Část států USA protestuje proti škrtům, které zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Úřad pro zefektivnění vlády, kterým pověřil podnikatele Elona Muska, už navrhnul například úspory na úkor Agentury pro mezinárodní rozvoj, kterou miliardář nechal zrušit. O problematice škrtů v Trumpově administrativě debatovali v 90‘ ČT24 ekonom a prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, ekonom BeePartner a člen Národní ekonomická rady vlády Petr Zahradník a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten.
Trumpův způsob úspor je „sekernický“, jinak to ale možná nejde, zaznělo v debatě o škrtech
30 minut
90' ČT24: Trumpovy škrty (20. 3. 2025)
Koten věří v to, že státní správa má být „co nejtenčí a nejhubenější“, Trumpovy kroky proto vnímá obecně pozitivně. „Co už vnímám méně pozitivně, jsou přešlapy, které se u těch kroků dějí,“ zmínil s odkazem na propouštění zaměstnanců Úřadu pro jadernou bezpečnost. „Jsou to velmi ošklivé porodní bolesti, které celý proces sráží v očích veřejnosti, a hlavně v zahraničí,“ pokračoval.
Na otázku moderátora ČT Jakuba Musila, zda tyto kroky nejsou spíše chaotismus či „šlendrián“, však odpověděl, že „to nakonec dopadne dobře“.
Zahradník upozornil na to, že by se měl oddělit obsah od formy. Zmínil například vývoj veřejných financí ve Spojených státech, který je – nikoliv jen s ohledem na období „mezi dvěma garniturami“ – dle něj velmi negativní. „Od předchozí krize 2008–2009 se podíl veřejného dluhu na americkém HDP zvýšil o nějakých čtyřicet procentních bodů, za nějakých 20–25 let se zdvojnásobil,“ podotknul.
Na negativním fiskálním vývoji má podle něj velký podíl to, že jsou v něm nadbytečné kapacity, které je zapotřebí eliminovat. „Ale ten způsob – z mého pohledu dosti sekernický (…), takovou ještě velmi ostrou formou, je mi velmi proti srsti,“ dodal.
Týká se to například USAID, která hrála výraznou roli i po období komunismu ve střední a východní Evropě. „Není tam žádný závazek, ale je to standardní nástroj, který Spojené státy dekády používaly. Takovýmto způsobem ze dne na den dostat takto renomovanou instituci do offsidu mi nepřijde úplně korektní – i z mezinárodního pohledu,“ uvedl.
„Osekávání“ státní správy
„Ve chvíli, kdy jste zvolen s tím, že státní správu zeštíhlíte, tak to možná ani nijak jinak nejde,“ zmínil Hnát. „Snah dělat to umírněně, snah dělat to s nějakým rozmyslem jsme viděli spoustu, nikdy se nepovedly. Nakonec státní správa zůstala stejně velká,“ dodal.
„Vkrádá se mi však dojem, že se nejdřív útočí na ty nejslabší, na ty, kteří se prostě bránit nemůžou,“ pokračoval. I lidé v Evropě z Trumpových kroků mají dle něj „škodolibou radost“, každý přešlap hodnotí příkřeji, než by museli. S odkazem na rušení amerického ministerstva školství řekl, že „Amerika je prostě jiná“. Podotknul, že takovou instituci nemá ani Evropská unie, je organizováno na národní úrovni.
„Státní správa má tendence bobtnat, po dobrém asi nějaké velké zeštíhlování nikde ve světě nefunguje,“ pokračoval.
Zdroje příjmů
Trump bude dle něj na fiskální stranu mířit spíše snahou o vytvoření dodatečných příjmů. Pokud má šéf Bílého domu narovnat finance, musí dle Hnáta hledat „významnější věci“ na straně příjmů.
Nebude se však podle něj jednat o daně, naopak se může Trumpova administrativa snažit o redefinici finančního systému či cel na dovoz kapitálu. Zmínil také otázku „celních válek“.
Hlavním zdrojem příjmů by podle Zahradníka měla být nyní cla. „Prezident Trump naopak slíbil před volbami ještě snížení daňové zátěže,“ uvedl.
Postava Elona Muska, kterého Trump pověřil škrty v americké administrativě, je dle Kotena „ztělesněním celého procesu“. „Skoro bych řekl, že to byla lehce taktika. Mít tam někoho, na koho mohou být lidé naštvaní,“ dodal s tím, že jde jen o spekulaci. Osoba Muska se dle něj stává velmi kontroverzní, je tak otázkou, jak se s tím americká společnost a Bílý dům popasují.
Kroky Donalda Trumpa americké ekonomice doposud příliš nepomohly. Inflační očekávání v zemi je nejvyšší od devadesátých let. Akcie amerických firem zaznamenávají výprodeje. Hodnota indexu S&P, který obsahuje cenné papíry pěti set amerických firem, od inaugurace Donalda Trumpa klesla zhruba o sedm a půl procenta.
Oslabuje také dolar, a to navzdory nejistotám ve světě. V takových dobách totiž investoři vyhledávají spíš silnou rezervní měnu, kterou americký dolar je. Místo vyššího zájmu ale měna oslabuje – od inaugurace zhruba o šest procent.
