Slovenská vláda chce zákonem přinutit nespokojené lékaře pracovat

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Předlohu zákona by ještě na probíhající schůzi mohl posoudit parlament, ve kterém mají vládní strany většinu jednoho hlasu.

Podle odborů hromadně výpovědi podalo více než 3300 lékařů na Slovensku, tedy většina nemocničních doktorů. Učinili tak v reakci na vládní škrty v růstu platu zdravotníků a tvrdili, že stát neplní ani jiné podmínky z dřívějšího společného memoranda.

Jejich odchod na konci letošního roku by patrně ochromil provoz nemocnic, což se na Slovensku stalo už v roce 2011, kdy lékaři rovněž hromadně podali výpovědi a kdy nemocnicím přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

Cesta vyhlášení mimořádné situace

Nynější vládní návrh zákona počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Vláda by ji mohla stanovit nanejvýše na šedesát dnů, ovšem s možností prodloužení o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace.

Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.

„Život a zdraví občanů jsou nadřazeny jakýmkoliv právům lékařů na pracovní spory,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Dodal, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Podle něj navrhovaná opatření neznamenají zavedení nucených prací.

Šéf lékařských odborů LOZ Peter Visolajský uvedl, že bič na lékaře nebude fungovat a že vláda není schopna ani ochotna řešit problémy zdravotnictví.

„Místo řešení problémů našeho zdravotnictví vláda nařídila nucené práce těm, kdo tato řešení pro naše zdravotnictví od vlády žádají. Dnešní výpovědi lékařů nejsou o nových požadavcích ani o navýšení platů, ale tyto výpovědi vznikly, protože vláda Roberta Fica jednostranně a bez dialogu porušila dohody,“ napsal Visolajský.

Zneužití moci, zní od opozice

Lékařů se zastalo například opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Uvedené návrhy kabinetu označilo za zneužití moci a za překročení mezí.

Opoziční strany a odbory už dříve tento týden uvedly, že vláda se chystá nařídit zdravotníkům pracovní povinnost. LOZ tvrdilo, že takový krok by neznamenal, že zdravotní péče bude zajištěna. Už při hromadných výpovědích lékařů v roce 2011 tehdejší vláda nařídila zdravotníkům dostavit se do práce; podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Současná vláda navrhla, aby za uvedené mimořádné situace mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zařízení.

Lékaři si od státu vymohli zvýšení platů prostřednictvím hromadných výpovědí naposledy před dvěma lety. Parlament pak také hlasy Ficovy strany, která tehdy byla v opozici, schválil, že platy lékařů, zdravotních sester a jiných profesí ve zdravotnictví budou záviset na průměrné mzdě na Slovensku a na délce praxe. Na základě tohoto pravidla se platy zdravotníků měly v příštím roce zvýšit o téměř desetinu.

Ficova vláda ale letos na podzim v rámci konsolidačního balíčku na ozdravení státních financí rozhodla, že platy zdravotnického personálu porostou pomaleji. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Šaško pak prosadil zrušení uvedených škrtů pro některé skupiny zdravotníků. I po této změně se ovšem například lékařům budou platy v příštích dvou letech nadále zvyšovat pomaleji než podle původních pravidel. To odmítlo nejen LOZ, ale i další organizace zastupující zdravotníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 11 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 22 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...