Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Daň z mimořádných zisků prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila.
Debatu poslanců o rozdělení výnosů nově schválené daně provázely spory mezi opozičním hnutím ANO a vládní koalicí. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu, stát se nebude dělit s obcemi, což navrhovala Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila.
Její slova odmítl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. „Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje,“ řekl. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o patnáct procent vyšší.
Návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků vložil jako poslanecký návrh ministr financí Stanjura ve druhém čtení. Ráno o její definitivní podobě ještě jednaly strany vládní koalice. Koalice se podle Stanjury shodla na její podobě a na stažení některých pozměňovacích návrhů. Za způsob vložení návrhu čelil Stanjura kritice od své předchůdkyně v ministerské funkci Aleny Schillerové (ANO). Prohlásila, že vytvoření nové daně nezvládl a způsobil chaos.
Krok vadil i místopředsedovi poslaneckého klubu ANO Aleši Juchelkovi. „Ta páteřní věc nešla žádným vládním návrhem, připomínkovým řízením. Nešlo to standardním procesem, kdy jsme to mohli probírat na jednotlivých výborech,“ řekl v Událostech, komentářích.
Předseda sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michael Kohajda (KDU-ČSL) argumentoval, že pokud by byla zvolena standardní cesta, jak se chystají daňové zákony, nebyla by windfall tax stihnutelná za jednotky měsíců. „Proto tedy pan ministr Stanjura zvolil tento postup. Je to sice formálně vzato poslanecký návrh, ale je to samozřejmě návrh celé vlády, protože vláda toto znění schválila,“ reagoval.
Kabinet podle Kohajdy postupuje, co nejrychleji může. „Jsou to opravdu složité záležitosti. I to vyjednávání jednotlivých parametrů, kdy nechceme, aby nějaké firmy byly neoprávněně zatíženy. A na druhé straně, aby nějaké z toho systému neoprávněně vyklouzly,“ řekl. Předpokládá, že zákon stihne projít přes Senát a prezidenta tak, aby od 1. ledna 2023 mohl fungovat.
Juchelka postup kabinetu kritizoval. Podotkl, že energetická krize trvá už dlouho. „A my po tom voláme jako opozice de facto od začátku vládnutí této vlády. A vše, co přichází, tak je strašně chaotické, pozdě. Nevíme, kdo to bude platit, jaká výše bude, a jasno je až v tomto dni,“ vytkl.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba sto miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát sto miliard, uvedl ministr.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník v Událostech ČT sdělil, že plánovaný pětaosmdesátimiliardový výnos je v souhrnu reálný. „Domnívám se, že zejména z pohledu robustního příjmu, kterým by měly přispět energetické firmy, tak to naplněno být může, jisté pochybnosti mám v případě bank, kde ten původní odhad byl trochu nadsazen, respektive vycházel z velmi optimistických částek, v souhrnu to ale může být částka, která se té uváděné sumě blíží,“ uvedl.
Analytici mají pochybnosti o skutečném výnosu
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.
„Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo,“ zdůraznil Hradil.
„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ poznamenal analytik XTB Jiří Tyleček s tím, že daň odčerpá kapitál na investice. Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského již oznámil, že kvůli dani přesune svou společnost EP Commodities do zahraničí.
Zástupci Svazu měst a obcí České republiky již oznámili, že cítí velké zklamání, že daň bude výlučně příjmem státního rozpočtu. „To zklamání je veliké a další zklamání je, že ve sněmovně máme zástupce starostů a zastupitelů a ani ti, pokud byli v koalici, tento návrh nepodpořili,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Podotkla, že právě zástupci měst a obcí vládě v minulosti několikrát pomohli, například v době covidu nebo při příchodu Ukrajinců do Česka.
Limit pro registraci k DPH se zvýší na dva miliony korun
V rámci daňového balíčku poslanci schválili také navýšení limitu pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty. Od příštího roku se zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma.
K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních dvanáct měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů Kč. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.
Poslanci kývli na novelu o penzích záchranářů
Dolní komora také schválila novelu o penzích záchranářů. Zdravotničtí záchranáři zřejmě budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let.
Poslanci také svými úpravami snížili penze vybraným prominentům bývalého komunistickému režimu. Snížení důchodů by se mělo týkat podle předkladatelů úpravy kolem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tří tisícovek někdejších komunistických funkcionářů. Krácení by mělo podle nich „hrát symbolickou roli“. Penze by podle podkladů neklesly pod částku, do níž se naopak dorovnává důchod účastníkům odboje a odporu proti komunismu.
Poslanci také rozšířili nárok na příspěvek pět set korun k důchodu za vychované dítě. Příspěvek za vychované dítě by měli od příštího roku dostávat podle schválené úpravy skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku pro potřebnou dobu pojištění. Takzvané výchovné se bude vyplácet od ledna. Návrh nyní dostanou k posouzení senátoři.
Před závěrečným schvalováním jsou ve sněmovně změny v řízení Národní sportovní agentury. Předloha skupiny poslanců z pětice koaličních stran a z opozičního hnutí SPD bude čelit i návrhu na zamítnutí, který v pátečním druhém čtení podal Radek Vondráček (ANO). Poslanci ANO představili také pozměňovací návrhy, které by zmírnily požadavky na dosažené vzdělání členů vedení agentury a podrobily ji každoroční kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. O novele by mohla dolní komora hlasovat na schůzi, která začne v polovině listopadu.
