Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Vývoj ovlivnilo zejména promítnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Pokles znamenal mezi evropskými státy posun Česka z desátého na 15. místo nejvyšších inflací.
„Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Díky promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulovému poplatku za podporované zdroje energie se ceny proti září snížily o 1,4 procenta. Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny elektřiny v oddíle bydlení klesly v říjnu meziměsíčně o 53,9 procenta, na druhou stranu však podle statistiků vzrostly ceny zemního plynu o 2,7 procenta, tuhých paliv o 8,4 procenta a tepla a teplé vody o 3,1 procenta.
Ceny potravin oproti září stouply, například u zeleniny byly vyšší o 9,6 procenta, cukru o 54,3 procenta, vajec o 27 procent, pekárenských výrobků o 3,1 procenta, drůbeže o 2,5 procenta, vepřového masa o 2,8 procenta, sýrů a tvarohů o dvě procenta a másla o 4,5 procenta. Oděvy pak zdražily o 3,6 procenta a obuv o 4,5 procenta. V oddíle doprava vzrostly po dvouměsíčním poklesu ceny pohonných hmot a olejů o 4,9 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 2,8 procenta, zatímco ceny služeb o 0,7 procenta vzrostly.
Naposledy inflace zpomalila v srpnu
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se v říjnu dostalo na nejnižší hodnotu od letošního dubna, kdy inflace činila 14,2 procenta. Naposledy meziroční inflace zpomalila v srpnu na 17,2 procenta, předtím 13 měsíců v řadě zrychlovala. V září pak opět zrychlila na 18 procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo v říjnu podle statistiků ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta, zatímco v září o 37,8 procenta rostly. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil. Ceny pekárenských výrobků a obilovin byly vyšší o 29,1 procenta, masa o 26,6 procenta, vajec o 52,8 procenta, ovoce o 7,6 procenta, zeleniny o 24,4 procenta a cukru o 105,4 procenta. Dále například podražila mouka o 53,3 procenta, chleba o 35,5 procenta, drůbeží maso o 42,3 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 38,1 procenta, oleje a tuky o 50,4 procenta.
V oddíle bydlení meziročně vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,4 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta, zemního plynu o 85,3 procenta, tuhých paliv o 67,1 procenta a tepla a teplé vody o 24,8 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply o 21,7 procenta. Celkově ceny zboží úhrnem vzrostly o 16 procent a ceny služeb o 13,4 procenta, například ceny stravovacích služeb byly vyšší o 26,6 procenta.
Analytici: Inflaci snížily vládní intervence
Bez vládních opatření jako započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie by také podle analytiků růst cen proti září zrychlil, konkrétně na více než 18 procent. S rychlým odezněním inflace analytici nepočítají, snižovat se podle nich bude jen postupně. Pod deset procent by se mohla dostat v polovině roku 2023. Podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně by bez započtení opatření pro snížení cen energií byla říjnová meziroční inflace 18,6 procenta, uvedl na Twitteru.
„Hlavní příčina říjnového poklesu inflace jde na vrub vládním opatřením, tedy úsporného energetického tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje,“ sdělil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Tento efekt vzhledem k váze elektřiny ve spotřebním koši ukousl z meziroční inflace tři procentní body,“ dodal.
„Inflace by nadále velmi rychle stoupala, kdyby nepřišel administrativní zásah vlády. Úsporný tarif nahradí cenový strop, který obdobně zamezí vlivu cen elektřiny na celkovou inflaci,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj má díky vládním opatřením inflace patrně svůj vrchol už za sebou. O tom, jak rychle bude klesat, rozhodnou inflační očekávání.
Také analytik XTB Jiří Tyleček upozorňuje, že za zpomalením tempa růstu cen jsou především zásahy vlády. „Neřekl bych tedy, že jsme se s inflací v Česku vypořádali, spíše se ji podařilo skrýt. Energie podle metodologie výpočtu ČSÚ zlevnily, přestože se tak nestalo. Náklady zaplácne pravděpodobně nová daň a vyšší státní zadlužení. Do značné míry tak platí, že příznivá inflační čísla jdou na vrub novému dluhu,“ řekl.
„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Vliv vládních opatření na pokles inflace potvrdil také člen bankovní rady ČNB a bývalý viceguvernér centrální banky Oldřich Dědek. „Teď to byl ten úsporný tarif a myslím si, že všichni analytici i včetně ČNB byli překvapeni tím dopadem, nikdo nečekal tak výrazný pokles inflace z tohoto titulu. Je ale potřeba si uvědomit, že je to hodně metodická záležitost, jak ČSÚ tyto procesy zachycuje. Jestliže jsme dnes inkasovali pozitivní překvapení, ten tarif bude trvat do konce roku, zase bude vystřídán negativním překvapením, ale to zase spadne do doby, kdy budou zastropovány ceny energií. Je to velmi nepřehledná situace,“ popsal v Událostech, komentářích.
Dědek zároveň upozornil, že se sice pohybujeme „někde“ poblíž samotného vrcholu inflace, ale stále rostou ceny potravin nebo paliv. „Naše základní hypotéza je taková, že se blíží svému vrcholu, ale je potřeba k tomu přistupovat obezřetně,“ dodal.
V Evropě se inflace spíše zvyšuje
Podle analýzy investiční platformy Portu se v Evropě inflace spíše zvyšuje. V eurozóně stoupla téměř o procentní bod na 10,7 procenta, a i když data pro EU ještě dostupná nejsou, očekává se velmi podobné zvýšení na 11,7 procenta. Říjnový pokles tempa v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Nejvyšší inflaci na starém kontinentě má dlouhodobě Turecko, nyní tam činí 85,5 procenta.
Na druhém místě je Moldavsko s 34procentní inflací, pak Ukrajina s 24,6 procenta, následovaná pobaltskými státy Litvou (23,6 procenta), Estonskem (22,5 procenta) a Lotyšskem (21,8 procenta). Podobně si vede také Maďarsko, které má inflaci 21 procent.
Na situaci část firem vydělává
Na aktuální situaci část firem vydělává – největší energetická skupina ČEZ vykázala za letošní první tři čtvrtletí čistý zisk více než dvaapadesát miliard korun, meziročně bezmála osmkrát více. I tím argumentuje vláda u chystané daně z mimořádných zisků. Speciální odvod by měl dopadnout i na banky. Tři největší od ledna do září vydělaly přes dvaačtyřicet miliard korun, o třetinu více než před rokem.
Většina firem naopak na situaci tratí. Podnikatelské svazy varují před existenčními problémy některých podniků a chystaným propouštěním. „Nejvíce na tom tratí ti, kteří jsou energeticky velmi nároční a jsou to zároveň velké firmy, které zatím neměly nárok na vládní pomoc. Například známé sklárny, oceláři, což je základ českého průmyslu,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
„Nejhorší je, že tyto firmy ani nevědí, kdy nějakou pomoc dostanou a v jaké výši. Nejhorší pro podnikatele je nejistota. Vede to často k tomu, že škrtají investice, zpomalují modernizaci svých výrob – a to je pro českou ekonomiku dlouhodobě špatná zpráva,“ dodal.
Ceny potravin letos ještě porostou, myslí si Březina
Ceny potravin vzrostly o desítky procent, někteří lidé si tak nemohou dovolit to, co si dříve běžně kupovali. „Zdražuje se, takže lidé o to více přemýšlí nad tím, co si kupují a jak často,“ říká předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu a předseda představenstva Svazu českých a moravských družstev Pavel Březina.
Podle něj je ale nezbytné rozlišovat, zda se jedná o potraviny, či jiné zboží, jehož nákup lze oddálit. „Potraviny si těžko může někdo odpustit,“ uvedl. U zbytného zboží Březina pociťuje jasný odklon lidí od velkých nákupů.
„Brutálně vzrostly ceny energií, to se pak musí odrážet i ve finální ceně jednotlivých produktů,“ vysvětlil Březina. Podle něj nelze očekávat, že zboží, které bylo vyrobeno v době, kdy ceny nebyly na vzestupu, bude levnější.
Růst cen u jednotlivých potravin se sice na první pohled může zdát skokový, ale jedná se třeba i o sezonnost jednotlivých výrobků. „Spousta potravinářů také upozorňuje na to, že dlouhodobě ceny potravin nerostly. Zvýšené ceny energií je dohnaly k tomu, že na to museli nějak reagovat. Nicméně měli jsme tady dlouhou dobu poměrně velmi nízké ceny potravin,“ dodal.
Březina očekává, že ceny potravin letos ještě porostou. „Uvidíme, co se začne dít v příštím roce,“ uzavřel.
Zastropování cen energií míru inflace příliš neovlivní, míní ekonom
Člen prognostického panelu České bankovní asociace a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek si myslí, že zastropování cen energií míru inflace příliš neovlivní. „To je z mého pohledu spíš taková brzda, pojistka, aby cena elektrické energie a zemního plynu pro domácnosti nebyla ještě vyšší,“ sdělil.
„Na panelu jsme se shodli, že druhá polovina příštího roku už by měla být ve znamení jednociferné inflace,“ sdělil Dufek. „Ale i tak to stále budou velmi vysoká čísla,“ upozornil.
Situace primárně dopadá na lidi z nízkopříjmových skupin, konstatoval ekonom. „Jednak nám nijak extra nerostou mzdy, ani nominálně. Tudíž se dá předpokládat, že lidé, kteří utratí největší část svých příjmů za ty nejdůležitější položky, jako je bydlení, potraviny a doprava, na tom budou tratit nejvíce,“ dodal s tím, že těchto lidí v Česku přibývá.
Jak již bylo uvedeno výše, někteří analytici tvrdí, že určitá vládní opatření pomohla inflaci zpomalit. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher však říká, že opatření přišla pozdě a provázely je zmatky. „To, co teď vláda předvádí s daní z mimořádných zisků a novelou energetického zákona, je jeden zmatek za druhým, mám z toho strach, jak dopadnou,“ dodal.
„Nicméně se stále bavíme o tom, jak to dopadá na spotřebitele, na občany. Ale my se moc nebavíme o tom, jak to dopadá na firmy, na průmysl,“ podotkl. „Může se pak objevit úplně nový problém, tedy ten, že budou firmy krachovat a zvýší se nezaměstnanost,“ myslí si Nacher.
