Bílý dům čelí dalším soudním procesům a zároveň stupňuje svou kritiku justice. Proti omezení svého financování se žalobou rozhodlo bránit Rádio Svobodná Evropa. Soud zatím rozhodl, že rozpuštění americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) bylo protiústavní. Na rozhřešení se čeká také v případu dočasného zablokování deportace členů venezuelského gangu.
Bílý dům čelí žalobám a stupňuje kritiku justice
10 minut
Horizont ČT24: Bílý dům vs. americká justice
Černá páska přes nápis USAID se nelíbila propuštěným zaměstnancům. Někteří se proto obrátili na soud – a ten jim dal za pravdu. Rozpuštění USAID bylo podle verdiktu nejspíše nezákonné.
„Pravděpodobně to mnoha způsoby porušilo Ústavu Spojených států a tyto kroky poškodily nejen žalobce, ale také veřejný zájem,“ konstatoval federální soudce Theodore Chuang, jenž prozatím zakázal další škrty v agentuře, která dosud hrála klíčovou roli v rámci rozvojové a humanitární pomoci na řadě míst světa. Zároveň nařídil obnovit přístup k počítačům a e-mailům všem zaměstnancům.
„Máme tu zvlčilé soudce“
USAID byla jednou z prvních, na které se Trumpův úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) zaměřil. Americký prezident ji plánoval zrušit úplně. „Garantuji vám, že se odvoláme. Máme tu zvlčilé soudce, kteří ničí naši zemi,“ kontroval Trump.
Jiného soudce Jamese Boasberga pak Trump nazval radikálně levicovým šílencem a potížistou. A hlavně – vyzval k jeho odvolání. Proč? V tomto případě šlo o to, že ve chvíli, kdy do Salvadoru mířila trojice letadel se členy venezuelského gangu, Boasberg nařídil, aby se stroje vrátily. Bílý dům totiž k deportacím bez předchozího slyšení využil zákon z 18. století, který se dosud využíval jen v době válek.
„Lidé v této zemi dali prezidentu Trumpovi mandát k tomu, aby vyřešil krizi na hranicích, nelegální migraci a zločinnost ze strany nelegálních přistěhovalců. A to jsme přesně udělali. Zbavili jsme se teroristů. To by se mělo oslavovat,“ reagoval na nařízení vládní koordinátor pro ochranu hranic a deportace Tom Homan.
Ústa proti peru
Letadla se neobrátila. Deportovaní skončili v salvadorských věznicích a soudce žádá Bílý dům o vysvětlení, proč neuposlechl. „Je tu otázka, jestli má ústní nařízení stejnou váhu jako písemné,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Na vysvětlení, kde byla letadla v době písemného vydání nařízení, dal soudce Trumpově administrativě čas až do čtvrtečního poledne – a zmínil možnost odvolat se na princip státního tajemství, který chrání citlivé bezpečnostní informace před zveřejněním.
Boasberga se mezitím zastal předseda Nejvyššího soudu. John Roberts, před nímž Trump v lednu skládal prezidentskou přísahu, se přitom takto veřejně vyjadřuje výjimečně. Výroky hlavy státu, podle kterých by měl Boasberg a další soudci přijít o funkci, se mu nelíbí. „Již více než dvě století platí, že impeachment není vhodnou reakcí na nesouhlas s rozhodnutím soudu. K tomu slouží běžný odvolací proces,“ zdůraznil Roberts.
Konflikt výkonné a soudní moci
Moc výkonná se tak dostává do stále většího konfliktu s mocí soudní, která je kvůli republikánské většině v Kongresu jedinou protiváhou Bílého domu.
Trump ji zásobuje často kontroverzními nařízeními. Od své inaugurace jich podepsal dvaadevadesát. A v šestačtyřiceti z nich už soudy rozhodly o minimálně dočasném zastavení platnosti. I když ale Trumpovy odpůrce mohla tato první vlna soudních procesů povzbudit, právní bitvy teprve začínají. Spory by se mohly dostat až k Nejvyššímu soudu, kde už dřív konzervativní většina ukázala, že nemá problém s tím zvrátit precedens.
„Naše země je založena na předpokladu, že existují tři rovnocenné složky moci a že federální soudy řeknou, co je zákon, a další dvě se budou těchto rozhodnutí držet. Jakmile to skončí, budeme v této zemi ve velmi odlišné situaci. Už nebudeme zemí založenou na právním státu,“ upozornil právník Lee Gelernt.
Faktem nicméně je, že i přes spory s justicí se Trumpovi daří své plány do velké míry naplňovat. Ve Spojených státech jsou tak aktuálně tisíce úředníků a státních zaměstnanců bez práce a je možné, že soudy nakonec rozhodnou, že ani v případě deportací Bílý dům nic neporušil.
Petr Stejskal z Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo soudí, že je to i v kontextu jiných států něco zcela výjimečného, když výkonná moc otevřeně prohlašuje, že se nebude řídit rozhodnutími moci soudní. „Závažnost podtrhuje, že se nejedná o jednotlivé prohlášení, ale je to něco zcela systematického. Co se projevuje na vícero úrovních.“ Zejména útoky na jména jednotlivých soudců považuje Stejskal v právním státě za opravdu nebezpečné.
