Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.
Odbory chtějí víc peněz pro státní zaměstnance. Přidání by podle Jurečky nemělo být plošné
Události ČT: Odbory žádají vyšší platy státním zaměstnancům (zdroj: ČT24)
Na Úřadu práce je místopředseda podnikového výboru odborové organizace František Gawel zaměstnaný už skoro třicet let. Výdělky se tam naposledy plošně zvýšily v roce 2022, a to o deset procent. „Moc lidí to tady neláká, teď došlo i k omezení benefitů,“ řekl s tím, že úředníci často žertují, že ráno vyřídí dávky klientům a odpoledne sobě.
Práci ani přesto Gawel měnit nechce, vyšší ohodnocení by ale ocenil. „Určitě bych se přikláněl tak k patnácti procentům, a to vzhledem k inflaci, která byla, aby to aspoň trochu vyrovnalo ten pokles reálné mzdy,“ komentoval.
Odbory vyzývají vládu, aby s nimi o platech začala jednat. Jaký růst budou žádat, ale před schůzkou komentovat nechtějí. Loni byl ve veřejné sféře průměrný plat přes 47 tisíc korun hrubého.
Podle ministra práce teď kabinet o penězích vede debatu. „Zhruba před dvěma týdny jsem předložil kolegům na koaliční radě předsedů veškerá data o tom, jak se za poslední roky, tedy od roku 2019, vyvíjí odměňování s tím, že jsme se dohodli, že si to na expertní úrovni strany prodiskutují, a to i včetně jednotlivých resortů,“ uvedl Jurečka.
Vládní strany se na postupu neshodnou
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už má pro svůj resort představu jasnou. „V průměru nejméně o pět procent by měly tarify růst. Samozřejmě záleží, jak se ten nárůst rozloží mezi jednotlivé třídy a platové stupně. To je k debatě,“ uvedl. U nepedagogů by podle něj bylo potřeba i větší navýšení.
„Systém vede k tomu, že tam jsou prostě některé profese, které jsou pod úrovní zaručené minimální mzdy. Myslím si, že to vyžaduje nějakou hlubší reformu, a vláda má vůli to řešit,“ uvedl za svůj resort ministr kultury Martin Baxa (ODS)..
Například TOP 09 ale s vyčleněním dalších peněz na platy ze státního rozpočtu nesouhlasí. A to ani v případě, že se bude dobře vyvíjet jeho letošní plnění. „Ve všech resortech došlo k navýšení rozpočtu, zvlášť na mzdy, a teď je to jenom o tom, jak je resort schopný a jak hospodaří,“ konstatoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Já jsem spíš proti nějakým plošným úpravám, neboť jsme šli cestou, například i na ministerstvu pro místní rozvoj, jakési individualizace, tedy využití prostředků, které máme,“ reagoval šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti).
Opozice je pro růst výdělků
Pro navyšování platů je opozice. Například podle zástupců hnutí ANO by mělo zvýšení minimálně kopírovat inflaci. „Určitě nějaké rozumné číslo, které by zase vrátilo veřejný sektor na určitou úroveň a dorovnalo jim ztráty, které nastaly,“ uvedla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Na platy státních zaměstnanců jde v letošním roce v součtu 266 miliard korun. Jde tak o podobnou částku jako v roce 2023.
