Výnos z mimořádné daně by měl být sdílený s regiony, míní Vondrák. Musejí platit energie pro nemocnice či školy

Nahrávám video

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Předloha počítá se zdaňováním zisků od příštího roku. Z neočekávaných příjmů budou muset vybrané společnosti odvést šedesát procent. Stát peníze použije na kompenzace drahých energií.

Vondrák se pátečního jednání dolní komory neúčastnil. Vládní daňový balíček by ale dle svých slov podpořil. Nevidí už jinou cestu než peníze získat tímto způsobem. „Stejně tak bych podpořil i pozměňovací návrh, co jsme připravili s paní Janou Mračkovou Vildumetzovou, který se týkal podpory samospráv, tedy obcí a krajů,“ řekl.

Poslanci totiž odmítli návrh, aby se státní rozpočet v rozpočtovém určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Příjmy z daně mají podle resortu sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Hejtman upozornil, že kraje musejí zaplatit energie pro všechny příspěvkové organizace. „Ty náklady jsou dvojnásobné, než byly v letošním roce. Máme nemocnice, sociální domovy, školy. A ti všichni by mohli tu půl miliardu, kterou nyní musíme zaplatit navíc, využít mnohem lépe,“ podotkl.

Podle něj platí, že windfall tax by měla být standardně součástí sdílených daní. „Ale protože to stát nechtěl, chtěl to nechat pouze pro svůj státní rozpočet, tak se do návrhu windfall tax včlenila věta, že se z toho vyjímají obce a krajské samosprávy,“ uvedl. „Je to daň jako každá jiná,“ podotýká.

Vyšší příjmy ale mají přijít ze standardní daně. Očekává se totiž vyšší inkaso a tím pádem více peněz pro samosprávy. Vondrák takový předpoklad považuje za optimistický. On sám se označil za pesimistu. Podle něj ekonomika nyní neporoste a příští rok bude v tomto ohledu velmi náročný. „Myslím si, že se to promítne právě v tom, že ty sdílené daně nám začnou ne narůstat díky inflaci, ale začnou klesat,“ míní.

Vondrák je zároveň skeptický k tomu, že daň v příštím roce vynese 85 miliard korun. Domnívá se, že už nyní odborníci na daňové optimalizace hledají cesty, jak se windfall tax vyhnout. Analýzu na podporu tohoto tvrzení ale nemá. „Je to spíš nějaký odhad. Společnosti se vždy snažily vyhýbat daňovým povinnostem. A myslím si, že v tomto případě, pokud se překročí velikost daně za pro firmy únosnou míru, tak pro ně určitě bude levnější hledat cesty optimalizace,“ uvedl.

Nouzové řešení

Daňový balíček Vondrák vnímá jako nouzové řešení. Domnívá se, že windfall tax bylo možné předejít. „Tím, že bychom začali stropovat ceny mnohem dříve a u výrobců. V daný okamžik, když jsou elektřina a energie obecně vyprodané, tak už nám nic jiného nezbývá než jít touto cestou,“ poznamenal.

Upozornil, že sněmovna zákon přijala na tři roky a zastropování je zatím navrženo na jeden rok. „Takže se domnívám, že z hlediska parametrů toho zákona to mohlo být opatrnější. A pokud možno windfall tax ukončit co nejdříve,“ uvedl. Otázkou je podle něj také to, zda je fér, že některé banky do toho spadají a jiné ne.

„Vyšší daň z příjmu bude nezbytná“

Vondrák se v rozhovoru vyjádřil také k návrhům opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku státního rozpočtu. Hejtman souhlasí, že je nezbytné něco dělat, aby se schodky snižovaly.

Podle něj je třeba si říci, jak jednotlivá opatření povedou k jakým úsporám. „Měli bychom se soustředit především na ta opatření, která povedou k zásadní změně při snižování schodku rozpočtu,“ uvedl s tím, že je třeba určit priority. „Přimlouval bych se za to, aby NERV připravil hlubší analýzu. Aby se řeklo, kde je peněz nejvíce,“ dodal.

Například vyšší daň z příjmu podle něj bude nezbytná. Řekl, že osobně by šel cestou více daňových pásem. „Musíme se dostat na ten příjem, který byl před superhrubou mzdou. A je otázkou, jak se s k tomu dostat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

STAN má právo na primátora v Praze, řekl druhý Portlík

Hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo v 65členném zastupitelstvu na magistrátu 17 mandátů stejně jako druhé SPOLU pro Prahu. České televizi to řekl lídr kandidátky SPOLU Tomáš Portlík (ODS). V neděli se plánuje sejít s jedničkou STAN Petrem Hlaváčkem (STAN), aby si promluvili o základních východiscích pro další jednání o koalici. Přesný termín zatím není jasný. Kromě SPOLU a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha Sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
před 5 mminutami

Nejvíce zastupitelů mají lidovci, STAN, ODS a ANO

Nejvíce zastupitelů získala ze stran a hnutí v letošních obecních volbách stejně jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhé bylo v počtu mandátů podle navrhujících stran hnutí STAN a třetí ODS, v porovnání s volbami v roce 2022 si tato uskupení pozice vyměnila. Na čtvrté pozici opět figurovalo hnutí ANO. Každá ze čtveřice stran nebo hnutí zaznamenala ale propad. Pohoršilo si ale například také hnutí SPD, Piráti a TOP 09.
před 38 mminutami

Lidé v místních referendech většinou odmítli větrné elektrárny, spalovny i těžbu

V místních referendech, která se v pátek a v sobotu konala společně s komunálními a někde i se senátními volbami, lidé až na výjimky odmítli výstavbu větrných elektráren v katastrech svých obcí. Nesouhlasili ani s těžbou surovin nebo stavbou či rozšířením spaloven. V Česku se konala referenda ve zhruba čtyřech desítkách obcí či městských částí, přičemž dvacítka se týkala stavby větrných turbín.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza: Po prvním kole senátních voleb můžou mít větší důvody k radosti strany opoziční

V Česku se uskutečnily už šestnácté řádné volby do Senátu. Děje se tak v roce, kdy instituce slaví své třicáté výročí. Velké ambice v nich avizovalo zejména vládní hnutí ANO, nespokojené s tím, jak horní komora parlamentu přistupuje k vládním zákonům schváleným sněmovnou. Za neméně důležité je považují zástupci opozice. Po prvním kole to však vypadá, že větší důvody k radosti můžou mít strany opoziční, píše analytik ČT Kamil Švec.
před 1 hhodinou

Ve Zlíně zvítězilo ANO, koalici chce s ODS a Zlín 21

Komunální volby ve Zlíně vyhrálo ANO, získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 41 členů. Druhé skončilo hnutí STAN s devíti mandáty. Třetí Z21 bude mít osm zastupitelů, plyne z výsledků. Na pravděpodobném základu budoucí koalice se v noci dohodlo ANO se Z21 a též úspěšnou ODS. Do koalice však chtějí ještě přibrat další subjekt. Post primátora si nárokuje ANO, měl by jím být stejně jako v posledních dvou volebních obdobích Jiří Korec. Nikdo z partnerů to nerozporoval, informoval. Voleb se zúčastnilo 45,61 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza: Úspěch pěti kandidátů do Senátu už v prvním kole vyrovnal rekord

První kolo senátních voleb vyrovnalo rekord v počtu mandátů získaných v prvním kole. Podařilo se to pěti kandidátům, dalším třem takový úspěch utekl jen těsně. Volby také přinesly dva velmi těsné souboje o druhé postupové místo, upozorňuje analytik ČT Kamil Švec.
před 2 hhodinami

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.