Ministři chystají škrty v dotacích. Ubrat chtějí bohatým koncernům i kultuře

Nahrávám video

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

„Myslím, že ta jednání probíhají dobře. Ale u rozpočtu platí, že dokud není dohodnuto všechno, není domluvené nic. Můj názor na dotace je dostatečně dlouho znám, takže já to chápu jako minimum, ale pokud ho dosáhneme, tak nebudu nespokojený,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Například za dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů loni stát utratil skoro 27 miliard. V příštím roce plánuje vláda většinu těchto výdajů zrušit. O přesném způsobu, jak to provést, teď každý týden jedná ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) s šéfem resortu financí. „Jedním z hlavních předmětů té debaty je otázka, jak se to má dotknout lidí a jak se to má dotknout firem,“ uvedl Síkela s tím, že o detailech bude nejprve informovat své vládní kolegy.

„Lze to, pokud se nevyplatí ta částka investorům, případně pokud se to přehodí zpátky na spotřebitele, to znamená na firmy. A toto musí ministr jasně říct, on před našimi dotazy utíká jako zajíc před myslivcem,“ uvedl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Ministr průmyslu chce způsob, jak ušetřit na podpoře hlavně solární energie celkem dvacet miliard, zveřejnit v průběhu září. České televizi přiznal, že to lidé pocítí. „Bezbolestně se to udělat nedá. Samozřejmě někdo, kdo byl zvyklý na nějaký přítok peněz a musí se ho vzdát, tak do určité míry vždycky trpí,“ podotkl.

Silnice i památky

Dalších více než deset miliard má na dotacích ušetřit ministerstvo zemědělství. Peníze chce vzít například velkým bohatým koncernům. „Pokud je to soukromý subjekt, který vykazuje vysokou míru ziskovosti a měl by pobírat na základě nějakých titulů provozní dotace, tak tam mi to nedává smysl,“ zdůvodnil šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). I on chce konkrétní škrty zveřejnit až za měsíc.

Šest miliard pak má za úkol uspořit resort dopravy. Ministr Martin Kupka (ODS) už nyní například ví, že třetinu této částky seškrtá z peněz, které každý rok jeho úřad posílá krajům na opravy regionálních silnic 2. a 3 třídy. „Vrátíme se k té původní hodnotě podpory krajů dotační cestou pro silnice 2. a 3. třídy, vrátíme se tedy na čtyři miliardy korun,“ přiblížil.

„My bychom spíše chtěli ty národní dotace přesněji zacílit a pak tam můžeme dosáhnout i úspor z tohoto ohledu,“ řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Škrty se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dotknou i investic do oprav kulturních památek. Méně by měly dopadnout na živou kulturu. „My vlastně poskytujeme dotace v poměrně velké šíři, ať už to jsou památky, živá kultura, další aktivity, budeme to hledat průřezově,“ uvedl.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by chtěl ušetřit zhruba čtvrt miliardy na bezpečnostním výzkumu. „Chceme hospodařit s nějakým půlmiliardovým rozpočtem, loni to bylo asi 750 milionů korun, ale chceme hlavně vidět, jaké jsou reálné dopady takových projektů v praxi,“ řekl.

Sněmovní opozice s plánem kabinetu šetřit na dotacích obecně souhlasí. Podle ní by ale měl být plán vlády mnohem konkrétnější. „Těch národních zdrojů máme opravu šílené množství – pro neziskové organizace, obce, kraje, prostě pro kde koho, a myslím si, že ta revize by byla na místě,“ míní místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO).

„Zkoušeli jsme se na to ptát, zatím jsme se nedozvěděli vlastně nic. Takže zřejmě asi ten plán není úplně odsouhlasen v rámci pětikoalice,“ podotkl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Škrty v dotacích může Fialova vláda udělat sama. Poslanci už je, na rozdíl například od růstu některých daní, schvalovat nebudou.

150 miliard

Celkem vláda během příštích dvou let plánuje snížit výdaje na státní dotace o víc než 54 miliard korun. Koaliční lídři tvrdí, že chtějí škrtat hlavně neinvestiční dotace firmám. Podle nich dotace často udržují při životě zbytečné projekty a jsou nespravedlivé. První plány ministrů ale připouštějí i snižování některých dotací, které dosud dostávaly samosprávy.

Škrty v dotacích jsou největší položkou úsporného balíčku, kterým chce vláda snížit schodek státního rozpočtu. Celkem kabinet během příštích dvou let plánuje snížit deficit o 150 miliard korun. Kromě úspor v dotacích chce vláda během dvou let také o jedenáct miliard snížit provozní náklady ministerstev a o deset miliard výdaje na platy státních zaměstnanců.

Rozpočtové příjmy pak navrhuje vláda v příštích dvou letech zvýšit díky růstu daně z příjmu firem o více než dvacet miliard. Dalších třináct miliard má například přinést zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.