Inflace bude dál stoupat, předpokládá viceguvernér ČNB. Očekává se i zvýšení úrokových sazeb

Nahrávám video

Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla šestnácti procent. Vzrostla z dubnových 14,2 procenta. Ekonomové očekávají, že ceny porostou i v dalších měsících. Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého inflace dosáhne možná až osmnácti procent. Změnu v trendu lze předpokládat až na podzim. Podle predikcí bude růst cenové hladiny na konci roku ale stále dvouciferný. Centrální banka proto nejspíš znovu zvedne úrokové sazby.

Vysoká inflace ukazuje, že ekonomická situace je nejistá, tvrdí Nidetzký. Sám byl prý tak vysokým růstem cenové hladiny překvapený, přestože její další navyšování předpokládal.

„Šestnáct procent je poměrně vysoké číslo, nicméně se potvrzuje trend zrychlování inflace, který očekáváme minimálně do června, možná až do července. Číslo je vysoké, ale směr nečekaný není,“ souhlasí ekonom Martin Janíčko. 

„V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí mezi čtrnácti až patnácti procenty, vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností,“ předpokládá analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Zveřejněná data o inflaci podle ředitele měnové sekce ČNB Petra Krále představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky.

„Už na konci roku 2020 naše měnová expertní sekce upozorňovala na inflační tlaky, které se objeví v ekonomice. Upozorňovali jsme potom v polovině loňského roku na to, že začneme zvyšovat úrokové sazby,“ připomíná Nidetzký. Efekt zvyšování sazeb se ale podle něj projeví až v horizontu roku a půl.

Dá se očekávat další zvýšení úrokových sazeb

Inflace tak podle viceguvernéra bude kulminovat ve třetím čtvrtletí letošního roku. I na jeho konci se ale bude pohybovat nad deseti procenty. „Ke snížení inflace pod deset procent povede začátkem příštího roku odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 korun za euro,“ vysvětlil Král.

Cílem centrální banky je přitom držet růst cen na úrovni dvou procent. Toleranční pásmo se pohybuje mezi jedním a třemi procenty. „Směřujeme k tomu, aby inflace mířila ke dvěma procentům na konci příštího roku,“ předestírá viceguvernér.

Vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb ČNB, a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. Podle některých ekonomů se zvyšuje pravděpodobnost, že se hospodářství dostane do recese.

„Myslím si, že jednání (rady ČNB) se povede v tom duchu, že těch pětasedmdesát bazických bodů, o kterých mluvil pan guvernér (Jiří Rusnok), a zmiňovali se o tom i další členové bankovní rady, že to skutečně bude v uvozovkách taková vyvolávací cena,“ domnívá se Nidetzký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 8 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.