Slovenský parlament schválil zákon nutící lékaře k práci

Slovenský parlament ve středu schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají pacienti.

LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes tři tisíce lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků.

Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe.

Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na šedesát dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace.

Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.

Ministr zdravotnictví Kamil Šaško (Hlas) návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku. Podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince.

„Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. Nechci, aby toto bylo použito. Na dohodu jsou ovšem třeba dva,“ vzkázal lékařským odborům Šaško. V neděli, kdy předlohu uvedeného zákona schválila vláda, Šaško tvrdil, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů.

Hromadné výpovědi v minulosti

Už v roce 2011 hromadné výpovědi lékařů na několika dnů ochromily na Slovensku provoz nemocnic, následně tehdejší vláda nespokojeným lékařům ustoupila. Předtím sice nařídila zdravotníkům dostavit se do práce, podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Nyní parlament schválil, že za uvedené mimořádné situace by mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zdravotnická zařízení.

Vládní politici na Slovensku kritizovali lékaře, že jim jde pouze o platy. Opozice naopak v debatě připomínala, že členové vlády si letos výrazně zvýšili vlastní platy, a to formou navýšení nezdaňovaných paušálních náhrad.

„To, co děláte, je velký problém. Pokud lékaře donutíte pracovat, a to nanejvýše po dobu 120 dnů, tak následně odejdou,“ řekl v rozpravě poslanec nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Oskar Dvořák. Dodal, že premiér Robert Fico (Smer) se s nespokojenými lékaři nesetkal, byť jako opoziční politik před dvěma lety kritizoval ministerského předsedu Eduarda Hegera, že v souvislosti s tehdejšími hromadnými výpovědmi s lékaři nejednal.

„Je to dárek Roberta Fica těm zdravotníkům, kteří mu zachránili život,“ řekl s nadsázkou o vládním návrhu uvedeného zákona exministr zdravotnictví a poslanec opozičního hnutí Slovensko Marek Krajčí. Fico byl v polovině května hospitalizován poté, co ho útočník opakovaně postřelil. Fico pak v nemocnici v Banské Bystrici prodělal operace.

Ještě minulý týden slovenská vláda schválila usnesení, kterým odmítla transformaci státních nemocnic na obchodní společnosti. Byl to jeden z požadavků LOZ, které žádá také například zavedení spravedlivějších pravidel při financování různých typů nemocnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 10 mminutami

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, reaguje Kyjev na návrh Putina

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 25 mminutami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
13:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 8 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 10 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 19 hhodinami
Načítání...