Inflaci v Česku se podařilo zkrotit. Výjimkou jsou služby

Nahrávám video
Události: Z cenové stability v Česku vybočuje zdražování ve službách
Zdroj: ČT24

I když se podařilo inflaci v Česku zabrzdit, ceny služeb meziročně stále rostou více než pětiprocentním tempem. Podle analytiků totiž provozovatelé započítávají své zvýšené náklady na energie a zboží s určitým zpožděním, navíc museli ve svém odvětví navyšovat mzdy. Právě růst cen u služeb, tedy třeba hotelů, restaurací či dovolených, bude také důvodem k opatrnosti ve snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. I přesto by již měla celková míra inflace v tuzemsku zůstat u dvouprocentního cíle.

Některé hotely v centru Prahy nyní mají návštěvníků jako před pandemií. „Zvýšení cen bylo až v roce 2023, tam jsme to mohli díky zvýšené poptávce (udělat) hlavně v Praze, zatímco v regionech stále pokulháváme. Tři desítky procent inflace za poslední tři roky se nám v regionech do cen promítnout nepodařilo,“ říká ředitel jednoho z hotelových řetězců Lukáš Pytloun.

Nejvíc jim rostou náklady na mzdy a suroviny. V průměru tak ve čtrnácti hotelech zdražili o 28 procent. V některých z nich budou ceny navíc navyšovat i letos. Jiná je ale situace v jejich restauracích. I když za suroviny dají víc než před rokem, zdražovat tolik nemohou. „Tam nám to roste v řádu jednotek procent, bohužel nemůžeme zvedat ceny jenom na základě toho, že nám roste cena spotřebního koše,“ konstatoval Pytloun.

  • pohostinství, ubytování +8,7 %
  • rekreace a kultura +4,3 %
  • dovolená +3,7 %

Zdroj: ČSÚ

Právě ceny služeb, jako je ubytování nebo stravování, rostou v Česku pořád mnohem rychleji než ostatní položky. „Je to v současnosti ta nejdůležitější položka, která roste, která zatím není zabržděná, a proto myslím, že když budeme přísnější delší dobu, tak zkrotíme i inflaci v cenách služeb,“ míní guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

Podle člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala je téměř jistota, že ve službách bude nyní inflace vyšší než cíl centrální banky na dvou procentech. „A může to být ještě dlouhé měsíce. Je to jedno z těch rizik a vedle oslabující koruny jsou to pravděpodobně dvě věci, které vstupují do debaty, že by úrokové sazby nemusely klesat tak rychle, jak si doteď trh myslel,“ upozornil Stroukal.

Restaurace a hotely zdražily za rok skoro o devět procent, za kulturu nebo rekreaci dají Češi víc o téměř čtyři a půl procenta. „Potenciálnímu zdražování v sektoru služeb nahrává i fakt, že s tím, jak už klesá index spotřebitelských cen, tak Čechům reálně porostou mzdy, takže jejich chuť k utrácení bude větší,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.

Dražší nájmy

Podobná je teď i situace s bydlením. Nájemné v únoru vzrostlo podle statistiků skoro o sedm procent a zdražovaly i další položky jako vodné nebo stočné. Dvoupokojový byt v Brně si lidé mohou aktuálně pronajmout za dvacet tisíc korun, ale počítat ještě musejí s dalšími poplatky. I když se zdražuje, zájemců o nájemní bydlení přibývá.

  • nájemné +6,8 %
  • vodné +10,9 %
  • stočné +10,5 %
  • výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu +4,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by se měl růst cen stabilizovat plošně. „Přece jen domácí kupní síla je o něco nižší, než jakou jsme viděli před několika lety, proto není prostor, abychom viděli razantní navyšování cen,“ myslí si Gapko.

I proto budou v následujících měsících centrální bankéři ve snižování sazeb podle ekonomů spíš opatrnější. Možné zdražování hrozí třeba už jen proto, že si na něj lidé zvykli. ČNB v březnu snížila sazby o půl procentního bodu.

Rizikem pro další vývoj inflace je i slábnoucí česká měna, která prodražuje zboží ze zahraničí. Jen za poslední tři měsíce se za euro platí víc o šedesát haléřů. Aktuálně je to 25,30 koruny. Ještě výrazněji koruna letos oslabila k dolaru, a to z 22,50 na 23,50. Na výhledu se analytici neshodnou, rozhodnou podle nich i kroky ČNB.

I tak je aktuální inflace na kýžených dvou procentech, předcházely tomu ale bouřlivé tři roky. Nejrychlejší, osmnáctiprocentní tempo zdražování statistici evidovali předloni v září. Od té doby postupně brzdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...