Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.
Ministři dostali za úkol ušetřit ještě letos dvacet miliard. Příští rok plánují propouštět
6 minut
Události: Ministři chystají úspory pro letošní i příští rok
Stanjurovi mají jeho ministerští kolegové předložit své návrhy do poloviny srpna. „Přicházíme i s novými návrhy, které se třeba týkají nové koncepce a proplácení policejních odposlechů,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Významně jsme snížili dotační částky, tam to znamená úspory v řádech stovek milionů korun,“ přiblížil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Počkejte si na ten konečný výsledek, nechci předbíhat, ale čím více ušetříme letos, tím méně bolet to bude příští rok,“ domnívá se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
„Nějaký manévrovací prostor tam asi máme, třeba v otázkách investic, posun nějakých akcí, ale nejdřív si vyslechneme, jak bude vypadat situace v rámci celé vlády,“ popsal ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Úspory se podle ministerstva financí dotknou hlavně provozu, platů nebo dotací. Bez nich by se letošní deficit státního rozpočtu dostal až na 320 miliard. Opozice je skeptická. „Jako bývalá ministryně financí to vidím jako nereálné, pokud to chce brát z provozu, téměř na konci roku, a z objemu mezd, při tom, že my máme největší propad reálných mezd ze zemí OECD,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO).
„Pokud se státní rozpočet připraví tak, že se nabírá letos osm tisíc nových státních zaměstnanců, a pak koncem května začne vláda řešit, jestli náhodou stát nezaměstnává moc lidí a jestli není potřeba někde to upravit, tak samozřejmě je pozdě,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Stát zaměstnává téměř půl milionu lidí
Dosud míst ve státní správě spíš přibývalo. Letos ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají 499 tisíc lidí, o deset tisíc víc než vloni. Vůbec nejpočetnějšími státními zaměstnanci jsou učitelé, kterých je 194 tisíc. Následuje 77 tisíc ostatních zaměstnanců škol, například kuchařek nebo uklízeček. Přes 69 tisíc je příslušníků bezpečnostních složek – hasičů, policistů, celníků nebo dozorců.
Letos stát za platy svých pracovníků vydá přes čtvrt bilionu korun. Průměrný výdělek ve veřejné sféře přesáhl 42 tisíc korun hrubého měsíčně a dlouhodobě se drží nad celorepublikovým mzdovým průměrem.
Příští rok chtějí ministerstva propouštět
Propouštění státních zaměstnanců je v plánu pro příští rok. Ministerstva připravují škrty v tabulkových místech nebo slučují agendy. Cílem je kvůli vysokému zadlužení ještě výrazněji redukovat výdaje na provoz i na platy.
Kvůli úsporám například již skončila pobočka úřadu práce v Nejdku na Karlovarsku. Škrtá se i na samotném ministerstvu práce. „Už jsem před nějakým časem zastavil doplňování veškerých pozic, které tady vznikají poté, co lidé odcházejí. Ať už na mateřskou, rodičovskou, do důchodu nebo někam jinam,“ uvedl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Zavírání poboček se týká i ministerstva financí. Od července ukončilo provoz na 77 územních pracovišť finančních úřadů, v dalších letech přinesou úsporu až 150 milionů korun. Za poslední dva roky zrušil resort na tisíc tabulkových míst. „Jsem příznivec toho, abychom měli méně zaměstnanců, ale lépe placených. Tak i v rámci ozdravného balíčku máme opatření na straně celní správy, kde se snižuje počet celních úřadů,“ řekl Stanjura.
Propouštění chystá i ministerstvo zemědělství. „Od 1. července škrtlo 25 míst, a jako nově nastoupivší ministr mohu potvrdit, že v tomto budeme pokračovat dál,“ sdělil šéf ministerstva Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr nyní připravuje analýzu toho, jaká je situace v podřízených organizacích, i tam vidí prostor pro redukci pracovních pozic.
Podobné to je i u kultury. Tam počítají s úsporou čtyř milionů korun, na životním prostředí dokonce víc než třiceti milionů. „Zaměstnanců příspěvkovek je významně násobně víc, než je na ministerstvu, a tam je manévrovací prostor samozřejmě větší,“ uvedl Baxa.
„V některých organizacích budu spořit na místech, to znamená přímo na zaměstnancích,“ řekl šéf ministerstva životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Resort spravedlnosti už teď ví, že mu bude příští rok chybět asi dvacet milionů korun na výplaty. „Budeme muset přeskupovat některé odbory a během léta se o tom budeme na ministerstvu bavit, abychom to nějak rozhodli,“ podotkl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
I tady tak hrozí propouštění, podobně jako na ministerstvu průmyslu. „Průběžně pracuji na organizačních změnách ministerstva, snižuji počet manažerských pozic,“ uvedl Síkela.
Některé resorty hledají úspory v reorganizaci
Další resorty zase hledají úspory formou slučování agend a odborů. Snižují tak nejen tabulková místa, ale i náklady na pracoviště. „Zrušíme celkem přes třicet činností konkrétního papírování, které je zbytečné. To bude znamenat úsporu až v řádu desítek pracovních míst. Tady předpokládáme úsporu v řádech stovek milionů korun v celkovém souhrnu,“ oznámil Kupka.
„Za poslední dva roky se dostaneme na číslo asi 235 pracovních míst, z nichž asi 140 jsou reálná živá pracovní místa, která byla i v rámci revize agend, kterou jsme prováděli, zrušena. Rušíme i oddělení, odbory a podobně,“ přiblížil Rakušan.
Podle opozice by ale měla vláda hledat úspory jinde. „Já si myslím, že by vláda mohla zrušit ta tři zbytečná ministerstva a spoustu politických náměstků. Ale hlavně musí hledat, musí jít cestou digitalizace, rušení agend. To je podle mě cesta nejúčinnější,“ myslí si Schillerová.
Další možnosti úspor na provozu resortů budou ministři znát až za několik týdnů, až budou mít přesnější podklady ohledně podoby státního rozpočtu na rok 2024.
