Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu o tom ve čtvrtek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že se veto přehlasovat podaří, prezidentův krok ho nepřekvapil.
„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů,“ napsal Zeman.
Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká výpadek ve výši 90 miliard korun. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,“ dodal Zeman.
V roce 2020 sněmovna schválila návrh někdejší vlády Andreje Babiše (ANO) s podporou opoziční SPD na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček vetuje. Premiér mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.
Poslanci budou muset nyní Zemanovo veto přehlasovat většinou 101 hlasů, vládní koalice má k tomu k dispozici 108 poslanců. Stát se tak musí na řádné sněmovní schůzi, poslanci by se tak novelou zákona mohli zabývat od 15. listopadu.
Vláda: Veto sněmovna přehlasuje
Fiala nepochybuje, že vládní většina veto přehlasuje. Zemanův krok ho nepřekvapil, protože hlava státu má některé odlišné názory na hospodářskou a rozpočtovou politiku. „Jsem přesvědčen, že novela odpovídá reálné situaci a výzvám, na které musíme reagovat,“ zdůraznil ve čtvrtek premiér. Zmínil v té souvislosti rozpočtové nároky na pomoc lidem s inflací a cenami energií.
Předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová se v reakci rovněž nechala slyšet, že poslanci veto prezidenta přehlasují. Podle ní je Zemanův krok zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lány. Té poslanci na letošní rok odebrali 30 milionů korun kvůli tomu, že v jejím čele stojí Miloš Balák, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman mu ale dal milost a Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal. V říjnu na svůj post rezignoval, odejde na konci roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek upozornil, že zrušení superhrubé mzdy se začalo uplatňovat až v roce 2021. „Prezidentovo zdůvodnění veta by bylo validní až při vetování rozpočtu 2023. O skutečných důvodech veta novely rozpočtu 2022 můžeme jen spekulovat,“ napsal na Twitteru. Veto nepovažuje za velkou překážku a očekává, že ho koalice přehlasuje. „Cílem je, aby novelizovaný rozpočet, který přináší desítky miliard korun navíc na pomoc s cenami energií, platil co nejdříve,“ dodal.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpoledne upozornil, že kabinet dodatečných 160 miliard, které novela zajišťuje, nutně potřebuje. Například na výplatu zvýšených důchodů. Právě sociální výdaje rostou v novele státního rozpočtu kvůli zvyšování důchodů a sociálních dávek nejvíc.
Vláda musí s projednáním novely státního rozpočtu spěchat. Pokud by ji sněmovna neschválila během tří týdnů, hrozilo by podle Jurečky, že by nemusel mít stát dost peněz na výplatu důchodů. Jako kritické datum označuje ministr 20. listopad.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) si myslí, že prezidentské odmítnutí novely zákona je významnější, než ho politici či média prezentují. „Je to vůbec první veto prezidenta republiky Zemana, co se týče rozpočtu. Dříve prezidenti do tak významného zákona nezasahovali. Je to i ke konci jeho mandátu jisté překročení ústavních principů, které nemusí být psané, ale vychází z kulturních zvyklostí,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Zemanovo veto je podle předsedkyně opozičního poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové výrazem prezidentovy snahy diskutovat o lepší konsolidaci veřejných financí. „Důvody čtu tak, že prezident sice mluví o novele zákona o dani z příjmu fyzických osob, ale spíše by chtěl konzultaci o stavu veřejných financí,“ uvedla v Událostech, komentářích. Souvislost s financováním prezidentské kanceláře, o které hovořila předsedkyně dolní komory Pekarová Adamová, považuje za iracionální.
„Souhlasíme s tím, že pan prezident vetoval rozpočet, ale ne s tím důvodem, protože zrušení superhrubé mzdy i díky hlasům SPD bylo správným krokem, protože lidé mají více peněz v peněženkách,“ míní předseda SPD Tomio Okamura. S tím souhlasí i bývalá ministryně financí Schillerová, která ale zároveň dodala, že podporuje zvýšení nepřímých daní, například spotřební taxy na alkohol, tabákové výrobky či hazardní hry.
Důsledek války na Ukrajině
Novela zákona o rozpočtu navyšuje jeho schválený schodek z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Vláda s návrhem navýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně navyšuje příjmy rozpočtu vlivem vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.
Fiala již dříve řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Opozice naopak hospodaření vlády kritizuje. Podle opozičního hnutí SPD vláda zbytečně zadlužuje zemi, podle hnutí ANO vláda rezignovala na úspory.
Navýšený rozpočet přidává například 38 miliard na boj s vysokými cenami energií pro firmy i domácnosti. Přidává sedm miliard například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče. Z rozpočtu prezidentské kanceláře odebírá 30 milionů korun na lesní hospodářství.
