Výnos z mimořádné daně by měl být sdílený s regiony, míní Vondrák. Musejí platit energie pro nemocnice či školy

Nahrávám video
Interview ČT24: Ivo Vondrák
Zdroj: ČT24

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Předloha počítá se zdaňováním zisků od příštího roku. Z neočekávaných příjmů budou muset vybrané společnosti odvést šedesát procent. Stát peníze použije na kompenzace drahých energií.

Vondrák se pátečního jednání dolní komory neúčastnil. Vládní daňový balíček by ale dle svých slov podpořil. Nevidí už jinou cestu než peníze získat tímto způsobem. „Stejně tak bych podpořil i pozměňovací návrh, co jsme připravili s paní Janou Mračkovou Vildumetzovou, který se týkal podpory samospráv, tedy obcí a krajů,“ řekl.

Poslanci totiž odmítli návrh, aby se státní rozpočet v rozpočtovém určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Příjmy z daně mají podle resortu sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Hejtman upozornil, že kraje musejí zaplatit energie pro všechny příspěvkové organizace. „Ty náklady jsou dvojnásobné, než byly v letošním roce. Máme nemocnice, sociální domovy, školy. A ti všichni by mohli tu půl miliardu, kterou nyní musíme zaplatit navíc, využít mnohem lépe,“ podotkl.

Podle něj platí, že windfall tax by měla být standardně součástí sdílených daní. „Ale protože to stát nechtěl, chtěl to nechat pouze pro svůj státní rozpočet, tak se do návrhu windfall tax včlenila věta, že se z toho vyjímají obce a krajské samosprávy,“ uvedl. „Je to daň jako každá jiná,“ podotýká.

Vyšší příjmy ale mají přijít ze standardní daně. Očekává se totiž vyšší inkaso a tím pádem více peněz pro samosprávy. Vondrák takový předpoklad považuje za optimistický. On sám se označil za pesimistu. Podle něj ekonomika nyní neporoste a příští rok bude v tomto ohledu velmi náročný. „Myslím si, že se to promítne právě v tom, že ty sdílené daně nám začnou ne narůstat díky inflaci, ale začnou klesat,“ míní.

Vondrák je zároveň skeptický k tomu, že daň v příštím roce vynese 85 miliard korun. Domnívá se, že už nyní odborníci na daňové optimalizace hledají cesty, jak se windfall tax vyhnout. Analýzu na podporu tohoto tvrzení ale nemá. „Je to spíš nějaký odhad. Společnosti se vždy snažily vyhýbat daňovým povinnostem. A myslím si, že v tomto případě, pokud se překročí velikost daně za pro firmy únosnou míru, tak pro ně určitě bude levnější hledat cesty optimalizace,“ uvedl.

Nouzové řešení

Daňový balíček Vondrák vnímá jako nouzové řešení. Domnívá se, že windfall tax bylo možné předejít. „Tím, že bychom začali stropovat ceny mnohem dříve a u výrobců. V daný okamžik, když jsou elektřina a energie obecně vyprodané, tak už nám nic jiného nezbývá než jít touto cestou,“ poznamenal.

Upozornil, že sněmovna zákon přijala na tři roky a zastropování je zatím navrženo na jeden rok. „Takže se domnívám, že z hlediska parametrů toho zákona to mohlo být opatrnější. A pokud možno windfall tax ukončit co nejdříve,“ uvedl. Otázkou je podle něj také to, zda je fér, že některé banky do toho spadají a jiné ne.

„Vyšší daň z příjmu bude nezbytná“

Vondrák se v rozhovoru vyjádřil také k návrhům opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku státního rozpočtu. Hejtman souhlasí, že je nezbytné něco dělat, aby se schodky snižovaly.

Podle něj je třeba si říci, jak jednotlivá opatření povedou k jakým úsporám. „Měli bychom se soustředit především na ta opatření, která povedou k zásadní změně při snižování schodku rozpočtu,“ uvedl s tím, že je třeba určit priority. „Přimlouval bych se za to, aby NERV připravil hlubší analýzu. Aby se řeklo, kde je peněz nejvíce,“ dodal.

Například vyšší daň z příjmu podle něj bude nezbytná. Řekl, že osobně by šel cestou více daňových pásem. „Musíme se dostat na ten příjem, který byl před superhrubou mzdou. A je otázkou, jak se s k tomu dostat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo financí poprvé zveřejní maximální ceny paliv na další den

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejní maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Je to součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Dalšími kroky jsou zastropování marží distributorů pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu. Ceny paliv od začátku března výrazně zvyšuje konflikt na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 8 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 8 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 13 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 15 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 19 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 21 hhodinami
Načítání...