Podle bývalého guvernéra ČNB a expremiéra Jiřího Rusnoka i členky NERV a poradkyně předsedy vlády Heleny Horské jsou největším problémem v zemědělství přebujelé dotace a otázka jejich efektivity. V pořadu Otázky Václava Moravce se shodli na tom, že je potřeba jejich výrazné zjednodušení. Nad otázkou stavu tuzemského zemědělství a ekonomiky debatovali spolu s exministryní práce a sociálních věcí a poradkyní ČMKOS Janou Maláčovou (SOCDEM). Všichni mluvčí se shodli na tom, že je potřeba českou ekonomiku restrukturalizovat.
Zemědělství bez dotací nežije, je to celoevropský problém, říká Horská. S Rusnokem volají po jejich zjednodušení
Otázky Václava Moravce o stavu českého zemědělství a ekonomiky (zdroj: ČT24)
Horská za klíčový problém zemědělství označila to, že „z hlediska míry regulovanosti bez dotací nežije“. Podle ní je to ale celoevropský problém. Podnikatelé o ně nechtějí přijít a někteří si stěžují, že jsou v rámci přidělování dotací diskriminováni.
Ekonomka by si proto přála analýzu efektivity dotací, toho, co přináší státu a co přináší podnikatelům. Po kritice, proč NERV takový text nevypracoval, reagovala, že takový dokument by mělo předložit ministerstvo zemědělství.
Omezit a zjednodušit dotace, shodnou se Horská s Rusnokem
Se slovy Horské souhlasil i Rusnok. Podle něj v Česku probíhá boj o dotace – zemědělci si myslí, že mají právo na to, aby jim stát přidělil peníze, bez nichž by byli nekonkurenceschopní. Dotace být musí, míní, jejich smysl vidí například v udržování rázu krajiny či zvyšování zaměstnanosti venkova. Podle Rusnoka však vždy někdo bude cítit křivdu kvůli tomu, že dostává méně než druhý.
Ideální je podle něj mít co nejméně dotací a rozdělovat je co nejjednodušeji. Podle něj je tedy nutné, a tomu přitakává i Horská, zásadní zjednodušení distribuce dotací.
Maláčová zdůraznila, že zemědělství je těžká a namáhavá práce, která je v zájmu České republiky a „soběstačnosti a odolnosti českého hospodářství“. Handicap této vlády vidí v tom, že nemá připraveny důkladnější analýzy, aby mohla problém dotací podrobněji zmapovat.
To přiznává i Horská. Podle ní ale NERV tlačí na vládu, aby věci posouvala kupředu. Zdůraznila ale, že NERV nemá kapacitu a data k tomu, aby za vládu dělal hospodářskou politiku.
Nesouhlas s návrhy ministra zemědělství
Na dva návrhy ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) by Rusnok nekývl. Zrušení zdanění dotací by totiž de facto znamenalo jejich zvýšení, přitom bývalý premiér by je spíš omezil. Výborný dále navrhuje slevu na sociálním pojištění. To by ale mohlo rozpoutat řetězovou reakci a pak by nebylo dost peněz na dávky a důchody, poznamenal Rusnok.
Ani Horská s návrhy Výborného nesouhlasí. Na místě podle ní nejsou ústupky, klade si totiž otázku, kde by pak ústupky skončily.
S ostatními debatujícími se shodne, že na místě je velká systémová ekonomická reforma. Pro její prosazení je ale nutná shoda napříč politickým spektrem. Přesahuje totiž možnosti této vlády.
Načítání...
Opatrný optimismus i předčasná radost z ozdravování ekonomiky
Dále se diskuze přesunula na téma celkového stavu české ekonomiky. „Evropa jako celek stagnuje. V některých zemích je pokles ve složce soukromé a domácností menší, jinde větší. My jsme o něco více vidět,“ řekl Rusnok.
„Lidé vnímají, že nás nečekají úplně dobré roky,“ konstatoval bývalý guvernér ČNB. Musí se podle něj změnit struktura české ekonomiky – více trpí změnami, jelikož je energeticky náročnější, orientovaná na automobilový průmysl, na export a zahraniční obchod.
Horská věří, že tuzemská ekonomika má to nejhorší za sebou a nízká lednová inflace je toho důkazem. Letos podle ní česká společnost pocítí růst reálných příjmů. Udržet inflaci kolem dvou procent nicméně bude ještě náročné, ale i kdyby se měla pohybovat okolo tří procent, je to v porovnání s loňským šokem dobrý výsledek, doplnila.
Podle ní je také dobrá zpráva, že firmy investují, zeštíhlila se spotřeba vlády a začíná se i oživovat export a je tedy mnoho signálů, že se ekonomika uzdravuje. Průmysl ale podle ní ještě bude procházet těžkostmi.
Podle Maláčové je naopak radost z poklesu cenového růstu „předčasná a přepálená“. Podle ní v regionu výrazně zaostáváme, a to i například za Polskem. Od vlády nevidí žádná prorůstová opatření. Obrovský dopad měla inflace podle ní například na úspory lidí.
Rusnok k poklesu míry inflace podotkl, že „z jednoho měsíce se nemá dělat relevantní závěr“, bere ale v potaz odhady důvěryhodných institucí, jako je ČNB nebo ministerstvo financí a podobně. Pokud inflace skončí na úrovni tří procent, bude spokojený, jelikož oproti loňským dvanácti procentům se výrazně sníží. Rusnok s Maláčovou ale souhlasí v tom, že nálady spotřebitelů se zázračně nezlepší, a podle něj tedy v tomto ohledu také není důvod k oslavám.
Otázky Václava Moravce 2. část (zdroj: ČT24)
Návrh na výpovědi bez udání důvodu
Diskutovaný byl i jeden ze sedmatřiceti návrhů NERV na oživení ekonomiky – podání výpovědi zaměstnanci bez udání důvodu, který vzbudil nevoli na politické scéně. Horská si za návrhem NERVu stojí, Maláčová s ním zásadně nesouhlasí. Podle Rusnoka je ale důležitější například to, že u nás zisk stavebního povolení trvá deset let, v čemž jsme v Evropě výrazně pozadu. Podle něj je opatření s výpovědí „výstřel mimo terč“ a v „menu NERVu je spousta lepších a reálnějších návrhů“.
Podle Maláčové chybí NERVu důkladná analýza a všechna její opatření míří proti pracujícím lidem. Ekonomickému týmu vytýká například to, že neřeší řadu klíčových témat, jako jsou vysoké ceny energií nebo růst šedé ekonomiky, a materiál NERVu tak podle ní míří mimo podstatu problému.
Horská přiznává, že cítí handicap v oblasti ekonomiky v tom, že chybí experti, a návrhy NERVu mají za cíl „jen“ rozpohybovat zabetonovaný trh práce, z čehož viní předchozí vlády. Zdůrazňuje, že Česko potřebuje zásadní daňovou reformu, k čemuž je ale nutný konsenzus na politické i expertní úrovni. Podle Rusnoka i Horské hospodářská politika vlády sama o sobě nedokáže restrukturalizovat českou ekonomiku a není možné rychle přetavit subdodavatelskou ekonomiku v ekonomického tygra.