Slovenská vláda chce zákonem přinutit nespokojené lékaře pracovat

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Předlohu zákona by ještě na probíhající schůzi mohl posoudit parlament, ve kterém mají vládní strany většinu jednoho hlasu.

Podle odborů hromadně výpovědi podalo více než 3300 lékařů na Slovensku, tedy většina nemocničních doktorů. Učinili tak v reakci na vládní škrty v růstu platu zdravotníků a tvrdili, že stát neplní ani jiné podmínky z dřívějšího společného memoranda.

Jejich odchod na konci letošního roku by patrně ochromil provoz nemocnic, což se na Slovensku stalo už v roce 2011, kdy lékaři rovněž hromadně podali výpovědi a kdy nemocnicím přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

Cesta vyhlášení mimořádné situace

Nynější vládní návrh zákona počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Vláda by ji mohla stanovit nanejvýše na šedesát dnů, ovšem s možností prodloužení o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace.

Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.

„Život a zdraví občanů jsou nadřazeny jakýmkoliv právům lékařů na pracovní spory,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Dodal, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Podle něj navrhovaná opatření neznamenají zavedení nucených prací.

Šéf lékařských odborů LOZ Peter Visolajský uvedl, že bič na lékaře nebude fungovat a že vláda není schopna ani ochotna řešit problémy zdravotnictví.

„Místo řešení problémů našeho zdravotnictví vláda nařídila nucené práce těm, kdo tato řešení pro naše zdravotnictví od vlády žádají. Dnešní výpovědi lékařů nejsou o nových požadavcích ani o navýšení platů, ale tyto výpovědi vznikly, protože vláda Roberta Fica jednostranně a bez dialogu porušila dohody,“ napsal Visolajský.

Zneužití moci, zní od opozice

Lékařů se zastalo například opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Uvedené návrhy kabinetu označilo za zneužití moci a za překročení mezí.

Opoziční strany a odbory už dříve tento týden uvedly, že vláda se chystá nařídit zdravotníkům pracovní povinnost. LOZ tvrdilo, že takový krok by neznamenal, že zdravotní péče bude zajištěna. Už při hromadných výpovědích lékařů v roce 2011 tehdejší vláda nařídila zdravotníkům dostavit se do práce; podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Současná vláda navrhla, aby za uvedené mimořádné situace mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zařízení.

Lékaři si od státu vymohli zvýšení platů prostřednictvím hromadných výpovědí naposledy před dvěma lety. Parlament pak také hlasy Ficovy strany, která tehdy byla v opozici, schválil, že platy lékařů, zdravotních sester a jiných profesí ve zdravotnictví budou záviset na průměrné mzdě na Slovensku a na délce praxe. Na základě tohoto pravidla se platy zdravotníků měly v příštím roce zvýšit o téměř desetinu.

Ficova vláda ale letos na podzim v rámci konsolidačního balíčku na ozdravení státních financí rozhodla, že platy zdravotnického personálu porostou pomaleji. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Šaško pak prosadil zrušení uvedených škrtů pro některé skupiny zdravotníků. I po této změně se ovšem například lékařům budou platy v příštích dvou letech nadále zvyšovat pomaleji než podle původních pravidel. To odmítlo nejen LOZ, ale i další organizace zastupující zdravotníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 9 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 4 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...