Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.
Inflace v Česku dosáhla 18 procent. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,8 procenta
Události: Zdražování v září zrychlilo (zdroj: ČT24)
V srpnu meziroční růst cen poprvé po 13 měsících zpomalil na 17,2 procenta, ale v září zdražování znovu zrychlilo. „Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny elektřiny oproti loňsku stouply o 37,8 procenta, ceny zemního plynu o 85,9 procenta a ceny tuhých paliv o 55,8 procenta. U všech těchto komodit meziroční růst cen oproti srpnu zrychlil. Třeba plyn v srpnu zdražoval o 61,4 procenta. V kategorii nákladů na bydlení vzrostlo v září i nájemné z bytů o 5,2 procenta, vodné o 5,3 procenta, stočné o 6,4 procenta a ceny tepla a teplé vody o 21,1 procenta.
Maso, vejce, mouka – zdražování pokračuje
V září meziročně zdražilo také maso o 23,6 procenta nebo mléko, sýry a vejce o 25,8 procenta, což také představovalo zrychlení růstu cen ve srovnání se srpnem. Například cena mouky se zvýšila o 61 procent a ceny polotučného trvanlivého mléka a másla o více než polovinu.
Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v dopravě, kde byly ceny pohonných hmot a olejů meziročně vyšší o 22,7 procenta, zatímco v srpnu růst činil 28,3 procenta. Ceny aut stouply o 15,6 procenta.
Celkově stouply ceny zboží v září meziročně o 20,7 procenta a ceny služeb o 13,7 procenta. Například v kategorii stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26 procent.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen zrychloval v září ještě výrazněji než meziroční růst. V srpnu činilo meziměsíční zvýšení cen jen 0,4 procenta, kdežto v září bylo dvojnásobné. V bydlení se zvýšily ceny zemního plynu meziměsíčně o 15,2 procenta, ceny elektřiny o 3,6 procenta, ceny tuhých paliv o 6,9 procenta a ceny tepla a teplé vody o 0,8 procenta.
V souvislosti se začátkem nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání, a to o 6,4 procenta. Naopak v rekreaci a kultuře v důsledku končící letní sezony klesly meziměsíčně třeba ceny dovolených s komplexními službami o 20,5 procenta.
Analytici: Inflace se blíží vrcholu
Zářijová inflace překonala očekávání trhu, který předpokládal stagnaci. Podle analytiků se přesto blíží svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. „Meziročně totiž dále zpomaluje tempo růstu imputovaného nájemného i ceny pohonných hmot,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Zdá se, že inflace se již přiblížila svému vrcholu. Poptávkové inflační tlaky se již vyčerpaly, a nyní naopak bude výrazný útlum domácí poptávky inflaci brzdit. Nabídkové faktory jsou už do značné míry do inflace zahrnuté,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj ale firmy stále mají vysoká inflační očekávání, což bude komplikovat návrat k nízkým hodnotám inflace.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se kvůli postupnému promítání vysokých cen energií do účtů domácností nedalo očekávat, že inflace rychle pomine. „Nejnovější data ovšem nehodnotíme ani jako mimořádně tragická. Kromě nákladů spojených s bydlením lze pozitivně vnímat další zpomalení inflace u potravin, kde pokračuje uklidňování situace nepřetržitě již od května a zdražování již téměř zastavilo,“ uvedl.
Podle společnosti Patron GO patří mezi hlavní příčiny vysoké zářijové inflace zdražování energií v posledních měsících. Ve třetím čtvrtletí se zvýšily o 40 procent, uvádí analýza firmy. „Zvýšení o 40 procent za tři měsíce je velice razantní. Lidé to na svém rozpočtu rozhodně cítí. Obávám se, že současná opatření vlády jako úsporný tarif či zastropování cen lidem k lepšímu životu stačit nebudou,“ uvedl šéf firmy Lukáš Vršecký.
Podle Miloslava Lafka, ředitele společnosti Lusq, která mimo jiné zprostředkovává nákup investičních bytů, se inflace promítá do zdražování nájemního bydlení. „Vlivem takto rychle rostoucí inflace je možné, že se ceny nájemního bydlení meziročně navýší až o 18,5 procenta,“ sdělil.
Události: Co v Česku zdražuje (zdroj: ČT24)
ČNB zřejmě úrokovou sazbu nezvedne, míní odborníci
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že hlavní inflační riziko pro příští měsíce představují ceny energií. „Jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru. S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku,“ míní.
K dvacetiprocentní metě, kterou avizovala Česká národní banka (ČNB), se podle Dufka inflace s největší pravděpodobností nedostane. „Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu,“ řekl.
Zvýšení úrokových sazeb ČNB nepředpokládá ani hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, podle něj zůstanou na současné vyšší úrovni delší dobu. Upozornil, že výhled inflace je nejistý kvůli vývoji cen energií. „V minulých měsících překvapoval slabší dynamikou, v září naopak citelněji zrychlil. V říjnu však inflaci patrně ovlivní úsporný tarif, který inflaci posune opět k nižším hodnotám. Čísla inflace tak budou do konce roku rozkolísaná,“ uvedl. Zpomalení tempa růstu cen pod deset procent očekává až v polovině příštího roku.
Ředitel měnové sekce ČNB Petr Král ke zmíněné dvacetiprocentní „metě“ sdělil, že ČNB nižším než očekávaným růstem překvapily všechny složky inflace. „Dá se říci, že jsme poblíž vrcholu (zdražování, pozn. red.), ve zbytku roku se inflace bude nacházet někde na hladině kolem osmnácti procent,“ sdělil s tím, že s příchodem ledna by inflace měla zamířit výrazně směrem dolů a poměrně rychle klesat pod dvoucifernou hladinu a k jednociferným hodnotám se dostat v závěru příštího roku.
Události, komentáře: Samek, Prouza a Pilný v debatě o inflaci (zdroj: ČT24)
Matesová: Čeká nás vysoká nejistota
Ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová připomenula v souvislosti s inflací úterní pesimistický výhled růstu globální ekonomiky, který zveřejnil Mezinárodní měnový fond. Podle něj se prý „nad světovou ekonomikou stahují mračna“, přičemž jsme „od roku 1945 neměli tak těžkou situaci“.
„Nečekají nás dobré časy, nýbrž vysoká nejistota, protože ruská agrese vůči Ukrajině a také ruská manipulace s cenami na trzích pokračuje,“ uvedla v pořadu Byznys ČT24 s tím, že investoři kvůli atakům na energetickou infrastrukturu v Evropě vidí kontinent jako ohrožený. Důsledkem pak je oslabování eura vůči dolaru, které zdražuje energie – ropa a zemní plyn se totiž obchodují právě v dolarech.
Podle Matesové je možné, že bychom příští rok nemuseli mít dvoucifernou inflaci, u spotřebního zboží je možné, že ceny klesnou. Výrobci prý někdy musí vyprázdnit haly. Podle ekonomky by měl stát sledovat, že situace někdo nezneužívá, a kontrolovat kromě marží čerpacích stanic třeba i supermarkety a jejich několik málo vlastníků.
Byznys ČT24 – Inflace stoupá, zdražuje život v Česku (zdroj: ČT24)