Inflaci v Česku se podařilo zkrotit. Výjimkou jsou služby

5 minut
Události: Z cenové stability v Česku vybočuje zdražování ve službách
Zdroj: ČT24

I když se podařilo inflaci v Česku zabrzdit, ceny služeb meziročně stále rostou více než pětiprocentním tempem. Podle analytiků totiž provozovatelé započítávají své zvýšené náklady na energie a zboží s určitým zpožděním, navíc museli ve svém odvětví navyšovat mzdy. Právě růst cen u služeb, tedy třeba hotelů, restaurací či dovolených, bude také důvodem k opatrnosti ve snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. I přesto by již měla celková míra inflace v tuzemsku zůstat u dvouprocentního cíle.

Některé hotely v centru Prahy nyní mají návštěvníků jako před pandemií. „Zvýšení cen bylo až v roce 2023, tam jsme to mohli díky zvýšené poptávce (udělat) hlavně v Praze, zatímco v regionech stále pokulháváme. Tři desítky procent inflace za poslední tři roky se nám v regionech do cen promítnout nepodařilo,“ říká ředitel jednoho z hotelových řetězců Lukáš Pytloun.

Nejvíc jim rostou náklady na mzdy a suroviny. V průměru tak ve čtrnácti hotelech zdražili o 28 procent. V některých z nich budou ceny navíc navyšovat i letos. Jiná je ale situace v jejich restauracích. I když za suroviny dají víc než před rokem, zdražovat tolik nemohou. „Tam nám to roste v řádu jednotek procent, bohužel nemůžeme zvedat ceny jenom na základě toho, že nám roste cena spotřebního koše,“ konstatoval Pytloun.

  • pohostinství, ubytování +8,7 %
  • rekreace a kultura +4,3 %
  • dovolená +3,7 %

Zdroj: ČSÚ

Právě ceny služeb, jako je ubytování nebo stravování, rostou v Česku pořád mnohem rychleji než ostatní položky. „Je to v současnosti ta nejdůležitější položka, která roste, která zatím není zabržděná, a proto myslím, že když budeme přísnější delší dobu, tak zkrotíme i inflaci v cenách služeb,“ míní guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

Podle člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala je téměř jistota, že ve službách bude nyní inflace vyšší než cíl centrální banky na dvou procentech. „A může to být ještě dlouhé měsíce. Je to jedno z těch rizik a vedle oslabující koruny jsou to pravděpodobně dvě věci, které vstupují do debaty, že by úrokové sazby nemusely klesat tak rychle, jak si doteď trh myslel,“ upozornil Stroukal.

Restaurace a hotely zdražily za rok skoro o devět procent, za kulturu nebo rekreaci dají Češi víc o téměř čtyři a půl procenta. „Potenciálnímu zdražování v sektoru služeb nahrává i fakt, že s tím, jak už klesá index spotřebitelských cen, tak Čechům reálně porostou mzdy, takže jejich chuť k utrácení bude větší,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.

Dražší nájmy

Podobná je teď i situace s bydlením. Nájemné v únoru vzrostlo podle statistiků skoro o sedm procent a zdražovaly i další položky jako vodné nebo stočné. Dvoupokojový byt v Brně si lidé mohou aktuálně pronajmout za dvacet tisíc korun, ale počítat ještě musejí s dalšími poplatky. I když se zdražuje, zájemců o nájemní bydlení přibývá.

  • nájemné +6,8 %
  • vodné +10,9 %
  • stočné +10,5 %
  • výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu +4,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by se měl růst cen stabilizovat plošně. „Přece jen domácí kupní síla je o něco nižší, než jakou jsme viděli před několika lety, proto není prostor, abychom viděli razantní navyšování cen,“ myslí si Gapko.

I proto budou v následujících měsících centrální bankéři ve snižování sazeb podle ekonomů spíš opatrnější. Možné zdražování hrozí třeba už jen proto, že si na něj lidé zvykli. ČNB v březnu snížila sazby o půl procentního bodu.

Rizikem pro další vývoj inflace je i slábnoucí česká měna, která prodražuje zboží ze zahraničí. Jen za poslední tři měsíce se za euro platí víc o šedesát haléřů. Aktuálně je to 25,30 koruny. Ještě výrazněji koruna letos oslabila k dolaru, a to z 22,50 na 23,50. Na výhledu se analytici neshodnou, rozhodnou podle nich i kroky ČNB.

I tak je aktuální inflace na kýžených dvou procentech, předcházely tomu ale bouřlivé tři roky. Nejrychlejší, osmnáctiprocentní tempo zdražování statistici evidovali předloni v září. Od té doby postupně brzdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 15 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...