Inflaci v Česku se podařilo zkrotit. Výjimkou jsou služby

Nahrávám video

I když se podařilo inflaci v Česku zabrzdit, ceny služeb meziročně stále rostou více než pětiprocentním tempem. Podle analytiků totiž provozovatelé započítávají své zvýšené náklady na energie a zboží s určitým zpožděním, navíc museli ve svém odvětví navyšovat mzdy. Právě růst cen u služeb, tedy třeba hotelů, restaurací či dovolených, bude také důvodem k opatrnosti ve snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. I přesto by již měla celková míra inflace v tuzemsku zůstat u dvouprocentního cíle.

Některé hotely v centru Prahy nyní mají návštěvníků jako před pandemií. „Zvýšení cen bylo až v roce 2023, tam jsme to mohli díky zvýšené poptávce (udělat) hlavně v Praze, zatímco v regionech stále pokulháváme. Tři desítky procent inflace za poslední tři roky se nám v regionech do cen promítnout nepodařilo,“ říká ředitel jednoho z hotelových řetězců Lukáš Pytloun.

Nejvíc jim rostou náklady na mzdy a suroviny. V průměru tak ve čtrnácti hotelech zdražili o 28 procent. V některých z nich budou ceny navíc navyšovat i letos. Jiná je ale situace v jejich restauracích. I když za suroviny dají víc než před rokem, zdražovat tolik nemohou. „Tam nám to roste v řádu jednotek procent, bohužel nemůžeme zvedat ceny jenom na základě toho, že nám roste cena spotřebního koše,“ konstatoval Pytloun.

  • pohostinství, ubytování +8,7 %
  • rekreace a kultura +4,3 %
  • dovolená +3,7 %

Zdroj: ČSÚ

Právě ceny služeb, jako je ubytování nebo stravování, rostou v Česku pořád mnohem rychleji než ostatní položky. „Je to v současnosti ta nejdůležitější položka, která roste, která zatím není zabržděná, a proto myslím, že když budeme přísnější delší dobu, tak zkrotíme i inflaci v cenách služeb,“ míní guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

Podle člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala je téměř jistota, že ve službách bude nyní inflace vyšší než cíl centrální banky na dvou procentech. „A může to být ještě dlouhé měsíce. Je to jedno z těch rizik a vedle oslabující koruny jsou to pravděpodobně dvě věci, které vstupují do debaty, že by úrokové sazby nemusely klesat tak rychle, jak si doteď trh myslel,“ upozornil Stroukal.

Restaurace a hotely zdražily za rok skoro o devět procent, za kulturu nebo rekreaci dají Češi víc o téměř čtyři a půl procenta. „Potenciálnímu zdražování v sektoru služeb nahrává i fakt, že s tím, jak už klesá index spotřebitelských cen, tak Čechům reálně porostou mzdy, takže jejich chuť k utrácení bude větší,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.

Dražší nájmy

Podobná je teď i situace s bydlením. Nájemné v únoru vzrostlo podle statistiků skoro o sedm procent a zdražovaly i další položky jako vodné nebo stočné. Dvoupokojový byt v Brně si lidé mohou aktuálně pronajmout za dvacet tisíc korun, ale počítat ještě musejí s dalšími poplatky. I když se zdražuje, zájemců o nájemní bydlení přibývá.

  • nájemné +6,8 %
  • vodné +10,9 %
  • stočné +10,5 %
  • výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu +4,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by se měl růst cen stabilizovat plošně. „Přece jen domácí kupní síla je o něco nižší, než jakou jsme viděli před několika lety, proto není prostor, abychom viděli razantní navyšování cen,“ myslí si Gapko.

I proto budou v následujících měsících centrální bankéři ve snižování sazeb podle ekonomů spíš opatrnější. Možné zdražování hrozí třeba už jen proto, že si na něj lidé zvykli. ČNB v březnu snížila sazby o půl procentního bodu.

Rizikem pro další vývoj inflace je i slábnoucí česká měna, která prodražuje zboží ze zahraničí. Jen za poslední tři měsíce se za euro platí víc o šedesát haléřů. Aktuálně je to 25,30 koruny. Ještě výrazněji koruna letos oslabila k dolaru, a to z 22,50 na 23,50. Na výhledu se analytici neshodnou, rozhodnou podle nich i kroky ČNB.

I tak je aktuální inflace na kýžených dvou procentech, předcházely tomu ale bouřlivé tři roky. Nejrychlejší, osmnáctiprocentní tempo zdražování statistici evidovali předloni v září. Od té doby postupně brzdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 18 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.