Deficit rozpočtu bude příští rok vyšší než plánuje vláda. Je nutné zvýšit daně, míní ekonomové

Nahrávám video

Deficit státního rozpočtu příští rok výrazně překročí vládou zamýšlených 295 miliard korun, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Nutné je podle nich zvýšení daní.

Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. „Není to realistické, přání je otcem myšlenky. Bude záležet na mnoha aspektech,“ říká k připravovanému rozpočtu, jehož schodek má podle vlády činit 295 miliard.

Podle Samka je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce. „Zatím nevidíme světlo v tunelu, i v minulém týdnu byla přijata opatření, která prohlubují příjmovou stranu,“ upozorňuje. 

S tím souhlasí i bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ vyzdvihl. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje, usuzuje.

„Důležité je, že když teče do lodi, tak je potřeba ty díry ucpávat hned. Ne se tvářit, že jsme něco slíbili a už to nelze jinak. Situace je jiná, než když se to slibovalo. Myslím, že je neštěstí, že se přidávají další díry, které mohly počkat,“ upozorňuje Rusnok a kritizuje například zvýšení limitu pro platbu DPH a také avizované změny v důchodové politice. 

Nezbude než zvýšit daně, říká Rusnok

„Já úplně žasnu i třeba v souvislosti s předčasnými důchody. Důchodový systém nebyl stavěn na to, aby byla třikrát ročně valorizace, a teď se ukazuje, že to deformuje výpočet předčasných důchodů,“ podotýká Rusnok.

Podle něj však místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a „ucpalo díru“, úředníci radí lidem, aby se přihlásili k předčasnému důchodu, a tím ho budou mít vyšší. „Ale ten vyšší důchod budeme platit všichni, a zejména naše děti, dalších padesát let,“ zdůrazňuje s tím, že takto nevypadá odpovědné vládnutí. Je to navíc podle něj neférové, protože lidé, kteří půjdou do důchodu za rok či dva, budou mít nižší důchod, ačkoliv pracovali déle.

Nahrávám video

Rusnok kritizoval také předloňské zrušení takzvané superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba devadesát miliard korun. Podle bývalého premiéra tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. „Pro lepší politickou průchodnost nezbude nic jiného. Nebál bych se toho, že se udělají úpravy u DPH, spotřební daně či korporátní daně.“

Naopak zkritizoval navrhované snížení podpory v nezaměstnanosti, které bude podle něj mít na rozpočet vliv minimální. „V zemi, kde je nejnižší nezaměstnanost, mluvíme o částce ve výši miliardy. To je typický úlet resortního typu,“ konstatuje.

Samek odrazuje od vyššího zdanění práce

Také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek míní, že zvýšení daní bude nutné. „Dojde k přehodnocení odmítání zvyšování daní. V nějakém horizontu dvou let musíme něco s tím rozpočtem dělat,“ předesílá a zmiňuje mimo jiné i devizové rezervy ČNB, které když se neprodají a investují do akcií, tak mohou vydělávat až sto miliard ročně.

Poznamenává ale, že největší smysl mu dává zvýšit daň z příjmů. „Je to největší balík peněz, je na tom společenská shoda poměrně široká. Snížení daní, které prosadily ODS a ANO v té době nedávalo smysl. Takže vrátit zpět,“ říká s tím, že chápe vládu, protože nejde o lehké rozhodnutí.

Navrhovaná opatření Národní ekonomické rady vlády
Zdroj: ČT24

Samek však vyjádřil obavy, že terčem bude opět zaměstnanec či zaměstnavatel. „Ukazuje se, že tam, kde lze peníze vybrat nejsnáze, jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé. Jde se opět na zdanění práce. Přitom titíž ekonomové nám řeknou, že zdanění práce je v Česku extrémně vysoké, na rozdíl od jiných zemí, kde se zdaňuje majetek,“ upozorňuje.

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.