Inflaci v Česku se podařilo zkrotit. Výjimkou jsou služby

5 minut
Události: Z cenové stability v Česku vybočuje zdražování ve službách
Zdroj: ČT24

I když se podařilo inflaci v Česku zabrzdit, ceny služeb meziročně stále rostou více než pětiprocentním tempem. Podle analytiků totiž provozovatelé započítávají své zvýšené náklady na energie a zboží s určitým zpožděním, navíc museli ve svém odvětví navyšovat mzdy. Právě růst cen u služeb, tedy třeba hotelů, restaurací či dovolených, bude také důvodem k opatrnosti ve snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. I přesto by již měla celková míra inflace v tuzemsku zůstat u dvouprocentního cíle.

Některé hotely v centru Prahy nyní mají návštěvníků jako před pandemií. „Zvýšení cen bylo až v roce 2023, tam jsme to mohli díky zvýšené poptávce (udělat) hlavně v Praze, zatímco v regionech stále pokulháváme. Tři desítky procent inflace za poslední tři roky se nám v regionech do cen promítnout nepodařilo,“ říká ředitel jednoho z hotelových řetězců Lukáš Pytloun.

Nejvíc jim rostou náklady na mzdy a suroviny. V průměru tak ve čtrnácti hotelech zdražili o 28 procent. V některých z nich budou ceny navíc navyšovat i letos. Jiná je ale situace v jejich restauracích. I když za suroviny dají víc než před rokem, zdražovat tolik nemohou. „Tam nám to roste v řádu jednotek procent, bohužel nemůžeme zvedat ceny jenom na základě toho, že nám roste cena spotřebního koše,“ konstatoval Pytloun.

  • pohostinství, ubytování +8,7 %
  • rekreace a kultura +4,3 %
  • dovolená +3,7 %

Zdroj: ČSÚ

Právě ceny služeb, jako je ubytování nebo stravování, rostou v Česku pořád mnohem rychleji než ostatní položky. „Je to v současnosti ta nejdůležitější položka, která roste, která zatím není zabržděná, a proto myslím, že když budeme přísnější delší dobu, tak zkrotíme i inflaci v cenách služeb,“ míní guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

Podle člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala je téměř jistota, že ve službách bude nyní inflace vyšší než cíl centrální banky na dvou procentech. „A může to být ještě dlouhé měsíce. Je to jedno z těch rizik a vedle oslabující koruny jsou to pravděpodobně dvě věci, které vstupují do debaty, že by úrokové sazby nemusely klesat tak rychle, jak si doteď trh myslel,“ upozornil Stroukal.

Restaurace a hotely zdražily za rok skoro o devět procent, za kulturu nebo rekreaci dají Češi víc o téměř čtyři a půl procenta. „Potenciálnímu zdražování v sektoru služeb nahrává i fakt, že s tím, jak už klesá index spotřebitelských cen, tak Čechům reálně porostou mzdy, takže jejich chuť k utrácení bude větší,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.

Dražší nájmy

Podobná je teď i situace s bydlením. Nájemné v únoru vzrostlo podle statistiků skoro o sedm procent a zdražovaly i další položky jako vodné nebo stočné. Dvoupokojový byt v Brně si lidé mohou aktuálně pronajmout za dvacet tisíc korun, ale počítat ještě musejí s dalšími poplatky. I když se zdražuje, zájemců o nájemní bydlení přibývá.

  • nájemné +6,8 %
  • vodné +10,9 %
  • stočné +10,5 %
  • výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu +4,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by se měl růst cen stabilizovat plošně. „Přece jen domácí kupní síla je o něco nižší, než jakou jsme viděli před několika lety, proto není prostor, abychom viděli razantní navyšování cen,“ myslí si Gapko.

I proto budou v následujících měsících centrální bankéři ve snižování sazeb podle ekonomů spíš opatrnější. Možné zdražování hrozí třeba už jen proto, že si na něj lidé zvykli. ČNB v březnu snížila sazby o půl procentního bodu.

Rizikem pro další vývoj inflace je i slábnoucí česká měna, která prodražuje zboží ze zahraničí. Jen za poslední tři měsíce se za euro platí víc o šedesát haléřů. Aktuálně je to 25,30 koruny. Ještě výrazněji koruna letos oslabila k dolaru, a to z 22,50 na 23,50. Na výhledu se analytici neshodnou, rozhodnou podle nich i kroky ČNB.

I tak je aktuální inflace na kýžených dvou procentech, předcházely tomu ale bouřlivé tři roky. Nejrychlejší, osmnáctiprocentní tempo zdražování statistici evidovali předloni v září. Od té doby postupně brzdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 16 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 19 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 21 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...