Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci ve středu ve sněmovně předložili návrhy, podle kterých by se rozšířil nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě a snížila penze exponentům někdejšího komunistickému režimu. Senátní návrh na zrušení monopolu u zdravotního pojištění cizinců čelil ve sněmovně opoziční kritice. Úvodní debatu k novele poslanci nedokončili.
Sněmovna by mohla snížit důchody tisícům komunistických prominentů a rozšířit příspěvek za dítě
Příspěvek za vychované dítě by měli od příštího roku dostávat podle úpravy skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Nynější stav pokládají za nespravedlivý a nerovný, uvedli předkladatelé ve zdůvodnění. Úprava se týká zhruba 46 tisíc lidí. Další úprava skupiny poslanců kolem Kaňkovského má zamezit krácení takzvaného výchovného při souběhu starobního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem.
Snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci navrhl spolu s dalšími koaličními poslanci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Krácení by se podle něho týkalo zhruba tří tisíc lidí a mělo by hrát spíše symbolickou roli, cílem není znatelný propad jejich životní úrovně. Důchod komunistických funkcionářů by ani po snížení neklesl pod určitou hranici.
Týkat by se to mělo lidí ve vyjmenovaných funkcích, například členů nebo kandidátů ústředního výboru komunistické strany, předsedů tehdejšího parlamentu i národních výborů, generálních a hlavních vojenských prokurátorů, vybraných vojáků, policistů a příslušníků Státní bezpečnosti ve vysokých hodnostech a členů Hlavního štábu Lidových milicí či Pohraniční stráže. Výjimku by měli mimo jiné lidé, kteří byli později rehabilitováni.
Podle šéfa bezpečnostního výboru Pavla Žáčka (ODS) by seznam bývalých vedoucích funkcionářů sestavil Ústav pro studium totalitních režimů. Jurečka v podkladech ke svému loňskému návrhu uvedl, že účelem není pomsta, ale nastolení spravedlnosti.
„Mohlo to přijít dřív, ale lepší pozdě než vůbec. Velká část zemí takzvaného bývalého východního bloku tento krok udělala. Je to krok, který je morální i symbolický,“ řekl k návrhu Jurečka. Zmínil, že bývalý totalitní režim lidi perzekvoval a upíral jim práva a jeho vrcholní představitelé tomu napomáhali. Za své služby pak měli nadprůměrný plat a další výhody, vysoké výdělky a výsluhy se pak promítly i do vysokých penzí.
Dřívější penze pro záchranáře
Nárok na dřívější penzi bez jejího krácení budou mít podle vládní novely členové výjezdových skupin a operátoři středisek zdravotnické záchranné služby a také záchranáři horské služby. Jde o zhruba 6500 pracovníků.
Vláda to zdůvodňuje tím, že jsou vystaveni skoro stále stresu a část z nich i fyzické zátěži. Po odpracování 4400 směn, tedy zhruba dvaceti let, by tito pracovníci mohli podle návrhu chodit na odpočinek o dva a půl roku dříve. Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc až do hraničních pěti let. Plný nárok by tak vznikl po zhruba třiceti letech práce.
Skupina poslanců v čele s Kaňkovským, ale také skupina poslanců opozičního ANO v čele s Jiřím Maškem navrhly v samostatných pozměňovacích návrzích stanovení délky směny na osm hodin. Délka směn totiž nebyla u jednotlivých záchranných služeb stejná, mohla trvat podle zdůvodnění 12 hodin i 7,5 hodiny. Poslanci ANO také prosazují, aby nárok na odchod do důchodu o pět let dříve vznikl záchranářům po zhruba 25 letech práce.
Předčasné penze pro záchranáře až o pět let přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna. Ustanovení ale obsahuje chyby a nelze je využít. Vládní předloha má stav napravit. Dřívější penzi bez krácení částky nyní mají jen horníci z hlubinných dolů.
Zaměstnavatelům by se u záchranářů s právem na předčasný důchod podle vládní novely zvedla do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z nynějších 21,5 procenta na 26,5 procenta. Příští rok by odváděli 23,5 procenta.
Příspěvek na mobilitu
Sněmovna měla na středečním programu i vládní předlohu o zvýšení příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením. Příspěvek na mobilitu chce kabinet zvýšit z nynějších 550 na devět set korun měsíčně. Opoziční hnutí ANO a SPD opět prosazovala razantnější zvýšení příspěvku, a to až na 2200 korun měsíčně.
Pozměňovací návrhy podali opoziční poslanci v druhém čtení vládní novely. V sociálním výboru tyto opoziční návrhy již dříve narazily a plénum je ve sněmovním finále s největší pravděpodobnostní zamítne.
Šanci by naopak mohla mít úprava, podle níž by částka příspěvku na mobilitu pro lidi s podpůrnými dýchajícími přístroji činila 2900 korun měsíčně. „Smyslem je podpořit osoby využívají zdravotnické prostředky, které byly shledány jako nejnáročnější na spotřebu elektrické energie,“ uvedli předkladatelé v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL). Zvýšený příspěvek by úřady vyplácely do konce roku 2024, nárok by potvrzovala zdravotní pojišťovna. Zavedení dotace požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením.
Vládní předloha také zvyšuje až na půl milionu korun, tedy o 100 tisíc korun, státní příspěvek na zdvihací plošinu. Růst podle kabinetu odráží zdražení těchto zařízení v posledních dvou letech dané například nedostatkem některých dílů a zvýšením cen kontejnerové dopravy.
Pojištění cizinců
Senátní návrh na zrušení monopolu VZP na zdravotní pojištění cizinců čelil ve sněmovně opoziční kritice. Úvodní debatu k novele poslanci ani po více než 3,5 hodiny nedokončili. Kdy se k ní vrátí, není jasné. Předlohu, která také zdvojnásobuje minimální limit pojistného plnění v případě cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku, chtějí opoziční ANO a SPD zamítnout nebo vrátit k přepracování. Hlasovat se o tom bude až v závěru prvního čtení.
Zavedení pětiletého monopolu komerčního pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku pro Pojišťovnu VZP prosadila sněmovna loni v předvolebním složení. Proti se tehdy stavěly vedle horní komory také ministerstva vnitra a zdravotnictví, Česká asociace pojišťoven či Hospodářská komora. Po pěti letech by mohly komerční zdravotní pojištění nabízet dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny.
Autor tehdy schválené úpravy Miloslav Janulík (ANO) poukazoval na to, že bylo nutné vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž mají jistotu, že jim bude proplacena. Podle senátorů je monopol v rozporu s evropským právem.
Současný stav je podle Janulíka „rozhodně uspokojivý“. Pojištění není fikce, ale kryje rizika běžného života, uvedl. Spokojeni nejsou podle Janulíka jen ti, kteří „přišli o kšeft“. Poslankyně ANO Věra Adámková označila senátní předlohu za polotovar k diskusi, ale nikoli ke schválení. „Zajímala by mě lobbistická stopa návrhu,“ poznamenal další zákonodárce ANO Radek Vondráček.
Senátor Roman Kraus (ODS) navrhovanou změnu hájil. Předloha podle něho přesně vymezuje pravidla a poskytovatelům zdravotní péče přinese jistotu, že péče bude skutečně zaplacena.„Pojišťovna VZP není obírána o práva a bude dál podnikat ve sféře cestovního zdravotního pojištění. Jen bude mít konkurenci, anebo nebude. Nevíme, jaké produkty vzniknou,“ uvedl.