Stanjura chce snížit schodek rozpočtu o 70 miliard. Schillerová plán kritizovala

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Zbyněk Stanjura, Alena Schillerová a Eva Zamrazilová o české ekonomice
Zdroj: ČT24

Soubor zákonů, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu zhruba o sedmdesát miliard korun, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložit do května příštího roku. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády uvažuje o zrušení některých daňových výjimek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že je plán příliš ambiciózní a kabinet by měl nyní zvýšit spotřební daň na alkohol nebo tabák. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová vyzvala k tomu, aby měl kabinet i vzhledem k vysoké inflaci ambice snižovat schodek mnohem víc a „nezadrhávat se na jednotlivých miliardách.“

Na začátku listopadu navrhla Národní ekonomická rada vlády osmadvacet bodů, díky kterým by mohla vláda Petra Fialy (ODS) snížit strukturální schodek rozpočtu. Podle Stanjury jsou všechny představené body k diskuzi a během příštího roku chce díky zavedení některých opatření v příštím roce schodek snížit.

„Můj cíl je, abychom v prvním pololetí přišli s takovou legislativní změnou, abychom mohli v jednom roce snížit strukturální saldo o sedmdesát miliard,“ řekl s tím, že chce soubor opatření po širší debatě představit v květnu příštího roku. 

Jejich zavedení by mělo umožnit snížení strukturálního schodku od roku 2024 o jedno procento HDP. Přesnější představu o plánech kabinetu ale nepředstavil, jako jednu z pravděpodobných možností zmínil třeba zrušení části daňových výjimek. 

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce, 2. část: Diskuze Zbyňka Stanjury, Aleny Schillerové a Evy Zamrazilové
Zdroj: ČT24

K návrhům NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů rozpočtu Stanjura řekl, že mají z ekonomického hlediska smysl, vláda ale podle něj musí zohledňovat i investiční aktivitu státu a udržení sociálního smíru, což debatu komplikuje. „Jsou dvě cesty. Zvyšování daní nebo snižování výdajů, či kombinace obou přístupů, k čemuž se kloním. Obojí je složité a bude bolestné a těžko budeme hledat většinu,“ předjímá Stanjura. 

Podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) vláda přichází s řešením deficitu rozpočtu pozdě a vidinu snížení schodku o sedmdesát miliard označuje za ambiciozní. „Podstatné je, jaká opatření na příjmové i výdajové straně to budou,“ dodala s tím, že sama navrhuje zvýšení spotřební daně na tabák, alkohol nebo hazard. Ministra rovněž vyzvala k většímu zdanění globálních digitálních firem. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Stanjura: Inflace bude ještě stoupat

Nejvýznamnějším ekonomickým tématem je podle ministra Stanjury nyní vysoká míra inflace. Domnívá se totiž, že během listopadu a prosince se může v meziročním srovnání ještě zvýšit, a nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na patnáct procent znamená bod obratu. Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. 

„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka (ČNB) a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl. 

Ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta. V září vzrostla meziroční inflace na osmnáct procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent. 

Jednociferná hodnota inflace ve druhém čtvrtletí 2023

Snížení inflace v říjnu nepovažuje za pomyslný bod obratu stejně jako Stanjura ani exministryně financí Schillerová. Nižší číslo podle ní způsobilo zavedení takzvaného energetického tarifu. Očekává ovšem, že do ledna příštího roku bude inflace stoupat. 

Viceguvernérka ČNB Zamrazilová očekává, že se hodnota inflace sníží na jednocifernou hodnotu pravděpodobně v druhém čtvrtletí roku 2023. S přesnějšími prognózami je ale obezřetná. „Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl,“ varovala. Vyzvala rovněž k tomu, aby vznikl na globální úrovni „jasný metodický pokyn k tomu, aby časové i mezinárodní srovnání inflace mělo přesnou vypovídací schopnost.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 1 hhodinou

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 2 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 5 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 5 hhodinami
Načítání...