Inflace bude dál stoupat, předpokládá viceguvernér ČNB. Očekává se i zvýšení úrokových sazeb

22 minut
Byznys ČT24 Speciál: Viceguvernér ČNB o 16procentní inflaci v Česku
Zdroj: ČT24

Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla šestnácti procent. Vzrostla z dubnových 14,2 procenta. Ekonomové očekávají, že ceny porostou i v dalších měsících. Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého inflace dosáhne možná až osmnácti procent. Změnu v trendu lze předpokládat až na podzim. Podle predikcí bude růst cenové hladiny na konci roku ale stále dvouciferný. Centrální banka proto nejspíš znovu zvedne úrokové sazby.

Vysoká inflace ukazuje, že ekonomická situace je nejistá, tvrdí Nidetzký. Sám byl prý tak vysokým růstem cenové hladiny překvapený, přestože její další navyšování předpokládal.

„Šestnáct procent je poměrně vysoké číslo, nicméně se potvrzuje trend zrychlování inflace, který očekáváme minimálně do června, možná až do července. Číslo je vysoké, ale směr nečekaný není,“ souhlasí ekonom Martin Janíčko. 

„V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí mezi čtrnácti až patnácti procenty, vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností,“ předpokládá analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Zveřejněná data o inflaci podle ředitele měnové sekce ČNB Petra Krále představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky.

„Už na konci roku 2020 naše měnová expertní sekce upozorňovala na inflační tlaky, které se objeví v ekonomice. Upozorňovali jsme potom v polovině loňského roku na to, že začneme zvyšovat úrokové sazby,“ připomíná Nidetzký. Efekt zvyšování sazeb se ale podle něj projeví až v horizontu roku a půl.

Dá se očekávat další zvýšení úrokových sazeb

Inflace tak podle viceguvernéra bude kulminovat ve třetím čtvrtletí letošního roku. I na jeho konci se ale bude pohybovat nad deseti procenty. „Ke snížení inflace pod deset procent povede začátkem příštího roku odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 korun za euro,“ vysvětlil Král.

Cílem centrální banky je přitom držet růst cen na úrovni dvou procent. Toleranční pásmo se pohybuje mezi jedním a třemi procenty. „Směřujeme k tomu, aby inflace mířila ke dvěma procentům na konci příštího roku,“ předestírá viceguvernér.

Vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb ČNB, a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. Podle některých ekonomů se zvyšuje pravděpodobnost, že se hospodářství dostane do recese.

„Myslím si, že jednání (rady ČNB) se povede v tom duchu, že těch pětasedmdesát bazických bodů, o kterých mluvil pan guvernér (Jiří Rusnok), a zmiňovali se o tom i další členové bankovní rady, že to skutečně bude v uvozovkách taková vyvolávací cena,“ domnívá se Nidetzký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...