Výnos z mimořádné daně by měl být sdílený s regiony, míní Vondrák. Musejí platit energie pro nemocnice či školy

Nahrávám video
Interview ČT24: Ivo Vondrák
Zdroj: ČT24

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Předloha počítá se zdaňováním zisků od příštího roku. Z neočekávaných příjmů budou muset vybrané společnosti odvést šedesát procent. Stát peníze použije na kompenzace drahých energií.

Vondrák se pátečního jednání dolní komory neúčastnil. Vládní daňový balíček by ale dle svých slov podpořil. Nevidí už jinou cestu než peníze získat tímto způsobem. „Stejně tak bych podpořil i pozměňovací návrh, co jsme připravili s paní Janou Mračkovou Vildumetzovou, který se týkal podpory samospráv, tedy obcí a krajů,“ řekl.

Poslanci totiž odmítli návrh, aby se státní rozpočet v rozpočtovém určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Příjmy z daně mají podle resortu sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Hejtman upozornil, že kraje musejí zaplatit energie pro všechny příspěvkové organizace. „Ty náklady jsou dvojnásobné, než byly v letošním roce. Máme nemocnice, sociální domovy, školy. A ti všichni by mohli tu půl miliardu, kterou nyní musíme zaplatit navíc, využít mnohem lépe,“ podotkl.

Podle něj platí, že windfall tax by měla být standardně součástí sdílených daní. „Ale protože to stát nechtěl, chtěl to nechat pouze pro svůj státní rozpočet, tak se do návrhu windfall tax včlenila věta, že se z toho vyjímají obce a krajské samosprávy,“ uvedl. „Je to daň jako každá jiná,“ podotýká.

Vyšší příjmy ale mají přijít ze standardní daně. Očekává se totiž vyšší inkaso a tím pádem více peněz pro samosprávy. Vondrák takový předpoklad považuje za optimistický. On sám se označil za pesimistu. Podle něj ekonomika nyní neporoste a příští rok bude v tomto ohledu velmi náročný. „Myslím si, že se to promítne právě v tom, že ty sdílené daně nám začnou ne narůstat díky inflaci, ale začnou klesat,“ míní.

Vondrák je zároveň skeptický k tomu, že daň v příštím roce vynese 85 miliard korun. Domnívá se, že už nyní odborníci na daňové optimalizace hledají cesty, jak se windfall tax vyhnout. Analýzu na podporu tohoto tvrzení ale nemá. „Je to spíš nějaký odhad. Společnosti se vždy snažily vyhýbat daňovým povinnostem. A myslím si, že v tomto případě, pokud se překročí velikost daně za pro firmy únosnou míru, tak pro ně určitě bude levnější hledat cesty optimalizace,“ uvedl.

Nouzové řešení

Daňový balíček Vondrák vnímá jako nouzové řešení. Domnívá se, že windfall tax bylo možné předejít. „Tím, že bychom začali stropovat ceny mnohem dříve a u výrobců. V daný okamžik, když jsou elektřina a energie obecně vyprodané, tak už nám nic jiného nezbývá než jít touto cestou,“ poznamenal.

Upozornil, že sněmovna zákon přijala na tři roky a zastropování je zatím navrženo na jeden rok. „Takže se domnívám, že z hlediska parametrů toho zákona to mohlo být opatrnější. A pokud možno windfall tax ukončit co nejdříve,“ uvedl. Otázkou je podle něj také to, zda je fér, že některé banky do toho spadají a jiné ne.

„Vyšší daň z příjmu bude nezbytná“

Vondrák se v rozhovoru vyjádřil také k návrhům opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku státního rozpočtu. Hejtman souhlasí, že je nezbytné něco dělat, aby se schodky snižovaly.

Podle něj je třeba si říci, jak jednotlivá opatření povedou k jakým úsporám. „Měli bychom se soustředit především na ta opatření, která povedou k zásadní změně při snižování schodku rozpočtu,“ uvedl s tím, že je třeba určit priority. „Přimlouval bych se za to, aby NERV připravil hlubší analýzu. Aby se řeklo, kde je peněz nejvíce,“ dodal.

Například vyšší daň z příjmu podle něj bude nezbytná. Řekl, že osobně by šel cestou více daňových pásem. „Musíme se dostat na ten příjem, který byl před superhrubou mzdou. A je otázkou, jak se s k tomu dostat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Topná sezona byla intenzivnější než v předchozích letech, uvedli energetici

Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních patnáct let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.
před 29 mminutami

Nehoda dvou kamionů zablokovala Pražský okruh, jezdí se v jednom pruhu

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na padesát minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice. Vyplývá to z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko není připraveno na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic, zjistil NKÚ

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.
před 1 hhodinou

Přichází slunečný týden bez srážek

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali veřejnoprávní média či Turkovy výroky

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali financování veřejnoprávních médií, výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy), zprovoznění ropovodu Družba a doživotní zákaz prodeje cigaret mladým Britům. Pozvání přijali hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, matematik Karel Janeček, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl, komentátor Lidových novin Petr Kamberský a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová. Diskusi moderovala Jana Fabianová.
před 3 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 4 hhodinami

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
před 4 hhodinami

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 5 hhodinami
Načítání...