Pomoc s energiemi přichází pomalu a je složitá, prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskuzním pořadu Události, komentáře. Dodala, že poslanci klubu úsporný tarif podpořili, protože je to lepší než nic. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je podpora domácnostem připravena v pravý čas a pro začátek topné sezony.
„Pomoc přichází v době, kdy je to potřeba,“ řekl Jurečka s tím, že v listopadu a prosinci dojde k významné změně, protože budou platit nové ceníky distributorů.
Sněmovna ve čtvrtek schválila energetický úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že výše příspěvku bude fixní, nemá tak jít o procentuální pomoc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun.
Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na třicet tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně dvacet tisíc.
Podle Schillerové je to složité
Podle Schillerové jsou však podmínky pomoci složité. „Za elektřinu se posuzují tři skupiny,“ podotkla a dodala, že pozitivem je, že jde o plošné opatření. „Je tam také prominutí poplatku za obnovitelné zdroje, to jsme navrhovali už v říjnu loňského roku, je to ale málo, je to pomalé a je to složité,“ uvedla. Vyjádřila rovněž obavu, že až opatření začne platit, občané jej tolik nepocítí.
V reakci na to Jurečka uvedl, že jde o zjevnou nepravdu. „Pro klienta, pro občana této země, je to naprosto jednoduché, protože nebude mít vůbec žádnou administrativu. Ta sleva se promítne do faktury. Komunikaci vede stát s distributory, s obchodníky,“ podotkl a dodal, že lidé nebudou muset nikde žádat, protože otázka míry podpory je navázána na daný tarif a lidé na faktuře uvidí, kolik přesně stát přispěl.
Debatu vyvolávají rovněž chybějící peníze ve státním rozpočtu. Jurečka přiznal, že není jasné, kde vláda chybějící peníze vezme. „V tento okamžik to bereme na dluh. Na vrub zvýšení dluhu státního rozpočtu,“ zmínil s tím, že je tedy na místě debata, kde posílit příjmy.
Speciální daň
Dodal, že na stole by mohla být speciální daň jako určitá forma válečné solidarity. „Pamatujeme si například povodňovou daň v roce 1997, která pomohla vyřešit náklady, které ten stát mimořádně měl,“ uvedl. Zmínil i daň sektorovou. Uvedl rovněž, že kabinet požádá Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Národní rozpočtovou radu, aby připravily příslušná doporučení. Platnost případné daně si podle svých slov dokáže představit na dva až tři roky.
S tím Schillerová nesouhlasí. „Říkám 'ne', vždycky jsem byla proti sektorové dani. Nic neřeší, sektor zdaníte a on pak začně dělat všechno pro to, aby se přestěhoval. Jsou jiné zdroje,“ uvedla a dodala, že nechápe, proč se nemluví o daních z neřesti. Právě vyšší zdanění tabákových výrobků nebo hazardu sama podle svých slov ještě jako ministryně prosazovala.
Kritizovala vládu také za to, že plánuje zrušit EET. „Podnikatelé si zvykli, funguje to,“ podotkla s tím, že nechápe, proč vláda ruší něco, co funguje a na druhé straně „vyhrožuje zvyšováním daní.“
Jurečka podotkl, že vláda sice má ve svém programovém prohlášení cíl nezvyšovat daně, ale bude nejspíše potřeba revize. „Musíme zohlednit válečný konflikt a jeho dopady, (…) ale zároveň nemůžeme rezignovat na to, že chceme mít stát, který bude efektivnější, štíhlejší. Hledání úspor je závazek, který platí,“ uvedl.
Zmínil, že je potřeba se zaměřit na některé příjmy, se kterými se ještě dá něco udělat. Kromě spotřebních daní může podle něj jít například o daně z nerostu a podobně. Jurečka zároveň ocenil, že se během covidu zvládly některé kroky, například to, že Česko má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. „To je základ pro to, abychom tou krizí dokázali projít,“ řekl. S tím souhlasí i Schillerová, podle níž jde o velký ekonomický benefit.
