ještě není rozhodnuto.
„Závazek, který se týká redukce financí určených na národní dotační programy, se týká také oblasti školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo nyní plán příslušných redukcí v dotčených dotačních programech připravuje a jakmile bude celý proces ukončen, budeme informovat, kterých titulů se redukce dotknou a v jaké výši,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva školství. Kabinet chce ze státních peněz na dotace do škol ušetřit dvě miliardy korun.
Zrušení zemědělských dotací, které v minulosti dostávaly Agrofert, Madeta nebo Hamé
Vláda chce rovněž zrušit některé programy v zemělských dotacích. Mezi nimi například ten, který v minulosti čerpalo několik potravinářských firem z holdingu Agrofert, mlékárenská společnost Madeta, Mlékárna Kunín nebo společnost Hamé. Vyplývá to z informací o příjemcích dotací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
Cílem dotační podpory je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů nebo zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků a podniků pro výrobu krmiv na evropském trhu, uvádí SZIF.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ve čtvrtek řekl, že od příštího roku bude na dotaci určeno „nula korun“. Vláda chce z peněz určených na dotace do zemědělství ze státního rozpočtu ušetřit 10,2 miliardy korun, více informací zatím neuvedla.
Nekula po představení konsolidačního balíčku ještě uvedl, že škrty se mají týkat hlavně dotací pro velké podniky. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová reagovala, že ministerstvo se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin. Řekla, že byl určený na investice. Ministr tím podle ní naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v Česku.
„Abychom měli udržitelné veřejné finance“
„Myslím si, že se měří relativně všem skupinám obdobně. Ale je na zváženou, zda příplatek z nemocenského pojištění z platu zaměstnanců aplikovat i na ty s nejnižšími příjmy, kteří jsou už nyní na hranici chudoby či pod ní. A opatřením jim bude zasazena poslední rána,“ řekl v pořadu 90' ČT24 sociolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Soukup. Z balíčku je podle něj patrná snaha o zachování sociálního smíru a solidarity napříč skupinami obyvatel.
Kdyby ze změn na konci všichni vyšli pozitivně, už by to nebyl úsporný balíček, upozornil člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský. „Ano, bezprostředně to dopadne negativně. Ale je to kvůli tomu, abychom měli udržitelné veřejné finance, abychom si mohli dovolit kvalitní veřejné služby dnes, za deset i za dvacet let, abychom se v budoucnu vyhnuli finančním karambolům státu,“ vysvětlil expert.
