Slovenská vláda schválila dohodu s lékařskými odbory

Nahrávám video

Slovenská vláda v pátek schválila dohodu s lékařským odborovým sdružením LOZ. Kabinet předpokládá, že situace ve zdravotnictví by se díky ní mohla uklidnit do konce února. K ujednání, které má třicet stran, došlo i přesto, že o něm nejednal parlament, což požadovali právě lékařští odboráři, píše Denník N. Podle něj to znamená, že ke změnám zákonů se vláda jen zavazuje.

Pokud by dohodu Národní rada, tedy slovenský parlament, neschválila, výpovědi lékařů začnou platit od března, upozornil Denník N.

Případný odchod více než 3300 nespokojených lékařů, tedy většiny nemocničních doktorů, by podle odborníků ochromil na začátku příštího roku provoz slovenských nemocnic. Podobnou situaci země zažila už v roce 2011, kdy nemocnicím na Slovensku přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

„Vyhrál slovenský pacient, vyhrál díky kompromisu. Přejeme si smír,“ řekl tamní ministr zdravotnictví Kamil Šaško k dohodě s LOZ, které předcházela série jednání zástupců vlády a odborů. Vláda se podle něj mimo jiné zavázala, že navrhne parlamentu zrušit nedávno schválený zákon, kterým chtěl kabinet přinutit nespokojené lékaře pracovat, a to pod hrozbou jejich trestního stíhání.

„Děkuji lékařům ve výpovědi, že se postavili za své pacienty. Žádáme, aby se naše zdravotnictví zlepšilo, aby nebylo byznysem pro finanční skupiny,“ apeloval šéf LOZ Peter Visolajský na společné tiskové konferenci se slovenským ministrem zdravotnictví.

Nynější dohoda zaručuje části lékařů dříve dohodnuté tempo růstu platů. Právě škrty v této oblasti, které kabinet prosadil v rámci konsolidačního balíčku letos v říjnu a bez dohody se zdravotníky, vyvolaly hromadné výpovědi.

Dohoda mezi vládou a LOZ počítá s tím, že platové garance se nebudou vztahovat na ty lékaře, kteří pracují v nemocnicích na kratší než poloviční úvazek a zároveň vykonávají praxi hlavně mimo nemocnice. Kromě toho se dohoda týká také změn ve financování zdravotnických zařízení, v reformě vzdělávání lékařů či navýšení počtu studentů lékařských fakult. K naplnění některých ustanovení dohody bude třeba změnit příslušné zákony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 2 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.