Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.
„Vidím velkou odezvu, protože se k tomu přidali i zástupci zaměstnavatelů, takže z tohoto pohledu by to měla vláda udělat, a to co nejdříve,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zmínil, že propad reálných příjmů ve veřejné správě je asi dvacet procent. „Například v sociálních službách je to dokonce přes dvacet procent, takže v tomto případě nepožadujeme celý propad, ale jen část toho propadu,“ podotkl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale upozorňuje, že si to nemůže státní rozpočet dovolit. „Já si myslím, že ne. Bavme se o celkovém objemu platů, osobně se snažím, abychom měli méně zaměstnanců, ale ti, aby měli vyšší platy,“ podotkl Stanjura.
Ministr práce a sociálních věcí už před středečním jednáním s odbory a zaměstnavateli připustil, že by po zmrazení platů na začátku letoška mohly části státních zaměstnanců ve druhé polovině roku vzrůst i tabulkové platy. „Že by se u některé části těchto pracovníků ve veřejné sféře celkově přistoupilo i ke zvýšení tarifů. Povedeme o tom jednání,“ zmínil Jurečka.
Také podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jsou nároky v „nějaké míře pochopitelné a oprávněné.“ „Vidíme inflaci, vidíme, jak to s reálnými mzdami vypadá,“ podotkl.
Koaliční shoda není
Koaliční shoda na tom ale ani po třech měsících není. „Z rozpočtového hlediska je to naprosto nemožné, abychom zvyšovali platy,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek zmínil, že strana podporuje to, aby rostly mzdy ve všech sektorech včetně státního. „Myslím, že to zmrazení nebylo nejideálnější,“ podotkl.
Opozice požaduje zvýšení platů pro pracovníky státu minimálně o desetinu. „Za poslední dva roky, za doby Fialovy vlády, byl propad reálných mezd deset procent,“ poukázala místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová poukázala na to, že v Česku došlo k nejvyššímu propadu reálných mezd ze všech zemí OECD. „A ve veřejné sféře se nenavyšovalo. S výjimkou malého zvýšení u učitelů,“ zmínila Schillerová.
Ministři by chtěli o případném zvýšení platů státních zaměstnanců rozhodnout v létě. Poté, co vyhodnotí vývoj státního rozpočtu v první polovině letošního roku.
Předsednictvo tripartity se zabývalo ve středu i vládní novelou zákoníku práce, kterou bude projednávat sněmovna. Odbory se obávají, že se do normy dostane i možnost propuštění bez udání důvodu. Ministr práce několikrát zopakoval, že ve vládním návrhu toto ustanovení není a nebude. Doplnit ho zřejmě plánuje při projednávání v dolní komoře část poslanců.
Tripartita a návrhy NERVU
Tripartita řešila i návrhy, kterými chce Národní ekonomická rada vlády (NERV) dlouhodobě podpořit růst českého hospodářství. Zástupci vlády by měli na příštím předsednictvu tripartity 6. května představit vybraná opatření z návrhů na podporu ekonomiky, která by chtěl kabinet realizovat.
„Dohodli jsme se, že na příštím předsednictvu uděláme jakousi inventuru bodů, kterými by se vláda chtěla z návrhů NERV zabývat. Byli jsme premiérem informováni o tom, že samozřejmě ne všechny body, které NERV představila, jsou v zájmu této vlády, aby je realizovala,“ sdělil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj se chystá kabinet přijmout třeba některé body, které se týkají školství.
NERV navrhla soubor 37 opatření na podporu ekonomiky. Doporučuje třeba reformu školství, investice do vědy a výzkumu, zajištění dostupnosti školek k vyšší zaměstnanosti rodičů, sjednocování malých obcí, řízené přijímání pracovníků z ciziny, zavedení regulovaného trhu s konopím či modernizaci zákoníku práce. Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek řekl, že vybraných kroků by mohla být asi desítka.
Hospodářská strategie se má zveřejnit na podzim
Na přípravě nové hospodářské strategie Česka by se pak podle Rafaje měli podílet i zástupci zaměstnavatelů a odborů. Měli by být v pracovních týmech, záměry by se měly konzultovat. Výsledný dokument, který má nastavit ekonomické směřování Česka, by měl být do podzimu hotov. „Ministr průmyslu nás informoval, že by se strategií rád seznámil veřejnost na strojírenském veletrhu v Brně... Takhle jsme byli informováni,“ řekl Rafaj.
Podle Středuly by zástupci odborů a zaměstnavatelů měli se členy vlády debatovat o navrhované strategii v srpnu před dokončením. „V ČR je v tuto chvíli platných 282 strategií na národní úrovni, 61 evropských a 283 na úrovni regionální. To jsou tak obrovité počty, že je nutné to zesouladit. V tomto případě je to chaos, který nikdo není schopen pojmout. Myslíme si, že by to hospodářská strategie měla zastřešit,“ míní předák. Zmínil, že by se některá opatření mohla promítnout už do rozpočtu pro příští rok, a to v částce na prorůstová opatření.
