Inflaci v Česku se podařilo zkrotit. Výjimkou jsou služby

Nahrávám video

I když se podařilo inflaci v Česku zabrzdit, ceny služeb meziročně stále rostou více než pětiprocentním tempem. Podle analytiků totiž provozovatelé započítávají své zvýšené náklady na energie a zboží s určitým zpožděním, navíc museli ve svém odvětví navyšovat mzdy. Právě růst cen u služeb, tedy třeba hotelů, restaurací či dovolených, bude také důvodem k opatrnosti ve snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. I přesto by již měla celková míra inflace v tuzemsku zůstat u dvouprocentního cíle.

Některé hotely v centru Prahy nyní mají návštěvníků jako před pandemií. „Zvýšení cen bylo až v roce 2023, tam jsme to mohli díky zvýšené poptávce (udělat) hlavně v Praze, zatímco v regionech stále pokulháváme. Tři desítky procent inflace za poslední tři roky se nám v regionech do cen promítnout nepodařilo,“ říká ředitel jednoho z hotelových řetězců Lukáš Pytloun.

Nejvíc jim rostou náklady na mzdy a suroviny. V průměru tak ve čtrnácti hotelech zdražili o 28 procent. V některých z nich budou ceny navíc navyšovat i letos. Jiná je ale situace v jejich restauracích. I když za suroviny dají víc než před rokem, zdražovat tolik nemohou. „Tam nám to roste v řádu jednotek procent, bohužel nemůžeme zvedat ceny jenom na základě toho, že nám roste cena spotřebního koše,“ konstatoval Pytloun.

  • pohostinství, ubytování +8,7 %
  • rekreace a kultura +4,3 %
  • dovolená +3,7 %

Zdroj: ČSÚ

Právě ceny služeb, jako je ubytování nebo stravování, rostou v Česku pořád mnohem rychleji než ostatní položky. „Je to v současnosti ta nejdůležitější položka, která roste, která zatím není zabržděná, a proto myslím, že když budeme přísnější delší dobu, tak zkrotíme i inflaci v cenách služeb,“ míní guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

Podle člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala je téměř jistota, že ve službách bude nyní inflace vyšší než cíl centrální banky na dvou procentech. „A může to být ještě dlouhé měsíce. Je to jedno z těch rizik a vedle oslabující koruny jsou to pravděpodobně dvě věci, které vstupují do debaty, že by úrokové sazby nemusely klesat tak rychle, jak si doteď trh myslel,“ upozornil Stroukal.

Restaurace a hotely zdražily za rok skoro o devět procent, za kulturu nebo rekreaci dají Češi víc o téměř čtyři a půl procenta. „Potenciálnímu zdražování v sektoru služeb nahrává i fakt, že s tím, jak už klesá index spotřebitelských cen, tak Čechům reálně porostou mzdy, takže jejich chuť k utrácení bude větší,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.

Dražší nájmy

Podobná je teď i situace s bydlením. Nájemné v únoru vzrostlo podle statistiků skoro o sedm procent a zdražovaly i další položky jako vodné nebo stočné. Dvoupokojový byt v Brně si lidé mohou aktuálně pronajmout za dvacet tisíc korun, ale počítat ještě musejí s dalšími poplatky. I když se zdražuje, zájemců o nájemní bydlení přibývá.

  • nájemné +6,8 %
  • vodné +10,9 %
  • stočné +10,5 %
  • výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu +4,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by se měl růst cen stabilizovat plošně. „Přece jen domácí kupní síla je o něco nižší, než jakou jsme viděli před několika lety, proto není prostor, abychom viděli razantní navyšování cen,“ myslí si Gapko.

I proto budou v následujících měsících centrální bankéři ve snižování sazeb podle ekonomů spíš opatrnější. Možné zdražování hrozí třeba už jen proto, že si na něj lidé zvykli. ČNB v březnu snížila sazby o půl procentního bodu.

Rizikem pro další vývoj inflace je i slábnoucí česká měna, která prodražuje zboží ze zahraničí. Jen za poslední tři měsíce se za euro platí víc o šedesát haléřů. Aktuálně je to 25,30 koruny. Ještě výrazněji koruna letos oslabila k dolaru, a to z 22,50 na 23,50. Na výhledu se analytici neshodnou, rozhodnou podle nich i kroky ČNB.

I tak je aktuální inflace na kýžených dvou procentech, předcházely tomu ale bouřlivé tři roky. Nejrychlejší, osmnáctiprocentní tempo zdražování statistici evidovali předloni v září. Od té doby postupně brzdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...