Výnos z mimořádné daně by měl být sdílený s regiony, míní Vondrák. Musejí platit energie pro nemocnice či školy

Nahrávám video

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Předloha počítá se zdaňováním zisků od příštího roku. Z neočekávaných příjmů budou muset vybrané společnosti odvést šedesát procent. Stát peníze použije na kompenzace drahých energií.

Vondrák se pátečního jednání dolní komory neúčastnil. Vládní daňový balíček by ale dle svých slov podpořil. Nevidí už jinou cestu než peníze získat tímto způsobem. „Stejně tak bych podpořil i pozměňovací návrh, co jsme připravili s paní Janou Mračkovou Vildumetzovou, který se týkal podpory samospráv, tedy obcí a krajů,“ řekl.

Poslanci totiž odmítli návrh, aby se státní rozpočet v rozpočtovém určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Příjmy z daně mají podle resortu sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Hejtman upozornil, že kraje musejí zaplatit energie pro všechny příspěvkové organizace. „Ty náklady jsou dvojnásobné, než byly v letošním roce. Máme nemocnice, sociální domovy, školy. A ti všichni by mohli tu půl miliardu, kterou nyní musíme zaplatit navíc, využít mnohem lépe,“ podotkl.

Podle něj platí, že windfall tax by měla být standardně součástí sdílených daní. „Ale protože to stát nechtěl, chtěl to nechat pouze pro svůj státní rozpočet, tak se do návrhu windfall tax včlenila věta, že se z toho vyjímají obce a krajské samosprávy,“ uvedl. „Je to daň jako každá jiná,“ podotýká.

Vyšší příjmy ale mají přijít ze standardní daně. Očekává se totiž vyšší inkaso a tím pádem více peněz pro samosprávy. Vondrák takový předpoklad považuje za optimistický. On sám se označil za pesimistu. Podle něj ekonomika nyní neporoste a příští rok bude v tomto ohledu velmi náročný. „Myslím si, že se to promítne právě v tom, že ty sdílené daně nám začnou ne narůstat díky inflaci, ale začnou klesat,“ míní.

Vondrák je zároveň skeptický k tomu, že daň v příštím roce vynese 85 miliard korun. Domnívá se, že už nyní odborníci na daňové optimalizace hledají cesty, jak se windfall tax vyhnout. Analýzu na podporu tohoto tvrzení ale nemá. „Je to spíš nějaký odhad. Společnosti se vždy snažily vyhýbat daňovým povinnostem. A myslím si, že v tomto případě, pokud se překročí velikost daně za pro firmy únosnou míru, tak pro ně určitě bude levnější hledat cesty optimalizace,“ uvedl.

Nouzové řešení

Daňový balíček Vondrák vnímá jako nouzové řešení. Domnívá se, že windfall tax bylo možné předejít. „Tím, že bychom začali stropovat ceny mnohem dříve a u výrobců. V daný okamžik, když jsou elektřina a energie obecně vyprodané, tak už nám nic jiného nezbývá než jít touto cestou,“ poznamenal.

Upozornil, že sněmovna zákon přijala na tři roky a zastropování je zatím navrženo na jeden rok. „Takže se domnívám, že z hlediska parametrů toho zákona to mohlo být opatrnější. A pokud možno windfall tax ukončit co nejdříve,“ uvedl. Otázkou je podle něj také to, zda je fér, že některé banky do toho spadají a jiné ne.

„Vyšší daň z příjmu bude nezbytná“

Vondrák se v rozhovoru vyjádřil také k návrhům opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku státního rozpočtu. Hejtman souhlasí, že je nezbytné něco dělat, aby se schodky snižovaly.

Podle něj je třeba si říci, jak jednotlivá opatření povedou k jakým úsporám. „Měli bychom se soustředit především na ta opatření, která povedou k zásadní změně při snižování schodku rozpočtu,“ uvedl s tím, že je třeba určit priority. „Přimlouval bych se za to, aby NERV připravil hlubší analýzu. Aby se řeklo, kde je peněz nejvíce,“ dodal.

Například vyšší daň z příjmu podle něj bude nezbytná. Řekl, že osobně by šel cestou více daňových pásem. „Musíme se dostat na ten příjem, který byl před superhrubou mzdou. A je otázkou, jak se s k tomu dostat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slavia nespustí kamerový systém na rozpoznávání obličejů, řekl Tvrdík

Fotbalová Slavie nakonec nespustí kamerový systém na rozpoznávání obličejů, řekl předseda představenstva klubu Jaroslav Tvrdík v Nedělní debatě ČT. Názor změnil po diskuzi na Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), klubu by za protizákonné jednání hrozily pokuty ve výši stovek milionů korun. Tvrdík přiblížil, že během nedohraného pražského derby, kdy došlo k výtržnostem, nebylo strategií zabránit fanouškům ve vstupu na hrací pole, ale bránit hráče a sektor hostů.
před 10 mminutami

Evropa má poslední šanci se sjednotit, míní Dvořák. Červený varuje před federalizací

EU potřebuje hlubší integraci, jinak hrozí, že se „rozpadne na sedmadvacet nevýznamných dílků“, míní exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) naopak varoval, že další federalizace by oslabila národní státy. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zdůraznila, že by se EU měla vrátit k posilování konkurenceschopnosti. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) připustil potřebu většinového hlasování v zásadních otázkách. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

„Je v pořádku,“ řekla jeptiška k lebce světice vyproštěné z betonu

„Viděla jsem ji a je v pořádku,“ řekla řeholní sestra Roberta Markéta Ševčíková o lebce svaté Zdislavy, kterou se expertům v neděli podařilo úspěšně vyjmout z betonu. Relikvii v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí pětatřicetiletý muž, podezřelého zadrželi ve čtvrtek. Obviněný podle policie zalil lebku do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
11:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Změnu financování veřejnoprávních médií projedná koalice 25. května, řekl Babiš

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
před 3 hhodinami

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
10:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 8 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 9 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 10 hhodinami
Načítání...