Je to destrukce fungujících věcí, které přinášely užitek státu i jeho obyvatelům. Tak mluví experti o škrtech, které dělají přímo na ministerstvu životního prostředí (MŽP) a v celém resortu vládní Motoristé. Ti podobná nařčení odmítají. Prý jen pracují na úsporách a škrtají zbytečnosti. Nicméně faktem je, že resort opouštějí respektovaní odborníci. A Motoristé naopak najímají lidi, o jejichž kvalifikaci lze přinejmenším pochybovat. Pro Reportéry ČT o tématu natáčela Barbora Loudová.
Na ministerstvu proběhly už dvě vlny velkých změn a propouštění a nejspíš se brzy chystají další. Ochrana přírody nebo klimatu, obnovitelné zdroje, energetika, ale třeba taky předpověď počasí. To všechno spadá právě pod tento resort a všude tam se už škrtá nebo to je zřejmě brzy v plánu.
„Už v těch prvních měsících se ruší naprosto klíčové agendy, v podstatě bez nějaké reflexe, bez dostatečné debaty. A lidé, kteří na tom dlouhodobě pracovali a kteří v tom nesou odbornost, tak to pozorují jenom se slzami v očích,“ popisuje bývalý zaměstnanec Výzkumného ústavu pro krajinu Martin Abel.
Bývalá zaměstnankyně resortu Alžběta Rychnovská si myslí, že jeho vedení ani zmiňované kroky netají. „Chce, aby to bylo intenzivní, chce prostě prolít zelenou krev,“ je přesvědčená. Podle dalšího bývalého zaměstnance Daniela Vondrouše je nové vedení úřadu především „mimořádně nekompetentní“.
„To je, jako kdyby do restaurace přijali kuchaře, a on přišel a řekl: Všechny nože jsou tupé, tak je vyhodíme. A teď tam na něj koukají lidé, co tam pracují a říkají: No a čím jako teda budeme krájet?“ doplnila další bývalá zaměstnankyně resortu Petra Alžběta Baslová.
Národní parky v ohrožení
Škrty přitom nejsou jen prázdná slova, jde o změny, které můžou dopadnout na každého. Ve hře je třeba i to, jak a na co budou žadatelé dostávat dotace. Kroky by se mohly dotknout i turisty oblíbených národních parků.
Při nedávném požáru v Národním parku České Švýcarsko byly k hašení využity například také nově nakoupené drony s termokamerami. Od tragického požáru v roce 2022 pak park posílil i tým strážců. To všechno ale stojí nemalé prostředky. Jenže teď mají národní parky dostat řádově o desítky milionů méně – a stejně jako celé ministerstvo, tak i všechny jeho podřízené instituce dostaly nařízení propouštět. Budou tak muset sahat do rezerv, které ale běžně slouží například na řešení právě těchto mimořádných krizí.
„Byl to malý požár, v roce 2022 to byl daleko větší požár, který hořel nebo se rozšířil na desetinásobek výměry, a tam ty náklady byly ve stovkách milionů. A jestli teď přijde škrtání, tak místo toho, abychom se rozšiřovali a přistoupili jsme ke zkvalitnění zabezpečení, tak to bude horší. A to se mi samozřejmě nemůže líbit. To je nesmysl,“ upozornil starosta Chřibské v Českém Švýcarsku Jan Machač (nestr.).
Podle Vondrouše to znamená, že vedení parků musí potom chodit za ministerstvem a žádat ho o doplňování rozpočtu. „A to má na ně páku, aby je tlačilo do věcí, které chce ministr a nechce třeba národní park udělat nebo mu to přijde vzhledem k zákonu nesprávné nebo riskantní. Ano, vzniká tím závislost,“ upozornil.
Desítky zrušených míst
Co všechno tedy Motoristé na životním prostředí škrtli? Nejvíce změn provedli přímo na ministerstvu. Celkem jde asi o padesát zrušených míst. Další lidé, včetně těch, se kterými mluvili Reportéři ČT, ale odchází raději sami. Nelíbí se jim, kam resort pod tímto vedením směřuje.
Hned v prosinci s výraznou proměnou začal prozatímní ministr a šéf Motoristů Petr Macinka. Jako první zrušil celou sekci ochrany klimatu a pak taky odbory a oddělení, které řešily udržitelnost nebo dekarbonizaci. V podobném duchu následně pokračoval i ministr Igor Červený (Motoristé). Pod jeho vedením zaniklo oddělení financování Nové zelené úsporám nebo oddělení, která měla na starosti Modernizační či Sociální klimatický fond. Tedy pracoviště, v nichž šlo o peníze na podporu konkrétních domácností.
„Ministerstvo životního prostředí prodělalo rekordní škrty rozpočtu. Zatímco resorty jako například ministerstvo průmyslu výrazně rozpočtově narostly. Ministerstvo průmyslu o 130 procent, ministerstvo životního prostředí naopak šlo o třetinu dolů a bude mít problém udržet stávající činnosti, které dělá,“ poznamenal bývalý zaměstnanec Vondrouš.
Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v této souvislosti mluví o tlaku podnikatelského segmentu. „Tlak vlastně developerů na to, aby se ministerstvo oslabovalo, věci neřešilo. Dá se to přirovnat k divokým devadesátkám,“ míní Hladík.
Od konce klimatické krize k „deratizaci parazitů“
Macinka v polovině prosince také řekl, že v Česku skončila klimatická krize. Současný ministr Červený letos v únoru zase sdělil, že Motoristé nejsou proti přírodě, ale jsou proti bezduché zelené ideologii. A vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) letos v dubnu prohlásil, že deratizování parazitů jim jde poměrně dobře.
„Tohle byl úplný úlet asi pro všechny, včetně premiéra. Vlastně jsem to nikdy nezažil – ani ve světě, ani u nás, že by někdo takovýmto způsobem zaútočil na státní správu plošně,“ reagoval Vondrouš.
Baslová v této souvislosti řekla, že někteří lidé rádi provokují a pronášejí výroky, které jsou nepřijatelné a strašné. „Ale ony se překlápí i do konkrétních kroků,“ upozornila.
O výpovědích zaměstnanci do poslední chvíle nevěděli a důvody jejich konce, a mnohdy i celých rozsáhlých agend, jim nikdo nikdy nesdělil. Organizační změny probíhaly potichu, dotyční se o nich dozvídali z tabulky. Jeden den prostě přišel e-mail s odkazem.
„My to otevřeli a tam bylo popsáno, které oddělení se ruší, co se kam přesouvá a pak tam byla tabulka s čísly, kde jsme si hledali, jestli naše pracovní nebo služební místo zrušili nebo ještě existuje a kam je případně přesunuté,“ popsala proces propouštění Baslová. Musím říct, že úplně první pocit z toho byl, že to není možné, že jsme si našli sami sebe pod číslem v předpisu na intranetu, dodala.
Kdo resort řídí?
Proč právě tito lidé a tyto agendy? Jaký je vůbec plán a co bude s životním prostředím dál? To je téměř nemožné zjistit. Přechodný ministr Macinka, který se změnami začal, s Reportéry ČT komunikoval jen přes SMS zprávy.
O pořízení rozhovoru s ministrem Červeným se pak snažili Reportéři ČT celý měsíc, termín ale nedostali. Ministr změny nijak nevysvětluje, také on se zaklíná údajnými nutnými úsporami, které nařídil premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže mezitím se na životním prostředí jiné nové pozice naopak vytvářejí. Třeba celé oddělení klimatické politiky a Green Dealu. Náplní jde přesně o oblasti, pro které vláda jmenovala zmocněncem Turka, který do té doby na resortu úřadoval bez vlastního sekretariátu.
Právě Turek byl dřívějším kandidátem Motoristů do vedení resortu, dokonce doteď jako pouhý vládní zmocněnec sedí v původní ministerské kanceláři. A podle současných i bývalých zaměstnanců, se kterými Reportéři ČT mluvili, stále není jasné, kdo reálně o propouštění nebo i dalších věcech vůbec rozhoduje.
Baslová prohlásila, že „opravdu neví“, kdo ministerstvo řídí. „To je další problém, kdy máme vlastně dva ministry. Jeden by chtěl být ministr, ale nemůže a snaží se řídit toho druhého, který oficiálně ministrem je. To v té struktuře uvnitř samozřejmě dělá potíže,“ doplnil ji Vondrouš.
Rychnovská také zmínila, že v jejím oddělení byla ze státního rozpočtu placená jenom ona a ostatní kolegyně byly placené z evropských fondů nebo jiných prostředků. „To byli lidi, kteří za strašně málo peněz dělali obrovskou službu. Řešili obrovské obnosy, aby se zodpovědně využily. Stát teď nic neušetřil. Nikdo neřeší to, jak využijeme padesát miliard. Nevím, kde je ten přínos,“ podotkla bývalá zaměstnankyně resortu.
„Teď když úředníky v uvozovkách vyhodíte, tak na chvilku své voliče uspokojíte, ale celou naši společnost, respektive stát, to bude stát mnohem více peněz. Na platech ušetříme maximálně desítky milionů za rok, ale na tom, když budou špatně administrovány programy, když budou peníze chybně alokované, netransparentně alokované, tak ztratíme miliardy,“ upozornil odborník v oblasti veřejné správy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Plaček.
Noví zaměstnanci
Také minulý týden na ministerstvu přibylo hned několik nových zaměstnanců. Jedním z nich je i František Kubásek, provozovatel alternativního webu Incorrect. Právě na něm i na svých sociálních sítích šíří videa, kde útočí třeba na migranty nebo na Evropskou unii. A v poslední době tam vyjadřuje podporu také Motoristům. Komentoval mimo jiné i změny ve státní správě.
„Vy byste si nechávali jako politik nějaké ideologické krysy na Úřadu vlády nebo ministerstvu? Já upřímně ne,“ hřímá Kubásek.
Doteď pracoval Kubásek jako řidič, teď dle zjištění Deníku N působí v oddělení rozpočtu MŽP. Není ale vůbec jasné, zda prošel nějakým výběrovým řízením a zda vlastně splňuje všechny podmínky a požadavky na státního úředníka.
Práci na ministerstvu nově získali i další podporovatelé Motoristů. V minulém týdnu nastoupil jako vedoucí oddělení PR a marketingu Marek Rejman. Ve sněmovních volbách kandidoval jako trojka Motoristů ve Středočeském kraji. Tedy hned za Červeným a Turkem. Sám sebe popisuje jako „kluka od motorek“.
V oddělení sociálních sítí nově také působí osmnáctiletý influencer Adam Šejna. Také on ve svých videích podporuje Turka. Ani vládní zmocněnec pro oblast Green Dealu ale na žádosti Reportérů ČT o rozhovor k situaci na ministerstvu nereagoval.
Škrty na ČHMÚ
Kolik se provedenými kroky ušetřilo a zda byly skutečně nutné ve všech zmiňovaných agendách, se neví. Jasná stále není ani situace s dotacemi, ani ta s počasím. Škrty totiž teď hrozí i Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ). V nejbližší době by měl propustit skoro čtyřicet lidí. Přitom právě oni varují třeba před povodněmi.
„Když přijde mimořádná situace, tak jsme schopni ji s vypětím všech sil zvládnout. Ale znamená to, že naši zaměstnanci pak mají velké množství přesčasů, musejí v době mimořádné situace bivakovat a spát v kancelářích, aby službu zvládli,“ popsal ředitel ČHMÚ Mark Rieder. Je tak dle něj na zvážení, jestli „uspořená částka na zaměstnancích je adekvátní úspoře na lidských životech a škodách“.
Další velké kolo propouštění ve státní správě by zřejmě mělo přijít k 1. červenci, ale ani tentokrát nikdo nic neví. Rieder před konkrétními dopady škrtů v jím řízeném ústavu ministra varoval, zatím ale nemá žádné zprávy o tom, co se bude dít.
„Navíc jsem je upozornil na to, že jsem přesvědčen, že jsme už na hraně a že v případě, že by mělo dojít k těmto škrtům, tak už je realizovat nebudu,“ sdělil. Na otázku, zda by pak rezignoval na funkci, odpověděl kladně.
Nová zelená úsporám
A co zmiňované dotace? Kritiku budí zejména změny kolem programu Nová zelená úsporám. Šestnáct let lidé čerpali desítky miliard na zateplení domů nebo nová okna, teď to budou jen bezúročné půjčky. Navíc zrušená nebo sloučená oddělení měla na starosti další miliardy.
„Pracovala jsem v oddělení, které se zabývalo přípravou sociálního klimatického plánu, který měl pomoct zranitelným domácnostem nebo lidem, kteří nemají tak velké příjmy, aby se mohli připravit na klimatickou změnu, aby mohli přejít na obnovitelné zdroje energie. Třeba zateplit si dům, vyměnit vytápění,“ popisuje svou bývalou funkci Baslová.
Rychnovská zase přiblížila, že se díky práci na MŽP mohla bavit s konkrétními lidmi z daného území, z konkrétních obcí a zároveň přenášet zjištěné poznatky do velkého plánu na dlouhou dobu, který využije spoustu peněz na to, aby se potřeby těchto lidí naplňovaly.
Reportéři ČT například natáčeli v obci Litultovice na Opavsku, kde občané zateplují a vybavují se fotovoltaikou, mají také energeticky vzorovou mateřskou školou. „Podali jsme žádost do Operačního programu Životní prostředí. Byli jsem snad jedni z úplně prvních žadatelů na energetické úspory veřejných budov,“ vzpomíná starosta Jan Birgus (nestr.). Ukázal třeba, že v rohu z jedné tříd je automatické čidlo, které měří hladinu oxidu uhličitého. „A když to děti zadýchají, tak skutečně rekuperace automaticky začne větrat,“ přiblížil.
Na budově školky i protilehlé školy navíc instalovali už před lety také solární panely. Přebytky energie z obou budov i nedaleké hasičské zbrojnice pak obec sdílí s občany. Vyplatilo se to třeba v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy jiné obce musely kvůli vyšším cenám energií sahat do rozpočtu, v Litultovicích to ale nutné nebylo.
Konec kvůli sporu s Turkem
Místo reálných vizí teď z ministerstva zní spíše ohýbání a zpochybňování faktů. Svoje zkušenosti s tím má i Abel. Absolvent Oxfordu v posledních třech letech připravoval podklady pro akcelerační zóny – oblasti, ve kterých by mělo být snazší stavět větrné nebo solární elektrárny. Dovolil si ale veřejně nesouhlasit s Turkem.
„Měl jsem potřebu ho konfrontovat při debatě v Poslanecké sněmovně, kde už poněkolikáté řekl, že větrné elektrárny nemohou vyrábět teplo, což není pravda, protože kdokoliv rozumí energetickému systému, tak ví, že společně s tepelnými čerpadly je to naopak velmi účinný zdroj tepla,“ vysvětlil Abel.
Záhy po debatě ve sněmovně přišel o práci. Výzkumný ústav pro krajinu, kde působil, sice spadá pod ministerstvo, ale má svého vlastního ředitele Libora Horta. Právě ten dle Abela jako jeden z důvodů výpovědi uvedl přímo i kritiku vládního zmocněnce Turka. Rozhovor na kameru ale Hort přes mluvčího odmítl.
„Abyste si to představili jako občan, tak je všechno v pohodě do doby, než se s tím státem setkáte vy. A pokud stát nebude fungovat správně i v realitě, tak se prostě stane, že když se budete chtít dovolat svých práv, tak vás semele a nikdy se nedovoláte. A popřípadě když se dostanete do nějakého konfliktu s politiky, tak jim vždycky stát půjde na ruku,“ konstatoval Plaček z Univerzity Karlovy.
„To je destruktivní politika, destruktivní přístup ke všemu. A je to škoda. Myslím si, že bychom se ke všemu měli chovat trošku víc se selským rozumem, selským přístupem a v konečném důsledku bychom na tom všichni jedině vydělali,“ podotkl starosta Chřibské Machač.
