Třetí odvětví, na které by se mohla vztahovat daň z mimořádných zisků, jsou výrobci a distributoři pohonných hmot. Vyplývá to z materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV), o kterém večer jednají členové rady s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by vláda měla rozhodnout do 10. září.
Speciální daň by se mohla vztahovat i na distributory pohonných hmot
Události: Mimořádná daň (zdroj: ČT24)
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, má jít také o energetické firmy a banky. K nové dani pro odvětví, která i kvůli válce na Ukrajině dosahují ne zcela zasloužených mimořádných zisků, jsou vstřícní lídři všech pěti koaličních stran. Desítky miliard, které by díky nové dani stát získal, chtějí použít třeba na příspěvek, kterým hodlá vláda v příštím roce dotovat ceny energií.
Členové NERV spočítali, že třeba u společností, které se zabývají výrobou a distribucí pohonných hmot, by mohl stát získat do rozpočtu v případě zavedení daně z mimořádného zisku od dvou do tří miliard korun. A to v případě, že by měly i v příštím roce podobné příjmy jako letos.
Čistý zisk čtveřice největších bank v Česku v letošním prvním pololetí činil necelých 34 miliard korun. To je meziroční nárůst o 12 miliard korun. Meziročně lepší výsledek hlásí také energetická skupina ČEZ, která měla za prvních šest měsíců čistý zisk přes 33,5 miliardy korun.
Podle NERV by daň v bankovním sektoru mohla při třech různých sazbách zdanění přinést zhruba 39 až 59 miliard korun. Odhad ministerstva financí je pak zhruba o 20 procent nižší. U energetických firem by příjem do státního rozpočtu byl podle NERV 27 až 40 miliard. I tady je odhad ministerstva financí o něco nižší, mezi osmnácti a sedmadvaceti miliardami.
Ekonom: Mimořádná daň neřeší dlouhodobý problém
Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil v pořadu 90′ ČT24 uvedl, že mimořádná daň neřeší dlouhodobý problém rozpočtu, může ale pomoci s vysokými cenami energií. Připomněl, že „díra“ v rozpočtu, která nesouvisí s covidem, energiemi, ani s válkou na Ukrajině, se odhaduje na 220 miliard korun. Dlouhodobá trajektorie veřejných financí, která nesouvisí s válkou, je tak podle něj nastavená neudržitelně.
Co se týče mimořádné daně, tak podle Hradila ekonomy zajímá, jak moc zásah pokřivuje trh. V případě správně nadefinované daně z mimořádných zisků se to neděje, zdaňuje se totiž něco, s čím subjekty nemohly počítat. Pokud se tedy stát zaměří na tyto zisky, ekonomicky je to podle něj „dokonalá“ daň.
90' ČT24: Mimořádná daň pohledem ekonoma (zdroj: ČT24)
Vládní pomoc
Úterní večerní jednání se má týkat jak zavedení daně z mimořádných zisků, tak vládní pomoci v boji proti vysokým cenám energií. Česká televize zjistila, že členové NERV pro vládu vypracovali dvě analýzy.
V té první radí, jak správně zacílit úsporný tarif pro domácnosti nebo otevřít příspěvek na bydlení pro víc rodin. Ve druhé potvrzují, že zmíněná daň by příští rok přinesla do rozpočtu desítky miliard korun.