Slovenská vláda chce zákonem přinutit nespokojené lékaře pracovat

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Předlohu zákona by ještě na probíhající schůzi mohl posoudit parlament, ve kterém mají vládní strany většinu jednoho hlasu.

Podle odborů hromadně výpovědi podalo více než 3300 lékařů na Slovensku, tedy většina nemocničních doktorů. Učinili tak v reakci na vládní škrty v růstu platu zdravotníků a tvrdili, že stát neplní ani jiné podmínky z dřívějšího společného memoranda.

Jejich odchod na konci letošního roku by patrně ochromil provoz nemocnic, což se na Slovensku stalo už v roce 2011, kdy lékaři rovněž hromadně podali výpovědi a kdy nemocnicím přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři.

Cesta vyhlášení mimořádné situace

Nynější vládní návrh zákona počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Vláda by ji mohla stanovit nanejvýše na šedesát dnů, ovšem s možností prodloužení o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace.

Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.

„Život a zdraví občanů jsou nadřazeny jakýmkoliv právům lékařů na pracovní spory,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Dodal, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Podle něj navrhovaná opatření neznamenají zavedení nucených prací.

Šéf lékařských odborů LOZ Peter Visolajský uvedl, že bič na lékaře nebude fungovat a že vláda není schopna ani ochotna řešit problémy zdravotnictví.

„Místo řešení problémů našeho zdravotnictví vláda nařídila nucené práce těm, kdo tato řešení pro naše zdravotnictví od vlády žádají. Dnešní výpovědi lékařů nejsou o nových požadavcích ani o navýšení platů, ale tyto výpovědi vznikly, protože vláda Roberta Fica jednostranně a bez dialogu porušila dohody,“ napsal Visolajský.

Zneužití moci, zní od opozice

Lékařů se zastalo například opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Uvedené návrhy kabinetu označilo za zneužití moci a za překročení mezí.

Opoziční strany a odbory už dříve tento týden uvedly, že vláda se chystá nařídit zdravotníkům pracovní povinnost. LOZ tvrdilo, že takový krok by neznamenal, že zdravotní péče bude zajištěna. Už při hromadných výpovědích lékařů v roce 2011 tehdejší vláda nařídila zdravotníkům dostavit se do práce; podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Současná vláda navrhla, aby za uvedené mimořádné situace mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zařízení.

Lékaři si od státu vymohli zvýšení platů prostřednictvím hromadných výpovědí naposledy před dvěma lety. Parlament pak také hlasy Ficovy strany, která tehdy byla v opozici, schválil, že platy lékařů, zdravotních sester a jiných profesí ve zdravotnictví budou záviset na průměrné mzdě na Slovensku a na délce praxe. Na základě tohoto pravidla se platy zdravotníků měly v příštím roce zvýšit o téměř desetinu.

Ficova vláda ale letos na podzim v rámci konsolidačního balíčku na ozdravení státních financí rozhodla, že platy zdravotnického personálu porostou pomaleji. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Šaško pak prosadil zrušení uvedených škrtů pro některé skupiny zdravotníků. I po této změně se ovšem například lékařům budou platy v příštích dvou letech nadále zvyšovat pomaleji než podle původních pravidel. To odmítlo nejen LOZ, ale i další organizace zastupující zdravotníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozsáhlý ruský útok na Kyjev a okolí zabil člověka, cílil hlavně na energetiku

Noční ruský útok na Kyjevskou oblast zabil člověka, poškodil domy i energetickou infrastrukturu, uvedl šéf regionální vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě je šest zraněných, zasažené jsou obytné budovy či most přes Dněpr. Ruská armáda útočila na Kyjev více než třiceti balistickými raketami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním cílem byla energetika a že Rusko chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu. UKrajinská armáda mezitím oznámila zásah ruského podniku vyrábějícího komponenty pro balistické a další střely.
07:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Novozélandské volby ukazují těsný souboj mezi vládní stranou a labouristy

Po sečtení šedesáti procent hlasů v nynějších novozélandských parlamentních volbách těsně vede vládní středopravicová Národní strana s 29,45 procenta hlasů před hlavní opoziční labouristickou stranou, která získala 29,25 procenta. Podle stanice BBC to vyplývá z výsledků zveřejněných volební komisí. Oficiální výsledky budou zveřejněny až 27. listopadu.
před 1 hhodinou

VideoMaďarsko otevírá archivy o informátorech komunistické tajné policie

Maďarsko postupně zpřístupňuje veřejnosti spisy informátorů komunistické tajné bezpečnosti. V první fázi jde přibližně o šedesát tisíc jmen, další část bude zveřejněná v únoru. Podle premiéra Pétera Magyara jde o nutné vyrovnání se s minulostí, které mělo přijít už dávno. Dosud měli k archivům přístup historici, lidé mohli hledat jen sebe nebo blízké příbuzné.
před 3 hhodinami

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
před 6 hhodinami

USA chtějí informace o íránském jaderném programu, vypsaly milionovou odměnu

Spojené státy vypsaly odměnu až 20 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 436,7 milionu korun) za informace o íránském jaderném programu. Kromě peněz by informátoři mohli mít i možnost přesídlit do USA. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na internetových stránkách americké vlády.
před 7 hhodinami

Paraguay má nového prezidenta. Předchůdce krátce předtím sesadili

Novým prezidentem Paraguaye se stal Pedro Alliana, v pátek složil přísahu. Do úřadu se dostal několik hodin poté, co tamní úřady umístily exprezidenta Santiaga Peňu do domácího vězení v souvislosti s kauzou krachu digitální banky a finanční krizí. Peňu sesadil paraguayský parlament.
před 10 hhodinami

Novým personálním šéfem Bílého domu bude Stephen Miller

Ve funkci personální šéfky Bílého domu končí Susie Wilesová, kterou v pondělí nahradí její dosavadní zástupce Stephen Miller, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Změna přichází krátce po porážce republikánů v úterních volbách, píše agentura AP, která připomněla, že Miller je strůjcem Trumpovy protiimigrační politiky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

TikTok porušuje nařízení a vede uživatele do „králičích nor“, míní EK

Čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA), shledala předběžně Evropská komise (EK). Stránka nazvaná Pro tebe na TikToku zobrazuje uživatelům nepřetržitý proud personalizovaných videí, a to i v případě, že se týkají problémů s duševním zdravím a vnímáním vlastního těla, uvedla EK. Společnost TikTok obvinění odmítá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.