Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
„Nejde o drogy, ale o demonstraci síly, která má zasít strach v srdci venezuelské armády a Madurova nejbližšího okolí, aby se proti němu vzbouřili,“ popsal BBC Mundo specialista na Latinskou Ameriku Christopher Sabatini z britského think-tanku Chatham House. Podle odborníků totiž právě armáda drží klíč k případné změně moci.
Přesvědčit venezuelské ozbrojené síly, aby přestaly stát za Madurem, který si je zavázal finančními a materiálními výhodami, se snaží už řadu let i venezuelská opozice. Částečně a krátce se jí to podařilo v roce 2019, ale ti důstojníci, kteří tehdy otevřeně podpořili opozici, skončili buď ve vězení, nebo v exilu, připomněl Sabatini.
Trumpova administrativa chce pád Madura dlouhodobě
Není tajemstvím, že americká administrativa usiluje o svržení Nicoláse Madura, píše BBC Mundo. Už první vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa obvinila v roce 2020 Madura a několik jeho blízkých spolupracovníků z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států.
Po začátku Trumpova druhého mandátu pak šéf americké diplomacie Marco Rubio v televizi Fox News Madura označil za „hrozného diktátora“ a na otázku, zda požaduje jeho odchod, odpověděl: „Budeme na tom pracovat.“
Letos v srpnu pak administrativa dvojnásobně zvýšila odměnu za pomoc při Madurově dopadení, a to na padesát milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun), ve snaze přimět jeho okolí, aby ho zradilo.
Autoritářský vládce Maduro, který zemi vládne od roku 2013, v pátek Washington obvinil z vytváření falešného případu proti jeho zemi a uvedl, že připravuje brigády, které zareagují na jakoukoli hrozbu z USA.
„Slíbili, že už nikdy nevstoupí do války, a teď si vymýšlejí válku, které zabráníme. Jak? Mobilizací národů Jižní Ameriky, protože Jižní Amerika a celý Karibik říkají: ne válce, ano míru, prosperitě, harmonii a soužití,“ řekl v televizním projevu.
Do Karibiku míří největší letadlová loď světa
Od srpna americká armáda v Karibiku soustředila desítky válečných lodí, stíhaček, špionážních letadel a na deset tisíc členů námořní pěchoty. Tento týden oznámil Pentagon, že do oblasti přesune i největší letadlovou loď světa USS Gerald R. Ford, která je schopna nést až 90 letounů a do jejíž skupiny patří pět torpédoborců.
Zároveň americké síly během dvou měsíců zabily při úderech proti lodím, které označily za pašerácké, ve vodách u Venezuely a Kolumbie, skoro pět desítek lidí. Podle Pentagonu se jedná o „narkoteroristy“.
V případě Venezuely podle analytiků, které citoval server BBC Mundo, zřejmě nejde o drogy. Venezuela totiž neprodukuje velké množství kokainu, ten pochází především z Kolumbie, Peru a Bolívie. Venezuelská vláda navíc proti pašerákům sama zasahuje. Podle zprávy amerického Úřadu pro kontrolu drog (DEA) z roku 2025 pochází 84 procent kokainu zadrženého ve Spojených státech z Kolumbie; Venezuela ve zprávě uvedena není.
Agentura AFP tento týden napsala, že americká protidrogová operace v Karibiku drogové kartely nezastraší, naopak jim může prospět, protože kvůli ní se může zvýšit cena kokainu. „Tito lidé (pašeráci drog) jsou k tomu lhostejní, vnímají to spíš jako mezinárodní show, která příliš neovlivňuje nelegální ekonomiku,“ řekl AFP pětačtyřicetiletý kolumbijský farmář, který místo koky začal pěstovat kávu v rámci protidrogové politiky levicového prezidenta Gustava Petra. I kolumbijského prezidenta Trumpova vláda tento týden označila za drogového bosse a uvalila na něj sankce.
Možná zástěrka pro operaci CIA?
Podle některých analytiků může být vojenské nasazení v Karibiku také krytím pro činnost amerických tajných služeb. Trump v nedávném rozhovoru odmítl odpovědět na otázku, zda CIA dostala povolení Madura fyzicky odstranit, a označil ji za „směšnou“. Zároveň ale uvedl, že Spojené státy „zkoumají terén“.
CIA má v Latinské Americe dlouhou historii tajných zásahů, pokusů o změnu režimu a podpory pravicových diktatur, a to zejména v Chile a Brazílii. Podle bývalého analytika CIA Neda Price mohou mít takové operace mnoho podob: od šíření informací a sabotáží přes financování opozičních skupin až po přímé svržení režimu.
Sabatini z Chatham House nevylučuje, že Spojené státy by mohly zaměřit útoky na venezuelské přístavy či přistávací dráhy využívané k pašování drog, nebo dokonce zorganizovat „operaci dopadení“ s cílem zadržet Madura či jeho blízké spolupracovníky a dopravit je na území USA.
Zda však Washington skutečně přistoupí k tak radikálním krokům, není jisté. „Otázkou je, jak dlouho je Trump ochoten udržovat tak rozsáhlé americké síly v Karibiku,“ uvedl Sabatini. Pokud má jít o zastrašování, není podle něj jasné, zda to bude stačit k vyvolání vnitřní vzpoury proti Madurovi.
