Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) České televizi potvrdil, že vláda plánuje stanovit cenový strop na energie v rozmezí šest až deset korun za kilowatthodinu. Domácnosti, které jsou teď odkázané jen na tržní ceny elektřiny, by tak ušetřily i desítky tisíc korun za rok. Opatření má výrazně pomoct i podnikatelům. Státní rozpočet by taková podpora mohla stát až sto miliard korun. Podobu zastropování cen i zavedení daně z mimořádných zisků, kterou chce vláda pro tuto pomoc využít, projedná sněmovna ve stavu legislativní nouze v pátek 16. září.
Cenový strop na energie bude mezi šesti a deseti korunami za kilowatthodinu, plánuje vláda
Události: Poslanci budou schvalovat zastropování cen energií (zdroj: ČT24)
Podoba pomoci bude záležet také na výsledku pátečního zasedání unijních ministrů energetiky, který Česko jako předsedající země EU svolalo do Bruselu. „Výše zastropování bude předmětem dalších jednání v návaznosti na to, co se nám podaří nebo nepodaří prosadit v Bruselu. Je to v rozmezí šesti až deseti korun a uvidíme, jestli toto rozmezí zůstane zachováno,“ řekl Síkela.
Podle poradce premiéra Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, se jako nejdiskutovanější varianta zatím jeví částka sedm nebo osm korun za kilowatthodinu. „To by znamenalo, že u standardní spotřeby domácnosti kolem tří megawatthodin za rok by se jednalo o měsíční platbu kolem dvou tisíc korun,“ tvrdí Křeček.
„Klient bude platit do této hranice a cokoliv, co bude nad, zaplatí nebo zadotuje stát,“ vysvětluje fungování stropu energetický analytik Jan Béreš.
Úleva domácnostem bez fixních cen
Například senioři žijící v jednopokojovém bytě, kteří na energiích šetří, mohou spotřebovat i méně než jednu megawatthodinu za rok. Zatímco loni platili ročně ani ne šest tisíc korun, pokud byli odkázáni na aktuální burzovní ceny, platili by asi 16 tisíc korun. Pokud by vláda zavedla cenový strop, uspořili by dva až šest tisíc korun.
Možná podoba pomoci při zastropování cen energií
Rodina v domě s tepelným čerpadlem a vyhřívaným bazénem už ale zaplatí za elektřinu z burzy pětkrát více než loni, a to skoro 250 tisíc. Při nejštědřejší státní podpoře by klesly náklady o víc než 115 tisíc. Při stropu deseti korun za kilowatthodinu by to bylo 38 tisíc.
Možná podoba pomoci při zastropování cen energií
Domácnostem s fixací potíže nehrozí
Nejvýrazněji by tato forma pomoci ulevila domácnostem, které teď nemají zafixované ceny. „Jsou domácnosti, které si včas zasmluvnily dodavatele a mají cenu ještě třeba na další dva roky dobře nastavenou, takže tam žádné zruinování nehrozí. Horší to bude u těch, kteří spekulovali a nezajistili si včas nějakou garantovanou cenu u stabilního dodavatele, tam se můžeme bavit i o několikanásobcích fakturace,“ varuje Béreš.
Standardně teď energetické společnosti mají v nabídkách pro běžnou domácnost ceny pohybující se nad hranicí 26 tisíc korun za rok. Záleží na tarifu a délce fixace. Velká část dodavatelů ale takové smlouvy momentálně novým zákazníkům ani nenabídne.
Aktuální nabídky dodavatelů
„Po výrazném nárůstu cen, které nastaly v minulých týdnech, řada dodavatelů zastavila své akvizice pro zákazníky, kteří chtějí přejít od jiných dodavatelů. V podstatě jde o to, že vyčkávají, jak situace dopadne. Ceníky, které můžeme na trhu najít, jsou u řady dodavatelů spotové, to znamená, odvíjejí se od aktuální ceny na trhu,“ vysvětluje ředitel divize energií portálu Srovnejto.cz Aleš Fojtík.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou u státní pomoci nejspíš platit jiné parametry pro domácnosti, pro firmy a veřejné instituce.
Zdroje ze speciální daně
Stanovení maximálních cen energií může podle informací ČT přijít státní rozpočet na více než sto miliard korun. Vláda chce většinu peněz získat zavedením daně z mimořádných zisků a díky vysoké dividendě z ČEZu. Právě na novém zdanění energetických firem a bank se včera večer koalice definitivně dohodla. O taxe pro rafinérie bude kabinet ještě jednat.
„Politická dohoda na dani z mimořádných zisků je. Příští týden bychom měli dofinalizovat parametry. K tomu ještě přidáme výnos z dividendy ČEZu, která bude v příštích třech letech velmi vysoká,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle propočtů skupiny NERV by mohl stát na mimořádné dani pro energetické firmy získat v příštím roce při šedesátiprocentní sazbě až 40 miliard korun, banky by pak mohly zaplatit skoro šedesát miliard. Definitivní čísla ale představí kabinet až příští týden.
Koalice chce využít na zastropování cen energií celý výnos daně. Opoziční hnutí ANO i SPD program mimořádné schůze, kde se má opatření schvalovat, podpoří. Zároveň ale budou předkládat své návrhy. „Navrhujeme zastropování na tisíc pět set korun za kilowatt,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Pokud Fialův kabinet zastropování cen energií prosadí, pak od 1. ledna podle ministra financí sníží nebo zruší plánované dotace domácnostem přes úsporný tarif.