Reformy strana 2 z 2

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Na Václavském náměstí v Praze pokračovala podpisová akce volného sdružení občanů Česká iniciativa. Signatáři podporovali kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta a Václava Klause v zahájených reformách. V případě, že by nebylo možné vytvořit fungující federaci, požadovali i vypsání referenda o samostatnosti České republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.

Policie podle svého nového prezidenta Martina Vondráška zvládá uprchlickou vlnu v České republice dobře. V souvislosti se stíháním trestných činů spojených se schvalováním ruské agrese zdůraznil, že speciální útvary přečiny spíš monitorují. „Naše útvary, které mají na starost zločin ve virtuálním prostoru, dělají neustálý screening internetového prostředí. Nestačí závadný projev, ale musíme říci, jestli je trestněprávně relevantní nebo není,“ upřesnil policejní prezident pořadu Interview ČT24. Odmítá, že by policie potlačovala přečiny ve virtuálním prostoru po začátku války na Ukrajině víc než dříve.

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Podruhé za poslední měsíc je francouzský prezident Emmanuel Macron v Libanonu. Svou návštěvou chce zdůraznit blízkost obou zemí. „Libanonci jsou pro Francouze bratři,“ prohlásil po příletu. Zároveň ale zdůraznil, že je potřeba provést během následujících tří měsíců reformy. Pokud tak Libanon neučiní, má se podle Macrona připravit na postih.

Sobotní protesty v Hongkongu byly jedny z nejnásilnějších za poslední týdny. Demonstranti při nich zdemolovali kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Hongkongská policie proti davům nasadila slzný plyn, vodní děla, pepřový sprej, gumové projektily, ale i ostrou munici. Demonstranti na muže zákona házeli zápalné lahve, ničili obchody a podpalovali vstupy do metra. Protesty za udržení demokratických svobod pokračují ve městě už 22. týdnem.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.