V pondělí začaly u některých dodavatelů elektřiny platit aktualizované sazby. Vyšší ceny pro nové fixace a zákazníky nastavil ČEZ a část nabídky zdražila i Pražská energetika. S dalším zdražováním má pomoci domácnostem takzvaný úsporný tarif. Novelu, která ho zavádí, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.
Úsporného tarifu se domácnosti dočkají 1. října. Přesnou podobu této pomoci chce vláda oznámit během srpna. Podepsaná novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Vláda pak přijme nařízení, ve kterém stanoví podrobnosti, například výši příspěvku.
Vláda na úsporný tarif vyčlenila téměř jednatřicet miliard korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až šestnáct tisíc korun.
Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotaci snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30 tisíc korun.
Ministr Síkela při projednávání v Senátu popsal, že příspěvek bude fixní částka, a čím méně energie domácnosti spotřebují, tím větší část jim pokryje. Vláda tak chce motivovat domácnosti k úsporám.
Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu zvýšit. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.
S vládním opatřením nesouhlasí opozice. „Připadá mi to jako smrtící koktejl. Máme tarif, který je přijat pozdě, bude aplikován pozdě a stejně to sklouzlo do kvaziplošného opatření, které se mohlo přijmout už dříve,“ reagoval na novelu místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v pořadu 90´ ČT24.
Společnosti zvedají sazby
Vyšší zálohy už letos dostala předepsané skoro polovina domácností. Asi čtvrtina z nich proto musela začít výrazně omezovat domácí rozpočet. Velkou vlnu zdražování dodavatelé oznamovali hlavně v létě. Od pondělí zdražil ČEZ. Dlouhodobé fixace pro nové smlouvy se zvedly až o čtvrtinu.
„Pro devadesát procent zákazníků ČEZu se vůbec nic nemění a ceny fixací během fixované doby držíme. Řada zákazníků si zajistila fixace ještě před nárůstem cen,“ vysvětluje mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
Od srpna zdražuje také Pražská energetika. U některých produktů pro nové zákazníky skoro o dvě třetiny a asi o třetinu i pro část stávajících. „Nejde o plošné zdražení, týká se asi dvou procent našich zákazníků. Zdražujeme postupně po etapách,“ uvedl mluvčí společnosti PRE Karel Hanzelka.
Od září zvedne ceníky i jihočeský EON. „Stálí zákazníci od září letošního roku zaplatí zhruba o patnáct procent více z celkové ceny, kterou za elektřinu doteď platili. U plynu je nárůst o padesát procent. Zhruba osmdesát procent našich zákazníků má už dnes nastavené své zálohy tak, že dokáží pokrýt i plánované zdražení,“ upřesnil mluvčí firmy Roman Šperňák.
Opakované zdražení nevylučují ani další dodavatelé. Zdůvodňují to zpravidla vysokými cenami elektřiny na burze. „Zdražení se postupně dotkne prakticky všech zákazníků. Objevuje se od třiceti do padesáti procent dle různých produktů. Pořád ale proběhlo jen u části zákazníků, protože další mají garantované ceny. Čeká nás velká nejistota, protože ceny kolísají,“ doplnil ředitel dodavatele Yello Energy Michal Kulig v pořadu 90´ČT24.
Informování o cenách plynu
Schválená novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.
Podepsaná předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.
Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.
Senát na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela slíbil, že vláda spustí informační kampaň.
Velkoobchodní cena elektřiny na komoditní burze dlouhodobě roste. Na konci července se jedna megawatthodina prodávala za 363 eur. Zhruba před rokem se stejné množství energie obchodovalo zhruba za 79 eur. Za rok tak cena elektřiny vzrostla o 358 procent.
Výrazně vzrostla také velkoobchodní cena zemního plynu na komoditní burze. Na konci července se jedna megawatthodina obchodovala zhruba za 128 a půl eura. Před rokem se stejné množství suroviny prodávalo přibližně za 29 eur. Meziročně tak můžeme vidět nárůst ceny o 456 procent.
Nejvíc zemního plynu spotřebují velkoodběratelé. Za letošní první tři měsíce využily přes miliardu metrů krychlových. Domácnosti jsou zhruba s miliardou na druhém místě. Ministerstvo průmyslu vydalo manuál s doporučením pro firmy. Míň vytápět kanceláře, každý stupeň totiž uspoří pět až deset procent nákladů.
„První polovina roku ukázala, že i bez nějakých opatření ukázala, že Česká republika i bez opatření na straně vlády ušetřila zhruba patnáct procent. A to včetně zohlednění vlivu počasí. Růst cen nás motivuje k tomu, abychom šetřili. Je dobře, že vláda hovoří o potřebě úspor energie v domácnostech a podnicích a často jde příkladem,“ hodnotí doporučení vlády programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
