Výnos z mimořádné daně by měl být sdílený s regiony, míní Vondrák. Musejí platit energie pro nemocnice či školy

Nahrávám video

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Předloha počítá se zdaňováním zisků od příštího roku. Z neočekávaných příjmů budou muset vybrané společnosti odvést šedesát procent. Stát peníze použije na kompenzace drahých energií.

Vondrák se pátečního jednání dolní komory neúčastnil. Vládní daňový balíček by ale dle svých slov podpořil. Nevidí už jinou cestu než peníze získat tímto způsobem. „Stejně tak bych podpořil i pozměňovací návrh, co jsme připravili s paní Janou Mračkovou Vildumetzovou, který se týkal podpory samospráv, tedy obcí a krajů,“ řekl.

Poslanci totiž odmítli návrh, aby se státní rozpočet v rozpočtovém určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Příjmy z daně mají podle resortu sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Hejtman upozornil, že kraje musejí zaplatit energie pro všechny příspěvkové organizace. „Ty náklady jsou dvojnásobné, než byly v letošním roce. Máme nemocnice, sociální domovy, školy. A ti všichni by mohli tu půl miliardu, kterou nyní musíme zaplatit navíc, využít mnohem lépe,“ podotkl.

Podle něj platí, že windfall tax by měla být standardně součástí sdílených daní. „Ale protože to stát nechtěl, chtěl to nechat pouze pro svůj státní rozpočet, tak se do návrhu windfall tax včlenila věta, že se z toho vyjímají obce a krajské samosprávy,“ uvedl. „Je to daň jako každá jiná,“ podotýká.

Vyšší příjmy ale mají přijít ze standardní daně. Očekává se totiž vyšší inkaso a tím pádem více peněz pro samosprávy. Vondrák takový předpoklad považuje za optimistický. On sám se označil za pesimistu. Podle něj ekonomika nyní neporoste a příští rok bude v tomto ohledu velmi náročný. „Myslím si, že se to promítne právě v tom, že ty sdílené daně nám začnou ne narůstat díky inflaci, ale začnou klesat,“ míní.

Vondrák je zároveň skeptický k tomu, že daň v příštím roce vynese 85 miliard korun. Domnívá se, že už nyní odborníci na daňové optimalizace hledají cesty, jak se windfall tax vyhnout. Analýzu na podporu tohoto tvrzení ale nemá. „Je to spíš nějaký odhad. Společnosti se vždy snažily vyhýbat daňovým povinnostem. A myslím si, že v tomto případě, pokud se překročí velikost daně za pro firmy únosnou míru, tak pro ně určitě bude levnější hledat cesty optimalizace,“ uvedl.

Nouzové řešení

Daňový balíček Vondrák vnímá jako nouzové řešení. Domnívá se, že windfall tax bylo možné předejít. „Tím, že bychom začali stropovat ceny mnohem dříve a u výrobců. V daný okamžik, když jsou elektřina a energie obecně vyprodané, tak už nám nic jiného nezbývá než jít touto cestou,“ poznamenal.

Upozornil, že sněmovna zákon přijala na tři roky a zastropování je zatím navrženo na jeden rok. „Takže se domnívám, že z hlediska parametrů toho zákona to mohlo být opatrnější. A pokud možno windfall tax ukončit co nejdříve,“ uvedl. Otázkou je podle něj také to, zda je fér, že některé banky do toho spadají a jiné ne.

„Vyšší daň z příjmu bude nezbytná“

Vondrák se v rozhovoru vyjádřil také k návrhům opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku státního rozpočtu. Hejtman souhlasí, že je nezbytné něco dělat, aby se schodky snižovaly.

Podle něj je třeba si říci, jak jednotlivá opatření povedou k jakým úsporám. „Měli bychom se soustředit především na ta opatření, která povedou k zásadní změně při snižování schodku rozpočtu,“ uvedl s tím, že je třeba určit priority. „Přimlouval bych se za to, aby NERV připravil hlubší analýzu. Aby se řeklo, kde je peněz nejvíce,“ dodal.

Například vyšší daň z příjmu podle něj bude nezbytná. Řekl, že osobně by šel cestou více daňových pásem. „Musíme se dostat na ten příjem, který byl před superhrubou mzdou. A je otázkou, jak se s k tomu dostat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zvířata potřebují migrovat, je to předpoklad jejich existence, říká expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 26 mminutami

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 3 hhodinami

VideoStavbaři začali zjišťovat geologické podmínky pro úsek středočeské D3

Stavbaři začali razit průzkumnou štolu u Luk pod Medníkem. Budou tam zjišťovat geologické podmínky pro dálnici D3. Práce na její středočeské části mají naplno začít v roce 2028. Proti projektu protestují občanské a ekologické spolky. Průzkumná štola má měřit 1500 metrů. Práce na ní potrvají zhruba dva roky. Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v přípravě celého hlavního tahu. Dva středočeské úseky mají nepravomocná územní rozhodnutí, ty mezi Prahou a Benešovem na dokumenty čekají.
před 10 hhodinami

Turek se nebude účastnit porad vedení, schůzek ani jednání na ministerstvu

Poslanec Motoristů Filip Turek se nadále nebude účastnit jednání, oficiálních schůzek ani porad vedení na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Turek tam působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, funkci však přestal vykonávat v souvislosti s vyšetřováním své pondělní dopravní nehody, sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 14 hhodinami

Armáda slavnostně převzala první z letounů Embraer

Zařazením prvního transportního letounu Embraer C-390 Millennium získává česká armáda schopnosti, které jí dosud chyběly, řekl při slavnostním představení letounu na letišti v pražských Kbelích ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Nový stroj zvýší akceschopnost vzdušných sil a bude možné jej využít mimo jiné k přepravě techniky, výsadkářů či tankování za letu. Letoun přiletěl do Česka začátkem července, druhý letoun má armáda získat do konce roku 2027.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Radiožurnál: Poslanec SPD Jaroslav Foldyna je podezřelý z domácího násilí

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna je podezřelý z domácího násilí, policie ho vykázala z domu v Děčíně, kde s manželkou žije, uvedl Radiožurnál. Foldyna mu potvrdil vykázání z domu, cítí se nevinný, věc nechtěl komentovat. Zatím nebyl z ničeho obviněn. Policie podle děčínského státního zástupce Lukáše Otipky prověřuje podezření ze spáchání dvou trestných činů – týrání svěřené osoby a týraní osoby žijící ve společném obydlí. Ve věci je vedeno prověřování, uvedl Otipka, nicméně Foldynu nejmenoval.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.