Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Předpověděl nyní také zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se tuzemský HDP zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.
Od ledna je to už počtvrté, co měnový fond přistoupil ke zhoršení výhledu. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta, a výrazně se tak zotavila z poklesu o 3,1 procenta v roce 2020. Tehdy na ni dolehla pandemie nemoci covid-19.
Světová ekonomika se nadále potýká s velkými problémy, ke kterým přispívá invaze Ruska na Ukrajinu, krize životních nákladů způsobená přetrvávajícími a rozšiřujícími se inflačními tlaky a slabší výkon čínské ekonomiky. Téměř všude způsobí vážné problémy domácnostem rychle rostoucí ceny, zejména potravin a energií. Inflační tlaky se ukazují jako širší a trvalejší, než se předpokládalo. Očekává se, že letos celosvětová inflace dosáhne svého vrcholu 9,5 procenta a do roku 2024 se sníží na 4,1 procenta.
Zpomalení globální ekonomiky v roce 2023 bude mít podle MMF široký základ. Země představující zhruba třetinu globální ekonomiky jsou ohrožené v letošním nebo v příštím roce poklesem a výkon tří největších světových ekonomik – USA, Číny a eurozóny – bude slábnout.
USA, Čína a eurozóna
Ve Spojených státech má další zpřísňování měnové politiky a finančních podmínek zpomalit v příštím roce růst na jedno procento z letošních 1,6 procenta. Výhled na příští rok nechal MMF beze změny, prognóza na letošní rok je však horší o 0,7 procentního bodu, než čekal v červenci.
Pro Čínu MMF zhoršil prognózu růstu pro příští rok o 0,2 procentního bodu na 4,4 procenta kvůli oslabení realitního sektoru a pokračování pandemických omezení. Růst by však měl zrychlit z letošních očekávaných 3,2 procenta.
Zpomalení má být nejvýraznější v eurozóně, na kterou bude mít podle MMF negativní dopad pokračující energetická krize způsobená válkou. Růst HDP se zde podle odhadu příští rok sníží na 0,5 procenta, když v červenci fond očekával růst o 1,2 procenta. Pro letošní rok však MMF zlepšil výhled eurozóny o 0,5 procentního bodu na 3,1 procenta.
Rizika zhoršení výhledu zůstávají vysoká, varoval měnový fond. Mimo jiné by se inflace mohla ukázat jako trvalejší, válka na Ukrajině by mohla eskalovat a prohloubit energetickou krizi nebo by na finančních trzích mohly vypuknout turbulence, které by investory přiměly k nákupům bezpečných aktiv a dále posílily dolar. Hrozí také špatné nastavení měnové, fiskální nebo finanční politiky.
Inflace má v Česku zpomalit na 8,6 procenta
MMF ve své zprávě upozornil hlavně na možné výpadky dodávek energií z Ruska, i když pravděpodobnost a rozsah možných výpadků je nyní menší, než čekal v červenci, díky rychlejšímu nahromadění zásob v EU. Nicméně varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních možností čelit narušení dodávek.
Pro Česko MMF předpověděl zpomalení růstu ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta, v příštím roce pak na 1,5 procenta.
České ministerstvo financí v srpnu v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta. Pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. Česká národní banka čeká za letošní rok zvýšení HDP o 2,3 procenta.
Navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok měnový fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.
Inflace v Česku má letos vyskočit na 16,3 procenta z loňských 3,8 procenta. V roce 2023 ale podle odhadu zpomalí na 8,6 procenta. V dubnu přitom MMF předpovídal, že tuzemská inflace se letos vyšplhá na devět procent a příští rok zpomalí na 2,3 procenta.
