Slovenská vláda schválila dohodu s lékařskými odbory

Nahrávám video
Události: Dohoda slovenské vlády s lékaři
Zdroj: ČT24

Slovenská vláda v pátek schválila dohodu s lékařským odborovým sdružením LOZ. Kabinet předpokládá, že situace ve zdravotnictví by se díky ní mohla uklidnit do konce února. K ujednání, které má třicet stran, došlo i přesto, že o něm nejednal parlament, což požadovali právě lékařští odboráři, píše Denník N. Podle něj to znamená, že ke změnám zákonů se vláda jen zavazuje.

Pokud by dohodu Národní rada, tedy slovenský parlament, neschválila, výpovědi lékařů začnou platit od března, upozornil Denník N.

Případný odchod více než 3300 nespokojených lékařů, tedy většiny nemocničních doktorů, by podle odborníků ochromil na začátku příštího roku provoz slovenských nemocnic. Podobnou situaci země zažila už v roce 2011, kdy nemocnicím na Slovensku přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

„Vyhrál slovenský pacient, vyhrál díky kompromisu. Přejeme si smír,“ řekl tamní ministr zdravotnictví Kamil Šaško k dohodě s LOZ, které předcházela série jednání zástupců vlády a odborů. Vláda se podle něj mimo jiné zavázala, že navrhne parlamentu zrušit nedávno schválený zákon, kterým chtěl kabinet přinutit nespokojené lékaře pracovat, a to pod hrozbou jejich trestního stíhání.

„Děkuji lékařům ve výpovědi, že se postavili za své pacienty. Žádáme, aby se naše zdravotnictví zlepšilo, aby nebylo byznysem pro finanční skupiny,“ apeloval šéf LOZ Peter Visolajský na společné tiskové konferenci se slovenským ministrem zdravotnictví.

Nynější dohoda zaručuje části lékařů dříve dohodnuté tempo růstu platů. Právě škrty v této oblasti, které kabinet prosadil v rámci konsolidačního balíčku letos v říjnu a bez dohody se zdravotníky, vyvolaly hromadné výpovědi.

Dohoda mezi vládou a LOZ počítá s tím, že platové garance se nebudou vztahovat na ty lékaře, kteří pracují v nemocnicích na kratší než poloviční úvazek a zároveň vykonávají praxi hlavně mimo nemocnice. Kromě toho se dohoda týká také změn ve financování zdravotnických zařízení, v reformě vzdělávání lékařů či navýšení počtu studentů lékařských fakult. K naplnění některých ustanovení dohody bude třeba změnit příslušné zákony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 13 mminutami

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl Pavel k výročí ruské invaze

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl český prezident Petr Pavel v Senátu k výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ke které došlo přesně před čtyřmi roky, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v horní komoře. Zatímco Pavel se rozhodl pozvání využít, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Na Hradě se předtím prezident sešel s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 36 mminutami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 5 hhodinami
Načítání...